Poznatky z dosavadních projektů ESG

Publikováno:
31. říjen 2022

Za poslední rok, jsme v Grant Thornton realizovali několik projektů z oblasti udržitelného podnikání ve zkratce označované jako ESG projekty. Jednalo se o projekty z energetiky, vodárenství, nakládání s odpady, rekultivace, real estate development, hotelnictví, automotive výroby, finančnictví. 

Většinově se jednalo o přípravu na nefinanční reporting oblastí ESG. V několika případech jsme řešili vazbu na klimatický plán hlavního města Prahy, dále pak výpočet uhlíkové stopy a navazující strategie uhlíkové neutrality. Jaké jsou z těchto projektů zjištění a zkušenosti se vám pokusím nasdílet v následujících odstavcích. 

Firmy chtěly realizovat ESG projekty nejčastěji proto, že patří do globální skupiny, která má svojí ESG politiku a v České republice chtějí implementovat její prvky a reportovat ESG ukazatele na centrálu. Dalším důvodem byl požadavek při sjednávání financování investičních a dalších projektů, kdy bankovní instituce nebo investiční skupiny a fondy vyžadují informace z oblasti udržitelnosti, protože musí plnit požadavky finanční regulace v oblasti udržitelného financování. Třetím nejčastějším důvodem byl požadavek klientů ať již z prostředí B2B nebo B2C. V této oblasti je patrný trend zvyšování povědomí o dopadech na životní prostředí spojených s výrobou konkrétního produktu nebo poskytovanou službou.  

Úroveň ESG reportingu je na českém trhu velmi rozdílná. Najdou se případy velmi propracovaného a rozvinutého systému sledování a vykazování řady nefinančních ukazatelů za oblast životního prostředí, sociální oblast i za řízení společnosti. Zde stojí za zmínku jednoznačná souvislost s programy společenské odpovědnosti firem (CSR). S trochou nadsázky lze říci, že firmám, které již programy CSR mají rozpracované a funkční, stačí málo k formulaci politiky celkové udržitelnosti podnikání a rozšíření CSR reportů na ESG reporty. 

Setkali jsme se ale i s případy, kdy se s ESG teprve začíná a v projektu jsme společně s klientem prošlapávali první cestičky pro sběr nefinančních ukazatelů a vytvářeli jsme první formulace politiky udržitelnosti. V těchto případech je zcela zásadní přístup vedení, jestli projekt vnímá jako strategický, který přinese nové impulsy, prvky odlišení, konkurenční výhodu, nebo jenom jako regulatorní, který zabezpečí soulad s budoucí EU legislativou.  

Náš přístup k ESG projektům je pragmatický. Základ politiky dlouhodobé udržitelnosti podnikání stavíme na cost benefit analýze, ve které jsou jak finanční, tak nefinanční benefity ESG oblastí. Ukazatele navrhujeme nejen s ohledem na best practice (GRI, SASB, CSRD), ale doporučujeme také, aby ukazatele nefinančních oblastí měly reálný základ v manažerském řízení.  

Naší filozofií je myšlenka, že základem dlouhodobé udržitelnosti je efektivita, tj. snižování spotřeby energií, snižování produkce emisí, imisí i odpadů, odstraňování plýtvání v procesech zpracování i administrativních činnostech a v neposlední řadě omezování produkce nechtěných výrobků a poskytování nedostatečných služeb. Je jasné, že všechna tato opatření mají následně finanční efekt a být udržitelnou a odpovědnou firmou se z dlouhodobého pohledu ekonomicky vyplatí. Je nesporné, že zajištění investičního a provozního financování, je často otázka bytí nebo nebytí firmy. ESG reporting se postupně stává součástí úvěrové dokumentace a začíná mít stejný význam jako dnes mají význam finanční výkazy a finanční ukazatele.  

V souvislosti s ESG se často hovoří o ESG rizicích a jejich vlivu na podnikání. Zejména se jedná o rizika životního prostředí a rizika civilizační. Za posledních 10 let jsme si prošli takřka vším, s čím se můžeme v České republice potkat. Byly to povodně, bleskové záplavy, tornáda a větrné smršti, rozsáhlé požáry, neobvyklá sucha a vysoké teploty, nedostatek vody. Vedle toho jsme si vyzkoušeli vliv globální pandemie a nyní jsme v bezprostředním vlivu válečného konfliktu v těsném sousedství.  

Všechna rizika mohou mít negativní dopady na finanční výsledky organizace. Právě toho si začíná více všímat finanční sektor, který poskytuje finanční prostředky na realizaci investic i běžné provozní financování. V rámci úvěrových procesů se naši klienti začínají setkávat s otázkami na nefinanční oblasti, jako je uhlíková stopa, spolupráce s komunitami, podpora nevládních organizací, etika a transparentnost podnikání. Další dopad rizik je patrný v oblasti vyčíslování finančních dopadů ve finančních výkazech společnosti. Je třeba se připravit na doplnění účetních postupů o vyčíslení finančních dopadů environmentálních rizik na finanční výsledek firmy.  

Velké společnosti mají mnohem více zdrojů (lidských i finančních), aby se s tím vypořádávaly. Nejvíce potřebují vedení, které politiku dlouhodobé udržitelnosti vnímá jako nedílnou součást svojí obchodní strategie. Pro střední, malé a případně neziskové organizace nebo organizace veřejného sektoru je docela výzva najít dodatečné zdroje na řízení ESG rizik a sestavování nefinančních reportů.  

Ze zkušeností z realizovaných projektů víme, že nastavit politiku udržitelnosti, spočítat přímou uhlíkovou stopu, sestavit nefinanční report udržitelnosti, připravit iniciativy snižující ekologické zátěže, zvyšující angažovanost zaměstnanců a plnit legislativní požadavky transparentního podnikání je práce na 4 - 6 měsíců pro 2 - 4 specialisty, kteří jsou v úzkém kontaktu s top managementem. Realizace jednotlivých iniciativ pak probíhá v řádu několika let a je třeba ji řídit jako program transformace společnosti k dlouhodobé udržitelnosti. 

Pro malé a střední firmy, kde agenda ESG není zakořeněná, to znamená buď najmout nové zaměstnance, kteří ESG problematiku budou řešit, nebo začít spolupracovat s renomovanými společnostmi, které mají specialisty, zkušenosti a příklady z daného odvětví.  

V programech transformace společnosti k dlouhodobé udržitelnosti vidíme příležitost pro organizace k dlouhodobému, stabilnímu a udržitelnému růstu.

Autor: Pavel Prokop

Autor: Pavel Prokop