Nová příloha daňového přiznání k dani z příjmů na převodní ceny

Publikováno:
30. leden 2015
Autor:
  • Štěpán Osička
Obor:

Převodní ceny mezi spřízněnými osobami jsou pro českou daňovou správu velkou výzvou. Jejich nastavení mnohdy významně ovlivňuje výši základu daně z příjmů daňových subjektů v České republice. Doposud převodní ceny nebyly významným tématem při daňových kontrolách. Mělo to mnoho důvodů. Podle všeho se však karta obrací. Nová příloha daňového přiznání, platná již pro rok 2014, je pouze jedním kouskem skládačky.

Proč je nová příloha na převodní ceny?

Daňová správa si uvědomuje význam převodních cen při plnění daňových povinností. Například v srpnu i prosinci minulého roku zveřejnila zprávu, ve které daňové poplatníky v ČR upozorňuje, že daňové kontroly hodlá zaměřovat na kontrolu nastavení převodních cen. Jako hlavní důvod uvádí obavu, že prostřednictvím špatného nastavení převodních cen dochází ke krácení daňové povinnosti v ČR. Kontroly však již nebudou namátkové, ale cílené na vybrané daňové subjekty na základě předchozí důkladné rizikové analýzy. Nezbytná vstupní data do rizikové analýzy má poskytnout právě nová příloha daňového přiznání.

Koho se nová příloha týká?

Daňová správa promyšleně cílí přílohu. Nezajímá ji každý. Předně cílí na nemalé subjekty. Příloha se týká daňových subjektů, které splní alespoň jedno z následujících kritérií: (a) aktiva celkem více než 40 mil. Kč, (b) čistý obrat více než 80 mil. Kč nebo (c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců více než 50. Dále přílohu nevyžaduje od všech takových subjektů. Vyžaduje ji pouze v situacích, kdy tyto subjekty uskutečňují transakce se spřízněnými osobami s možným dopadem na výši daňové povinnosti v ČR. Konkrétně jde o následující situace:

  1. Daňový subjekt uskuteční transakci se spojenou osobou se sídlem v zahraničí. V tomto případě vyplňuje přílohu ve vztahu k těmto zahraničním spojeným osobám.
  2. Daňový subjekt vykázal daňovou ztrátu, a současně uskutečnil transakci se spojenou osobou, a to zahraniční a/nebo tuzemskou. V tomto případě vyplňuje přílohu ve vztahu ke všem spojeným osobám.
  3. Daňový subjekt je příjemcem investiční pobídky formou slevy na dani a současně uskutečnil transakci se spojenou osobou, a to zahraniční a/nebo tuzemskou.  V tomto případě vyplňuje přílohu ve vztahu ke všem spojeným osobám.

Jaké informace daňová správa požaduje?

Předně daňová správa vyžaduje údaje za transakce s každou spojenou osobu (nejde o agregované údaje za všechny spojené osoby). Požaduje informace o hodnotách například prodejů a nákupů dlouhodobého nehmotného, hmotného a finančního majetku, zboží, služeb, licenčních poplatků, úroků či ostatních transakcí se spojenými osobami. Informace o využití některých finančních nástrojů apod. Obchodujete se zbožím či službami se spojenými osobami? Ovlivňují tyto transakce významně Vaši ziskovost či jsou objemově významné ve srovnání s celkovým obratem? Prodali jste patent, ochranou známku či jiné aktivum zahraniční spojené osobě? Platíte licenční poplatky či úroky z úvěrových finančních nástrojů? Není náhodou zahraniční spojená osoba usídlena v zajímavé daňové destinaci? Všechny tyto informace bude daňová správa mít v jednom formuláři. Daňová správa si bude moci přímo vyhodnotit význam převodních cen pro daňový základ daňového subjektu.

Ačkoliv lze argumentovat, že mnoho informací mohla daňová správa získat již v minulosti, například z účetní závěrky či zpráv o vztazích, a nic se nedělo, význam této nové přílohy spočívá v záměru daňové správy, která přímo deklaruje, že tato příloha bude sloužit pro rizikovou analýzu daňových subjektů pro případnou kontrolu převodních cen. Příloha se tak stává nástrojem hromadného sběru dat. Data budou následně analyzována odborníky daňové správy a budou naplánovány kontroly určitých rizikových oblastí. Pro základní rizikovou analýzu tato data budou dostačující. Konečným cílem pak budou konkrétní pokyny a manuál pro konkrétní kontrolu.

Pokud se Vás tento problém dotýká, rádi Vám v této věci pomůžeme. V případě, že Vás toto téma zaujalo, jsme Vám k dispozici k případným konzultacím.

Autor: Štěpán Osička