GT News

Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.

Vrchní soud vyložil neurčité pojmy ve vztahu k nepříznivým hospodářským výsledkům

Sdílet článek:

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se v řízení vedeném pod sp. zn. 6 Cmo 333/2021 zabýval tím, že žalovaná společnost odmítla poskytnout odchodné odvolanému členu představenstva dle jeho smlouvy o výkonu funkce, a to na základě ustanovení § 61 odst. 2 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), které umožňuje následující: „Plnění podle smlouvy o výkonu funkce … se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace, …“.

Zajímavostí však je, že Vrchní soud se při posuzování předmětného případu blíže zabýval neurčitými pojmy uvedenými v ustanovení § 61 odst. 2 ZOK. Dle názoru tohoto soudu je pojem „zřejmě“ třeba vykládat jako nikoliv nepatrně (ve vztahu k nepříznivým hospodářským výsledkům obchodní korporace) a pojmem „nepříznivé hospodářské výsledky“ je nutno rozumět výsledky zjevně horší než výsledky dosažené v předchozím období.

Při aplikaci ustanovení § 61 odst. 2 ZOK se tak ve většině případů neobejdeme bez porovnání dosažených výsledků hospodaření s výsledky předchozího hospodaření, a to se zaměřením na základní veličiny jako je zejména velikost tržeb, velikost zisku a případné ztráty. Vrchní soud rovněž zmiňuje, že důležitým vodítkem při hodnocení činnosti manažera, kterému má být plnění dle smlouvy o výkonu funkce (ne)poskytnuto, je doba jeho působení v korporaci a hospodářské výsledky korporace v následujícím období po ukončení jeho působení (tj. pod jiným vedením).

V posuzovaném případě Vrchní soud dospěl k dílčímu závěru, že výsledky hospodaření žalované společnosti se za působení odvolaného člena představenstva významně neodchýlily od hospodářských výsledků před a po jeho působení. Hospodářské výsledky, které nejsou horší než výsledky z předchozího období, přitom nelze považovat za nepříznivé. Za této situace tak nelze dospět k tomu, že odvolaný člen představenstva zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku a nelze mu odepřít právo na odchodné.             

Jako přínos předmětného rozsudku tak lze vnímat upřesnění výkladu ustanovení § 61 odst. 2 ZOK a na první pohled v něm uvedených nejasných pojmů, což může nadále sloužit jako praktický návod v obdobných situacích.