Zákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK) představuje druhou část rekodifikace soukromého práva, která úzce navazuje na Nový občanský zákoník. Nejedná se o pokračovatele obchodního zákoníku, ale o zvláštní předpis, který se zabývá úzce vymezeným okruhem právnických osob – obchodními korporacemi. Nová úprava ZOK významným způsobem pozměňuje stávající pravidla k nabývání majetku mezi kapitálovými společnostmi (a.s. a s.r.o.) a spřízněnými osobami, které jsou převážně obsaženy v § 196a obchodního zákoníku. Základním pravidlem v této situaci je předpokládaný střet zájmů mezi obchodní korporací a jejím zástupcem či osobami jemu blízkými, jím ovlivněnými nebo ovládanými. Zástupce, který se v této situaci ocitne, je povinen o možném střetu zájmů bez zbytečného odkladu informovat ostatní členy orgánu, jehož je členem, dále pak informuje kontrolní orgán (v případě pokud byl zřízen), případně pak i nejvyšší orgán obchodní korporace. Rovněž má povinnost tyto orgány informovat o podmínkách, za jakých má být daná smlouva uzavřena. Na kontrolním nebo nejvyšším orgánu pak stojí rozhodnutí, při oznámení střetu zájmů, pozastavit výkon funkce dotčeného zástupce nebo přímo uzavření takovéto smlouvy zakázat.