Veřejné a neveřejné informace o svěřenských fondech v evidenci skutečných majitelů

Publikováno:
3. květen 2022
Autor:
  • Karel Nejtek

Přibližně rok starou novelou Zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „Zákon o evidenci skutečných majitelů“) se významně změnily povinnosti svěřenského správce ve vztahu k evidenci skutečných majitelů. Zajímavá je pak otázka (ne)veřejnosti některých takových údajů. Které údaje o svěřenském fondu jsou přístupné všem, a u kterých přístup zákon omezuje?

Zákonodárce za skutečné majitele svěřenského fondu označuje všechny ty, kteří v jeho rámci přímo, či zprostředkovaně, vykonávají rozhodující vliv nebo mají příjmy z jeho správy.

Jako skutečný majitel fondu je podle § 6 odst. 3 Zákona o evidenci skutečných majitelů vždy, tedy bez ohledu na výkon rozhodujícího vlivu či příjmů ze správy fondu, zapsán:

  • zakladatel, 
  • svěřenský správce, 
  • obmyšlený a okruh osob, ze kterých mohou být obmyšlení jmenováni, 
  • protektor či jiná osoba oprávněná k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu a která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného.

Kromě tohoto formálního vymezení je vždy třeba zkoumat materiální složku skutečného majitele. Tou rozumíme:

  • koncového příjemce, tedy osobu, která může mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím svěřenského fondu podstatnou část z celkového majetkového prospěchu tvořeného při správě či zániku svěřenského fondu a tento prospěch dále nepředává; a
  • osobu s koncovým vlivem na správu svěřenského fondu, tedy osobu, která může bez pokynů jiného přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv na správu svěřenského fondu.

Povinné údaje

Obligatorními údaji, které musí v evidenci skutečných majitelů být zapsány jsou:

  • údaje identifikující osobu skutečného majitele; 
  • údaje objasňující, na čem je pozice skutečného majitele založena; 
  • údaje o době trvání, kdy je fyzická osoba skutečným majitelem; 
  • údaje identifikující svěřenský fond, o jehož skutečného majitele jde; 
  • údaje týkající se procedurálních aspektů zápisu jednotlivých údajů;
  • poznámka o nesrovnalosti.

Mějte na paměti, že všechny povinné údaje jsou dostupné i až pět let po zániku svěřenského fondu, část z nich je veřejná, část neveřejná, toto rozdělení rozebereme na příštích řádcích.

Veřejné informace

Údaje přístupné komukoliv, kdo do evidence skutečných majitelů nahlíží, reflektují veřejnost údajů v evidenci svěřenských fondů. Bylo by samozřejmě neúčelné, aby v jedné evidenci tytéž údaje byly veřejné a v druhé ne. Dostupné jsou bez poplatků a nejsou vázány na žádnou registraci. Konkrétně se jedná o:

  • jméno a adresu místa pobytu, popř. bydliště, datum narození a státní občanství svěřenského správce;
  • označení a identifikační číslo svěřenského fondu, o jejichž skutečného majitele jde; 
  • den, k němuž byl zápis nebo automatický průpis proveden; 
  • okamžik, k němuž byly platné údaje zpřístupněny; 
  • poznámka o nesrovnalosti.

Neveřejné informace

V evidenci skutečných majitelů jsou i informace veřejnosti nepřístupné. Při nahlížení do evidence by tak běžný uživatel nenašel:

  • identifikační údaje zakladatele, obmyšleného a protektora; 
  • údaje o povaze postavení skutečného majitele; 
  • údaje o dni, od kterého a do kterého je fyzická osoba skutečným majitelem.

Zároveň je možné, aby svěřenský správce či skutečný majitel soudu navrhli znepřístupnění údajů o nesvéprávném skutečném majiteli, není-li to v rozporu s veřejným zájmem, soud takovému návrhu zpravidla vyhoví. 

I neveřejné údaje může ale za vymezených podmínek získat jeden z následujících subjektů: 

  • soud nebo insolvenční správci pro účely soudního řízení; 
  • notáři pro účely zápisu; 
  • orgán činný v trestním řízení pro účely trestního řízení a státnímu zastupitelství také pro účely výkonu jiné než trestní působnosti; 
  • správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy; 
  • správní orgán pro účely vedení řízení o přestupku; 
  • zpravodajská služba pro účely plnění úkolů podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb.

Kromě těchto subjektů může krajský soud, případně Městský soud v Praze, umožnit získání částečného výpisu obsahující údaje o skutečném majiteli svěřenského fondu každému, kdo: 

  • osvědčí zájem v souvislosti s předcházením trestným činům legalizace výnosů z trestné činnosti a jejich zdrojovým trestným činům, dále trestným činům financování terorismu a podpora a propagace terorismu; 
  • o to požádá ve vztahu ke svěřenskému fondu, jehož prostřednictvím může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv na zahraniční právnickou osobu se sídlem mimo některý z členských států Evropské unie.

Pokud vás toto téma zaujalo, neváhejte se na nás obrátit.

Autor: Karel Nejtek

Autor: Karel Nejtek