Půjčky a úvěry mezi společníkem a společností s ručením omezeným

Publikováno:
26. listopad 2011
Autor:
  • Ivan Fučík

Tento článek stručně shrnuje problematiku půjček uskutečněných mezi společníky a společnostmi s ručením omezeným, která je v České republice nejčastější formou podnikání právnických osob.

Půjčka vs. úvěr

Parametry smlouvy o půjčce definuje § 657 a 658 občanského zákoníku. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Občanský zákoník připouští sjednat jak půjčku s úrokem, tak bezúročnou půjčku.

Smlouvu o úvěru definuje § 497 až 507 obchodního zákoníku. Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Stanoví-li smlouva, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem (z úvěru tak budou hrazeny např. pouze určité faktury). Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než jeden rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den platnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky.

Hlavní rozdíly mezi půjčkou a úvěrem jsou tedy následující:

Půjčka

Úvěr

může být peněžitá i nepeněžitá

může být pouze peněžitý

půjčka může být poskytnuta bezúročně

úvěr musí být vždy úročený

Specifika půjček a úvěrů mezi společníky a společnostmi

Smlouva o půjčce nebo úvěru mezi společníkem a společností s ručením omezeným podléhá dle obchodního zákoníku ještě dalším omezením. Aby smlouva o půjčce, resp. úvěru nebyla považována za neplatnou, musí být naplněny dvě podmínky:

a) Smlouvu o půjčce musí před jejím podpisem schválit valná hromada.
b) Smlouva musí být uzavřena za podmínek obvyklých v obchodním styku.

Jestliže tedy společník plánuje uzavřít se společností smlouvu tohoto typu, musí před samotným uzavřením smlouvy o půjčce svolat zasedání valné hromady. Dá-li valná hromada s poskytnutím půjčky souhlas (není-li ve společenské smlouvě uvedeno jinak, rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků), může společník se společností smlouvu o půjčce uzavřít.

Smlouva musí být také uzavřena za podmínek obvyklých v obchodním styku, to znamená, že nesmí nepřiměřeně zvýhodňovat či znevýhodňovat žádnou stranu. Ve smlouvě by se tak nemělo objevit např. ustanovení, které přiznává věřiteli právo na nepřiměřeně vysoký úrok, nedůvodně vysokou smluvní pokutu nebo jiné neobvyklé právo.  

Souhlasu valné hromady ale není třeba, poskytuje-li půjčku osoba ovládající osobě ovládané, což platí například ve chvíli, kdy je společník a jednatel jedna osoba.

Daňový pohled na problematiku

Jak bylo napsáno v předchozím textu, půjčka může být poskytnuta i bezúročně. Pokud společník poskytuje půjčku společnosti, nevzniká ani jedné straně žádná daňová povinnost. Fakticky totiž nejde o bezplatný akt - dar, ale o aktivitu statutárního orgánu vyvolanou snahou o posílení její finanční situace.

V opačném případě, kdy půjčuje společnost společníkovi, ale situaci komplikuje ustanovení o převodních cenách v zákoně o daních z příjmů. Pokud bude společníkovi poskytnuta půjčka bezúročně, a tím tak snížen základ daně z příjmů společnosti s ručením omezeným, je nutné na tuto skutečnost myslet při sestavování daňového přiznání a základ daně navýšit o rozdíl mezi cenou sjednanou, v tomto případě 0%, a úrokem obvyklým. Tento krok může také provést finanční úřad na základě daňové kontroly, doprovází ho ovšem většinou sankce v podobě úroků z prodlení nebo penále.

Autor: Ivan Fučík