EET – co je nového

Publikováno:
24. září 2018
Autor:
  • Milan Kolář
Obor:

Od zveřejnění nálezu Ústavního soudu, který potvrdil, že zákon o elektronické evidenci tržeb sice není protiústavní, ale navzdory tomu zrušil některé jeho části, uběhlo již devět měsíců. Za tuto dobu se muselo Ministerstvo financí vypořádat se zásahy Ústavního soudu do systému EET a připravit novelu zákona, která by na jedné straně respektovala vznesené požadavky soudu a na straně druhé umožnila pokračovat v rozšiřování EET.

V červnu 2018 předložila vláda k projednání novelu zákona o EET (sněmovní tisk č. 205), která zohledňuje závěry nálezu Ústavního soudu. Kromě této novely jsou dále v legislativním procesu další dvě menší novely. První omezuje rozsah osob spadajících do EET pouze na plátce DPH a druhá navrhuje zrušení zákona o EET. I s ohledem na momentální politickou atmosféru je přijetí těchto dvou novel málo pravděpodobné.

V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na novelu v souvislosti s nálezem Ústavního soudu a přiblížit, jak se Ministerstvo financí vypořádalo s opatřeními Ústavního soudu.

Zrušení evidence tržeb provedených platební kartou

Ústavní soud zrušil evidenci tržeb, které byly provedeny platební kartou a to s ohledem na provedený test proporcionality, kdy negativa na straně poplatníků plynoucí z evidence „karetních tržeb“ převážila nad pozitivy. Transakce platební kartou jsou dohledatelné a správce daně má k dispozici jiné zákonné nástroje, jak tyto informace získat (např. dožádaní na poskytovatele platebních služeb).

V novele zákona o EET se o znovuzavedení evidence na karetní transakce znovu neuvažuje a vláda v tomto směru respektuje nález Ústavního soudu. Ustanovení § 5 písm. b), které bylo v této souvislosti zrušeno, bude nahrazeno novým textem, který pouze zpřesní, že evidence tržeb se vztahuje i na transakce provedené čipovými kartami, elektronickými peněženkami, kupony, vouchery a jinými obdobnými prostředky.

Zrušení povinnosti uvádět na účtence DIČ

Rovněž povinnost uvádět DIČ na účtenkách byla v určitém rozsahu zrušena v souvislosti s provedeným tříkrokovým testem proporcionality, kdy Ústavní soud neshledal, že by uvádění DIČ na účtence bylo nezbytné. K identifikaci poplatníka lze totiž využít i jiné existující identifikátory, které tak výrazně nezasahují do autonomní sféry poplatníka.

Novela však vrací povinnost uvádět DIČ na účtence, nicméně pouze pro ty subjekty, jejichž DIČ není tvořeno jejich rodným číslem. Povinnost se tak bude vztahovat zejména na obchodní korporace.

Úprava rozsahu EET pomocí vládních nařízení

Ústavní soud neshledal možnost vlády upravovat rozsah EET pomocí nařízení, k jejíž vydání nepotřebuje vláda zákonné zmocnění, jako přiměřené a konstatoval, že taková normotvorba vládě nepřísluší. Proto zrušil všechna ustanovení zákona, které zmocňovaly vládu k vyloučení vybraných tržeb z evidence.

V novele se s tímto vláda vypořádala rozšířením ustanovení § 12, které pojednává o tržbách, které jsou vyloučené z evidence tržeb. Došlo tak k rozšíření vyloučení například na tržby z hazardních her, obchodní letecké dopravy, nebo na tržby nevidomých nebo hluchoslepých poplatníků daně z příjmů fyzických osob (poslední vyloučení již bylo zavedeno nařízením vlády, které však pozbylo platnosti v souvislosti s nálezem Ústavního soudu).

Zrušení náběhu 3. a 4. fázi EET

S ohledem na skutečnost, že teprve po zavedení plošné evidence, docházelo k úpravě jejího rozsahu pomocí vládních nařízení, a tudíž nedošlo k řádnému ad hoc vyhodnocení všech možných dopadů na povinné subjekty, dospěl Ústavní soud k závěru, že náběh dalších fázi EET bude potřebné odložit a zvážit nutnost takové plošné regulace.

Novela zrušuje celé ustanovení § 37, které upravovalo jednotlivé fáze EET, a počínaje prvním dnem sedmého měsíce po vyhlášení novely ve sbírce, budou EET podléhat všechny tržby, bez ohledu na činnost, ze které plynou. V této souvislosti se však vláda, dle doporučení Ústavního soudu, snažila o změkčení dopadu evidence a připravila tzv. zvláštní režim pro vybrané poplatníky (viz níže).

Další úpravy zákona

Kromě výše uvedených změn iniciovaných zásahem Ústavního soudu, přinese novela tyto úpravy:

  • Evidence tržeb se bude vztahovat pouze na tržby uskutečněné na území České republiky.
  • Kromě běžného a zjednodušeného režimu evidence tržeb se zavádí zvláštní režim, pro poplatníky daně z příjmů právnických osob (pouze poskytovatelé zdravotních služeb hrazených z VZP) a pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob (neplátce DPH, hotovostní tržby do 200 000 Kč za 12 měsíců, maximálně 2 zaměstnanci).

Tento režim bude založen na předtištěných papírových účtenkách, které budou poplatníci odebírat od správce daně a před vystavením zákazníkům je budou ručně vyplňovat. Jednou za kalendářní čtvrtletí podá poplatník oznámení o tržbách správci daně.

  • Doplňuje se, že částka tržby na účtence a v datové zprávě pro správce daně, musí být uvedena v českých korunách.
  • Mezi porušení povinností, které mohou vést k uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti, se doplňuje nepodání oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu.

Věříme, že článek vám poskytl srozumitelný přehled změn, které se (zatím s neurčitou účinností) v zákoně o EET chystají. Novela se momentálně nachází v prvním čtení a je tak otázkou, jak dlouho legislativní proces potrvá. Pokud by byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů ještě letos v prosinci, rozšířila by se evidence na ostatní činnosti počínaje 1. červencem 2019. Legislativní proces budeme nadále sledovat a případné novinky naleznete na našem webu.

Autoři: Michal Scholtz, Milan Kolář

Autor: Milan Kolář