Nová podoba zprávy auditora za rok 2016 a další novinky v oblasti auditu

Publikováno:
1. červen 2017
Autor:
  • Michal Sikora

Jak si již řada z Vás – uživatelů účetních závěrek – všimla, auditorská zpráva k auditům účetních závěrek sestavených za rok 2016 doznala řady změn. Tyto změny si vyžádala novela zákona o auditorech včetně úprav souvisejících auditorských předpisů, která byla vydána za účelem zajištění souladu právního řádu České republiky s předpisy EU a to jednak v důsledku přijetí novely směrnice o povinném auditu (2014/56/EU) a dále Nařízení (č. 537/2014) o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

 Novela směrnice o povinném auditu byla přijata v reakci na finanční krizi z let 2008–2009, kdy byla role auditorů a jejich společenská odpovědnost předmětem řady diskuzí[1]. Nelze nezmínit, že v té době byla v účetních závěrkách bank a dalších významných společností vykazována řada aktiv (zejm. finančních), jejichž účetní hodnota měla k té reálné značně daleko a auditoři nechali tento fakt ve svých auditorských zprávách zcela bez povšimnutí.

 

V důsledku těchto diskuzí došlo k přijetí novely směrnice o povinném auditu, která si kladla za cíl zejména:

  • posílit nezávislost auditora
  • stanovit pravidla pro vnitřní organizaci auditora a systém řízení kvality
  • zvýšit důvěryhodnost a transparentnost přezkumů zajištění kvality
  • účinný veřejný dohled
  • posílit roli výborů pro audit při zajišťování vysoké kvality povinného auditu.

Hlavním mottem navrhovaných úprav se tak staly pojmy kvalita a nezávislost.

Přijaté Nařízení č. 537/2014/EU potom ještě více zpřísnilo požadavky u auditorů subjektů veřejného zájmu zakotvením podrobných pravidel pro zajištění dostatečné kvality povinných auditů subjektů veřejného zájmu a nezávislosti auditorů a to nástroji v podobě zákazu poskytování určitých neauditorských služeb subjektům veřejného zájmu, povinnou rotací auditorských společností a partnerů auditu, limitem podílu odměny od jednoho klienta na celkových příjmech auditora nebo úpravou pravidel pro přezkum řízení kvality zakázky před vydáním auditorského výroku a některými dalšími opatřeními.

V rámci zakotvení těchto pravidel došlo výše uvedeným Nařízením i k úpravě obsahu zprávy auditora o povinném auditu subjektu veřejného zájmu. Došlo k zavedení nových požadavků na rozsah a obsah zprávy auditora o povinném auditu s důrazem na lepší informační hodnotu. Dochází tak ke zvýšení vypovídací schopnosti zprávy auditora o povinném auditu, která musí nově přinést i informace jdoucí nad rámec standardizovaného výroku auditora. Zpráva auditora o povinném auditu musí nově obsahovat informace o klíčových auditních záležitostech, zejména jde o posouzení výsledků z pohledu principu nepřetržitého trvání společnosti (going concern). Z uvedeného je patrné, že nová formulace auditorských výroků u subjektů veřejného zájmu vyvolá u auditorů zvýšenou časovou náročnost při formulaci zprávy a bude klást zvýšené požadavky na jejich interní postupy.

Auditor je rovněž nově povinen vyhotovit dodatečnou zprávu pro výbor pro audit, ve které podrobněji informuje o výsledcích povinného auditu subjektu veřejného zájmu. Tato zpráva je neveřejná.

Veškerá přijatá opatření by měla předejít opakování situace z let 2008–2009, kdy došlo k finanční krizi. Nové auditorské předpisy požadavky na auditory zpřísňují, zejména v oblastech kvality a nezávislosti, nicméně dle mého názoru nepřinášejí nic zásadně nového ve vlastním procesu auditu a auditorských postupech. Povinnost účetních jednotek vykázat ztráty ze snížení hodnoty aktiv a povinnost auditorů tyto skutečnosti ověřovat, byla upravena již v té době platnými předpisy.

Za účelem harmonizace výše uvedených evropský předpisů s českým právem tak došlo v roce 2016 k přijetí novely zákona o auditorech, která výše uvedené úpravy implementovala do českého právního řádu s účinností od 1.10.2016. Tyto legislativní změny si rovněž vyžádaly následné úpravy ve vnitřních předpisech Komory auditorů (zejm. v aplikačních doložkách upravujících znění zprávy auditora).

Část těchto změn se promítla i do podoby auditorských zpráv, se kterými máte možnost se nyní nově setkávat.

Hlavními změnami ve zprávě auditora jsou:

  • změna pořadí informací uvedených ve zprávě auditora – výrok auditora je nyní nově na začátku auditorské zprávy
  • požadavek na zveřejnění hlavních záležitostí auditu (u subjektů veřejného zájmu)
  • rozšíření informací o povinnostech a odpovědnostech auditora a vedení auditované společnosti
  • formulační úpravy v případě nejistoty o naplnění předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky
  • formulační změny vztahující se k ověření informací ve výroční zprávě (nově tzv. ostatní informace)
  • uvedení informací vyžadovaných Nařízením

 

Konkrétní podoba auditorské zprávy závisí mimo jiné i na skutečnosti, zdali je auditovaná společnost kótovanou společností nebo subjektem veřejného zájmu, kde jsou obecně požadavky na zveřejnění vybraných skutečností auditory vyšší.

Auditor se nově vyjadřuje k souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka sestavena, uvádí popis nejpodstatnějších rizik vč. reakce auditora na ně a upozorňuje na významné skutečnosti, které považuje pro uživatele účetní závěrek za klíčové.

 

Auditor použije nový formát zprávy u auditorských zpráv k účetním závěrkám za účetní období končící 15.12.2016 a dále, tj. prakticky pro všechny audity účetních závěrek k 31.12.2016. Specifická úprava potom platí u subjektů veřejného zájmu a kótovaných společností, u kterých auditor zveřejňuje navíc i hlavní záležitosti auditu a další informace vyžadované Nařízením.

Z reakcí našich klientů na novou podobu zprávy vnímáme vesměs pozitivní. Kvitují její zpřehlednění způsobené zejména přesunem textu výroku na úvod zprávy, tak i vyšší informační hodnotu zprávy. Přestože kvalita auditu bude vždy nakonec závislá na vlastní kvalitě práce pověřeného auditora, věřím, že přijaté změny napomohou k obnově důvěry v auditorskou profesi a přispějí ke zvýšení důvěryhodnosti finančních informací zveřejňovaných účetními jednotkami.

Autor: Milan Pašek

[1] Viz např. Zelená kniha EK – Politika v oblasti auditu: Poučení z krize

Autor: Michal Sikora