Rozhovor s Adélou a Hankou

Publikováno:
22. únor 2018
Autor:
  • Mercedes Wimmerová
Obor:

Rodinný byznys založila matka s dcerou minulý rok. Začaly vyrábět papírový plánovací diář Life Designer. Díky způsobu vázání, který si zvolily, po nocích místo spánku děrovaly papíry, které skládaly do luxusních diářů. Adéla a její dcera Hanka se shodují, že k sobě měly vždycky velmi blízko. Když se jich zeptáte, kdo je autorem nápadu, obě se smíchem shodně řeknou: já! Přesto se téměř nikdy nehádají a ponorkovou nemocí netrpí.

Adéla vystudovala ekonomickou školu. Pracovala jako personalistka, manažerka nebo koučka. Dlouho pracovala v personální agentuře, kterou spoluvlastnila. Zkušenosti získala i v oblasti podnikových informačních systémů. Má konzultační firmu Sofidea zaměřenou na personální management. V posledních letech se věnuje osobnostnímu rozvoji a koučinku, při kterém propojuje znalost firemního prostředí se schopností práce s lidmi.

Hanka věnovala pět let studiu architektury a stavební fakulty na ČVUT, ale díky mateřství studium přerušila a už se na školu nevrátila. Pracovala jako produkční v hudebním klubu. Říká, že mateřství je nejlepší čas, kdy má žena začít podnikat.

Jak vznikl nový projekt?
Hanka: Plánování času a organizace pro mě vždycky bylo něco, co mě bavilo, ale ne vždycky se mi úplně dařilo. Měla jsem pocit, že mi chybí ten pravý nástroj, se kterým by se dalo efektivně plánovat, ale jiné než obyčejné diáře z papírnictví jsem neznala. Považovala jsem to za díru na trhu a poté, co jsem prostřednictvím youtube objevila, že např. v USA je trh s plánovacími diáři velmi rozšířený, jsem začala reálně uvažovat o tom, zkusit tuto díru zaplnit.
Adéla: O společném podnikání a o diáři jsme mluvily dlouho. Obě máme rády pořádek ve věcech a mně navíc motivační diář s pracovním sešitem dával smysl jako doplněk ke koučinku. A tak vznikl diář a Průvodce na cestě za svou vizí.

Co je na vašich diářích originálního, co tady dosud nebylo?
Hanka: Samozřejmě, že spousta prvků, které diář obsahuje, už někdy někdo vymyslel, náš diář je ale originální především tím, že si každý může vytvořit svůj vlastní originál. Je to diář na míru každému podle jeho potřeb a požadavků. Může si vybrat z kalendárií to, které mu na plánování vyhovuje, může si řadit listy podle svého a dostává v diáři prostor pro evidenci různých oblastí svého života. Kam chce jít, co chce vidět, jak se stará o svoje duševní i tělesné potřeby, co si chce přečíst, koupit, vidět, co komu půjčil, co si sám vypůjčit.... A listy, které  nepotřebuje, dá stranou. Disky, které vážou jednotlivé listy, objednáváme z USA. Speciální papír, desky i tisk řešíme v české tiskárně.

Uvod_diskova_vazba.jpg

Jak složitý je proces výroby diáře?
Adéla: Myslely jsme, že to bude jednoduché, ale ukázalo se to jako složitý proces. Nejdřív jsme musely sehnat disky. V Evropě je vyrábí pár firem, ale pod vlastní značkou. Tak jsme hledaly na čínském trhu, ale tam byla komunikace poměrně složitá. Oni kličkovali a na otázky odpovídali jen napůl. Třeba jsme se jich ptaly, jestli je diář v koženém provedení, a oni odpověděli, že samozřejmě ano. Nám se to zdálo moc levné, tak jsme se ještě ptaly, ze kterého zvířete je kůže. Oni odpověděli, že je to umělá kůže. A tak probíhala celá komunikace. Nakonec jsme se domluvily s Američany. Objednáme pytel disků a s těmi pak diáře vyrábíme.

Kde diáře vyrábíte a kompletujete?
Hanka: Zatím doma v obýváku. Listy děrujeme ručními děrovačkami od dvou zahraničních firem. Vejde se do nich asi sedm papírů a ty pěkně jeden po druhém děrujeme ručně. Potom kompletujeme jednotlivé diáře podle objednávek. Do budoucna počítáme s automatizovaným procesem.

Kde diáře prodáváte?
Adéla: Začali jsme crowdfundingovou  kampaní na startovac.cz, to znamená, že jsme představily projekt a vybíraly jsme peníze předem. Funguje to tak, že si nastavíte cílovou částku, kterou potřebujete vybrat. Když se vybere, tak se projekt zrealizuje a zákazník dostane svůj produkt. Když se nevybere, peníze se vrátí.
Zpočátku to vypadalo, že o diáře velký zájem nebude. Nevěděli jsme, že na startovač chodí lidi až ve chvíli, kdy už si vybudují nějakou komunitu zákazníků, kteří na budoucí produkt vlastně čekají. Nic takového jsme neměly. Dva dny před koncem kampaně nám ale vyšel rozhovor na podnikavazena.cz a ten vzbudil obrovský zájem a přinesl spoustu objednávek.

Kdo si diáře kupuje?
Adéla: Ve většině případů jsou to ženy. Asi 70% lidí, kteří si ho koupili, byli mimopražští. Hodně to kupovali lidé jako vánoční dárky přes internet. Za ty dva dny po vydání rozhovoru se jich prodalo asi za 130 tisíc. To nám dalo jasně najevo, že produkt má potenciál. Nejkrásnější reakce jsou typu: Koupila jsem ho manželovi, ale objednávám i pro sebe a pro kamarádky.
Hanka: Já jsem ocenila hodně to, že když si koupili diář moje kamarádky nebo kamarádi, že to nebylo proto, aby podpořili moje podnikání a dali jakýsi finanční sponzorský dar, ale proto, že ten diář opravdu chtějí využívat. Je jich víc než jsem čekala.

Kolik diář stojí?
Adéla: Vsadily jsme na originální design, variabilní obsah, využíváme kvalitní papír a barevný tisk. Diář je určený pro lidi, kteří tyto vlastnosti ocení. Cena za roční diář je 940 korun, za půlroční 780 korun a za Lite verzi na rok je to 630 korun. Kromě toho diáře je v ceně Průvodce na cestě za svou vizí, což je pracovní sešit čítající 60 stran. Ten je zaměřený na uvědomění si svého potenciálu a na tvorbu vlastní vize.
Hanka: Dlouho jsem byla nervózní z toho, že je to hodně drahé a že bych s koupí diáře za takové peníze asi hodně váhala. Ale když to potom člověk balí a naskládá všechny ty věci do balíčku, tak si říká, jak je to úžasné. Myslím si, že kdyby mi tohle přišlo domů, tak bych si řekla, že to stojí za to. Kromě diářů prodáváme ještě zápisníky s linkovanými nebo čtverečkovanými papíry.

Kdo je ve firmě šéf?
Adéla a Hanka: Nemáme šéfa.

Nejdete si občas na nervy?
Adéla: Jestli máte na mysli ponorkovou nemoc, tak po tom předvánočním stresu, abychom všechny objednávky zvládly doručit pod stromeček, a následné přípravě nového e-shopu, jsme si menší krizí prošly. Během pár dní ale byla pryč. Je pravda, že máme odjakživa dobrý vztah, nehádáme se, nevyčítáme si, nekřičíme. Jsme hodně propojené. Já něco vymyslím, přijdu domů a než to stačím říct, vysloví to Hanka.

Měly jste z něčeho opravdu strach?
Hanka: Že se diář nebude prodávat. Že se to naše úsilí nevrátí, ani ten čas, který jsme do toho daly, že to lidi nezaujme. Věnovaly jsme tomu mnohem víc času, než jsme na začátku plánovaly. Diář je pouze startovací produkt, máme vymyšlené i různé organizéry. V tuto chvíli potřebujeme vytvořit distribuční síť a zaměřit se na marketing. To je naše slabá stránka. Máme výborný produkt, musíme se naučit ho prodat. A markeťák stojí hodně peněz.

Co na vaše podnikání říkají vaši muži?
Adéla: Můj přítel mě podporuje, ale znervózňuje ho, že cokoli si naplánujeme, trvá dvakrát tak dlouho.  Říká: Vy ten projekt neměříte cenou vašeho času. Podívej se, co jsi všechno mohla udělat za tu dobu, co se tomu věnujete, na tu ušlou příležitost. Z jeho pohledu nemáme jasný plán, kdy se nám vrátí to, co jsme do podnikání investovaly. Radí, abychom se na to dívaly racionálně, abychom si dokázaly ujasnit, jakou cestou půjdeme nebo nepůjdeme, abychom řešily spíš větší zakázky, protože jinak to finančně nedává smysl. Dávají nám zpětnou vazbu, která je někdy nepříjemná, ale pro nás velmi důležitá.   
Hanka: U mě se tak trochu teď nepočítá s tím, že bych nosila domů nějaké velké peníze, protože jsem na mateřské. Ale zároveň se ode mě očekává, že budu doma s dítětem a budu se věnovat domácnosti a za to bych asi jedničku nedostala. Přesto je mi partner velkou oporou a díky jeho práci na směny se doma s malým hodně střídáme.

Autor: Mercedes Wimmerová