S krátícími se dny a blížícími se vánočními svátky začíná spousta zaměstnavatelů uvažovat nad tím, co nadělit svým zaměstnancům tento rok „pod stromeček“. K nějaké té koruně na přilepšenou či třináctému platu se nabízí i daňově výhodnější varianty, a sice v podobě tzv. zaměstnaneckých benefitů.

Benefity poskytnuté zaměstnancům v nepeněžní formě zpravidla mají výhodnější daňový režim a mohou být vhodnou a často i vítanou alternativou k vánočnímu „dárku“ v peněžní formě. Nepeněžní forma může spočívat např. v poskytnutí poukázky či konkrétního předmětu nebo zboží. Podstatné ale je, že zaměstnanec „nepřijde“ do kontaktu s penězi. 

Zajímavým vánočním dárkem tak mohou být např. různá plnění z oblasti podpory zdraví zaměstnanců, rekreace, sportovního a kulturního vyžití. Mnoho zaměstnanců jistě ocení i praktické dárky ve formě vzdělávacích kurzů pro profesní či osobnostní rozvoj. Zajímavým dárkem mohou být i příspěvky na životní pojištění či penzijní připojištění.  V neposlední řadě by mnoho zaměstnanců jistě ocenilo i vybudování firemní školky. 

Co se týče daňové výhodnosti jednotlivých poskytovaných benefitů, současná daňová legislativa umožňuje zaměstnavatelům poskytnout benefity za více či méně výhodných podmínek. Z tohoto pohledu je možné zaměstnanecké benefity rozdělit do čtyř skupin dle výhodnosti, přičemž první skupina je nejvýhodnější: 

1. Skupina – poskytnutý benefit je v plné výši daňově uznatelným nákladem na straně zaměstnavatele, u zaměstnance nepodléhá žádným odvodům a jedná se tak již o jeho čistý příjem. Zároveň poskytnutá hodnota nepodléhá ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění ani na straně zaměstnavatele. 
2. Skupina – poskytnutý benefit není daňově uznatelným nákladem na straně zaměstnavatele, u zaměstnance nepodléhá žádným odvodům a jedná se tak již o jeho čistý příjem. Poskytnutá hodnota nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění ani na straně zaměstnavatele.
3. Skupina – poskytnutý benefit se v podstatě svým daňovým zatížením vyrovná běžné mzdě, tzn.  je daňově uznatelným nákladem na straně zaměstnavatele a u zaměstnance podléhá všem běžným mzdovým odvodům. Poskytnutá hodnota samozřejmě podléhá i odvodům na sociální a zdravotní pojištění na straně zaměstnavatele.
4. Skupina – poskytnutý benefit není daňově uznatelným nákladem na straně zaměstnavatele a kromě toto se ještě svým daňovým zatížením vyrovná běžné mzdě.  

Pro ilustraci jsme daňové zatížení v jednotlivých skupinách vyčíslili na příkladu nepeněžního benefitu poskytnutého zaměstnanci v hodnotě 10 000 Kč. Celkové náklady zaměstnavatele a čistý příjem zaměstnance ukazuje níže uvedená tabulka:

Z tabulky je patrné, že benefity v první skupině jsou krajně výhodné – nákladem zaměstnavatele je v podstatě čistý příjem zaměstnance. Naopak benefitům ve čtvrté skupině je lepší se vyhnout a zaměstnancům raději poskytnout plnění např. v podobě mimořádné peněžní odměny. Dlužno podotknout, že oblast zaměstnaneckých benefitů je poměrně složitá i pro daňové odborníky, natož pak pro laiky. Není divu, že bez hlubší znalosti této problematiky pak může docházet k nedorozuměním mezi zaměstnavateli a zaměstnanci či nepříjemnostem při daňové kontrole, kdy je zjištěno, že nevhodně zvolený benefit měl být v minulosti zdaněn. Pokud vás tato oblast zaujala a chcete získat alespoň základní orientaci v této problematice, rádi bychom vás pozvali na náš seminář pořádaný 3. prosince v naší kanceláři v Praze.  V případě zájmu nás prosím kontaktujte prostřednictvím emailu níže či se můžete přímo přihlásit na adrese: http://www.fucik.cz/seminare-a-akce/upcoming/35/