NOVELA ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ – 4. část

Publikováno:
21. říjen 2016
Autor:
  • Tomáš Plešingr
Obor:

V srpnu vláda předložila do poslanecké sněmovny návrh zákona, kterým se mění zásadně některé daňové zákony (rozeslán jako sněmovní tisk č. 873/0). Projednání bylo naplánováno na 18. října. Účinnost je plánována od 1. ledna 2017 s tím, že vybraná ustanovení by se aplikovala již pro zdaňovací období roku 2016.

Shrnuli jsme pro Vás nejpodstatnější změny týkající se zákona o daních z příjmů. Vzhledem k rozsáhlosti navrhovaných změn jsme téma rozdělili do několika článků.  V minulých třech číslech jsme se věnovali změnám ve zdanění nejprve fyzických a poté právnických osob. V tomto čísle přinášíme změny ve společných ustanoveních.

Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu

V návrhu novely je zahrnuto i zcela nové ustanovení, které řeší dosud zákonem neupravené odpisování při zvýšení spoluvlastnického podílu.

Dle navrženého textu poplatník v případě nabytí dalšího spoluvlastnického podílu k témuž majetku, tyto spoluvlastnické podíly sloučí, tzn., že se bude jednat stále o jeden hmotný majetek. Způsob odpisování tohoto majetku se nebude měnit, tj. bude se pokračovat v odpisování dosavadním způsobem ze změněné vstupní ceny.

Nové ustanovení dále řeší případy, kdy má poplatník povinnost odpisovat ze vstupní ceny původního spoluvlastníka (přeměny, vklady, dědění, apod.). Zde bude zachován opět stávající způsob odpisování u nabyvatele dalších spoluvlastnických podílů, avšak umožněno bude odpisovat pouze částky, které dosud odepsány nebyly. Do úhrnu zůstatkových cen se nebude zahrnovat zůstatková cena majetku u spoluvlastnického podílu, který byl vyloučen z odpisování (např. původní podíl nabytý darováním).

Nebude-li možné určit, který ze spoluvlastnických podílů je původní (splynutí právnických osob), bude umožněna volba při zachování omezujících podmínek.

Odpisování nehmotného majetku

Dle současného znění zákona se nehmotný majetek odpisuje právě po dobu zde stanovenou.

Návrh novely nově umožňuje odpisovat nehmotný majetek i po dobu delší, než je doba odpisování stanovená zákonem. Poplatník se tak bude moci rozhodnout při zařazení nehmotného majetku pořízeného po 1. 1. 2017 – viz přechodná ustanovení novely.

Odpisování nehmotného majetku nepůjde i nadále přerušit.

Odpisování technického zhodnocení podnájemcem

Návrh novely zákona obsahuje i zcela nové ustanovení týkající se odpisů technického zhodnocení: „U poplatníka, který není nájemcem ani uživatelem a kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, se u technického zhodnocení na tomto hmotném majetku postupuje obdobně jako u technického zhodnocení hrazeného nájemcem. Při ukončení takového užívání nebo zrušení souhlasu s odpisováním se postupuje obdobně jako při ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele hmotného majetku s odpisováním nájemcem. Pro účely tohoto ustanovení je poplatník, kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, v postavení nájemce a poplatník, který přenechal k užívání tento majetek, v postavení odpisovatele hmotného majetku.“

Toto ustanovení tedy v podstatě znamená, že provedené technické zhodnocení „cizího“ majetku mohou odpisovat i podnájemci nebo noví nájemci při cesi nájemní smlouvy, přičemž podmínky jsou stejné, jako byly dosud pouze u nájemce, tj.

  • technické zhodnocení provádí poplatník, který má právo k užívání hmotného majetku,
  • technické zhodnocení nezvyšuje ocenění majetku u vlastníka,
  • odpisování technického zhodnocení proběhlo vždy jen s písemným souhlasem vlastníka a
  • technické zhodnocení je zařazeno do stejné odpisové skupiny jako zhodnocovaný majetek.

Stejně tak budou na tyto vztahy aplikovány i stávající podmínky platící při ukončení nájmu, kdy do role vlastníka vstupuje nájemce a do role nájemce podnájemce, popřípadě starý a nový nájemce v případě cese. Jedná se např. o ustanovení k ocenění přebíraného technického zhodnocení, kdy je v § 29 odst. 6 pro případ, kdy nájemce nemá vlastní majetek a přebírá od podnájemce technické zhodnocení doplněno, že mu vzniká nový majetek v ocenění, které by jinak zvyšovalo vstupní cenu.

Tato nová ustanovení by se měla vztahovat až na technická zhodnocení uvedená do užívání po nabytí účinnosti novely.

Daňová ztráta

Návrh novely v tomto ustanovení potvrzuje, že v případě zrušení daňové ztráty na základě dodatečného daňového přiznání (popř. daňové kontroly), zůstává původní lhůta pro stanovení daně zachována, tj. platí lhůta  - rok vyměření + pět let.

Žádost o vrácení přeplatku

Novela napravuje i poněkud nelogické posuzování žádostí o vrácení přeplatků na dani.

Dnes postupuje správce daně v souladu s příslušnými ustanoveními daňového řádu tak, že na základě žádosti podané dříve než 60 dnů před termínem pro podání daňového přiznání k vrácení daně nedojde a poplatník musí podat žádost novou.

Vzhledem k tomu, že formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob tuto žádost přímo obsahuje, jeví se tento postup v případě podání přiznání např. již v lednu (tj. více než 60 dní před termínem) poněkud absurdní.

Do zákona by proto mělo být doplněno nové ustanovení, dle kterého se bude na žádost podanou spolu s daňovým přiznáním hledět jako na žádost podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, neboť tento den je dnem splatnosti daně, tedy i okamžikem pro potenciální možnost vzniku vratitelného přeplatku.

Navrhované pravidlo se uplatní jak ve vztahu k poplatníkům daně z příjmu fyzických osob, tak ve vztahu k poplatníkům daně z příjmu právnických osob.

Finanční leasing a obdobné smlouvy

Novelou zákona má dojít k upřesnění či jasnějšímu vymezení finančního leasingu, a to zejména co do předmětu finančního leasingu.

Dle důvodové zprávy je cílem, aby daňový režim výdajů, které poplatník uplatňuje v základu daně v souvislosti s finančním leasingem, byl obdobný jako režim uplatňování daňových odpisů hmotného majetku a nevznikaly rozdíly při uplatňování výdajů dle způsobu pořízení majetku.

Ustanovení týkající se finančního leasingu se tedy z pohledu daně z příjmů vztahují pouze na hmotný odepisovatelný majetek, tj. nikoli na hmotný majetek vyloučený z odpisování nebo nehmotný majetek.

Dále novelou dochází k jednoznačnému potvrzení výkladu, že o finanční leasing se jedná i v případě, kdy je finanční leasing předčasně ukončen, ale je splněna minimální doba finančního leasingu stanovená v zákoně.

Jestliže bude uzavřena smlouva, jejímž předmětem je leasing jiného majetku, než je hmotný majetek odpisovaný podle zákona o daních z příjmů, nebude na tuto smlouvu nahlíženo jako na smlouvu o finančním leasingu a případné výdaje plynoucí z takové smlouvy lze uplatnit v základu daně z příjmů v závislosti na tom, o jaký majetek se jedná (pozemek, nehmotný majetek – právo stavby, atd.).

V případě úplatného nabytí jakéhokoli majetku, který byl před nabytím úplatně užíván (jakýkoli jiný titul než nově definovaný finanční leasing) bude pro daňovou uznatelnost úplaty za užívání (dříve nájem) třeba splnit nejen podmínky co do výše kupní ceny, ale nově i jednoznačně podmínky zahrnutí majetku do obchodního majetku.

Veškeré změny by měly být účinné pouze u smluv, kdy je předmět leasingu předán až po nabytí účinnosti novely zákona.

Bezúplatné převody nemovitých věcí a obchodních závodů mezi nerezidenty

Dle těchto ustanovení by mělo dojít k rozšíření působnosti ustanovení § 22 odst. 1 písm. d) a písm. i) zákona o daních z příjmů tak, že nově budou pokryty i bezúplatné převody nemovitých věcí a obchodních závodů, nacházejících se na území České republiky mezi daňovými nerezidenty.

Dosud bylo toto ošetřeno pouze u tuzemských rezidentů a stálých provozoven.

Uvedené příjmy budou zdaňovány srážkovou daní ve výši 15 %.

Zajištění daňové neutrality zdaňování příjmů z podílů na zisku u svěřenského fondu a rodinné fundace ve srovnání s příjmy z nevyčleněného majetku

Jelikož svěřenské fondy a rodinné fundace jsou dle zákona poplatníky daně z příjmů právnických osob a dosud neměly srovnatelné postavení s ostatními poplatníky, dochází k úpravě zdanění těchto osob tak, aby bylo zamezeno „nespravedlivému“ či dvojímu zdanění příslušných příjmů.

Rodinné fundace a svěřenské fondy jsou v podstatě nadace či fondy založené k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, avšak mají poněkud specifický charakter, neboť se na ně pohlíželo jako na právnické osoby, které sice nemohou být osobami veřejně prospěšnými (jako ostatní fundace) avšak zároveň, v případě, kdy jim byly vyčleněny podíly na obchodních korporacích, nesplňovali definici mateřských společností.

První ze změn spočívá v tom, že při výplatě bezúplatného příjmu v podobě podpory nebo příspěvku z prostředků rodinné fundace nebude tento příjem, na rozdíl od obdobných příjmů vyplácených jinými typy fundací, obecně osvobozen (neboť by v podstatě, mohlo jít o výplatu části podílu na zisku).

Naopak dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 4 zákona budou nově osvobozeny ty bezúplatné příjmy poplatníka, které plynou z majetku, který do rodinné fundace vložil, nebo z majetku, který byl do rodinné fundace vložen osobou blízkou.

Poslední z podstatných úprav spočívá v tom, že rodinné fundace a svěřenské fondy byly doplněny do definice mateřských společností (§ 19) a tím bylo zamezeno tomu, aby v případě, kdy je do svěřenského fondu či rodinné fundace vyčleněn podíl na obchodní korporaci, byl příjem z dividend či podílů na zisku zdaněn jak při výplatě od obchodní korporace do svěřenského fondu, tak podruhé při výplatě podílů na zisku ze svěřenského fondu obmyšlenému.

Lze předpokládat, že v rámci legislativního procesu dojde u novely ještě k určitým dílčím změnám. O vývoji novely Vás proto budeme průběžně informovat. V případě jakýchkoliv dotazů k tématu nás neváhejte kontaktovat.

Zpracoval: Ing. Ondřej Semecký

 

Autor: Tomáš Plešingr