V našich předchozích článcích jsme vás seznámili s pravidly pro výplatu zisku. V tomto článku na téma navážeme přiblížením situací, při kterých již rozdělený zisk nesmí být společníkům vyplacen.

Kdo o výplatě zisku rozhoduje?

Zatímco o rozdělení zisku rozhoduje nejvyšší orgán obchodní korporace, jeho výplata je v kompetenci statutárního orgánu. Obecně platí, že podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o jeho rozdělení, ledaže zákon, společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak.

Kdy nelze vyplatit zisk

Zde je potřeba rozlišit dvě modelové situace.

1.    O rozdělení zisku bylo rozhodnuto v souladu se zákonem

Statutární orgán nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích nebo zálohu na něm, pokud by si tím obchodní korporace přivodila úpadek.

Tedy i v případě, kdy nejvyšší orgán rozhodl o rozdělení zisku v souladu se zákonem, nemůže statutární orgán zisk společníkům vyplatit, pokud by to mělo za následek úpadek společnosti. Pokud nelze z důvodu nesplnění insolvenčního testu podíly na zisku vyplatit do konce účetního období, právo na jeho výplatu zaniká a zisk nebo jiné vlastní zdroje nevyplacené z důvodu nesplnění insolvenčního testu do konce účetního období se převedou na účet nerozděleného zisku minulých let.

2.    O rozdělení zisku nebylo rozhodnuto v souladu se zákonem

Pokud je rozdělení zisku v rozporu se zákonem (zejména pro nesplnění zákonných testů pro rozdělení zisku), nesmí statutární orgán podíly na zisku nebo jiných vlastních zdrojích vyplatit. Zároveň platí vyvratitelná domněnka, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením v rozporu se zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře, a tudíž odpovídají za újmu, která vyplacením podílů na zisku vznikne.

Dále platí, že rozhodnutí nejvyššího orgánu o rozdělení zisku, které je v rozporu se zákonem a/nebo společenskou smlouvou, nemá právní účinky.

Pokud došlo k výplatě podílu na zisku nezákonně, tedy na základě neúčinného rozhodnutí, musí společník vyplacený podíl na zisku vrátit, bez ohledu na to, zda byl v dobré víře. Toto neplatí pro akciovou společnost, kdy se předpokládá, že kontrola akcionářů nad tím, zda je rozhodnutí o výplatě zisku v souladu se zákonem, je obecně menší, a tudíž je jim umožněno se dovolávat dobré víry k tíži členů statutárního orgánu, kteří v takovém případě ponesou následky nezákonnosti rozhodnutí o výplatě zisku.

Závěrem

Členové statutárního orgánu by měli být při výplatě zisku obezřetní a důkladně kontrolovat, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky. Při pochybení totiž odpovídají za škodu, která takovým pochybením vznikne. Společnost by tedy v důsledku po členech statutárního orgánu mohla požadovat nezákonně vyplacenou částku.

Pokud si nejste jisti, zda jsou splněny všechny zákonné předpoklady pro výplatu zisku, neváhejte se obrátit na kteréhokoliv kolegu z Grant Thornton Czech Republic.

Autor: Veronika Odrobinová, Aneta Koubková