Od 1. ledna 2019 nabyla v sousedním státě Polsku účinnost daňová reforma, která byla v listopadu loňského roku podepsaná prezidentem republiky. Schválením novely dochází k pozměnění zákona o daních z příjmů a některé ze změn mohou mít dopad nejen na daňové rezidenty Polska, ale i na zahraniční společnosti (včetně českých společností), jejichž služby jsou poskytované na polském trhu.  

Jednou z nejvýznamnějších změn, která je součástí daňové reformy, je revize pravidel týkajících se aplikace srážkové daně v souvislosti s vyplacenými dividendami, platbou úroků a licenčních poplatků, jakož i s určitými službami vyplacenými zahraničním příjemcům. Předpokládá se, že aplikace nových pravidel způsobí v praxi větší administrativní zátěž a může mít taky negativní vliv na cash-flow. Výše daňové sazby, resp. možnost osvobození od srážkové daně, se dle schválené novely bude posuzovat v závislosti na celkové výši plateb vyplacených příjemci v průběhu jednoho zdaňovacího období. Pokud výše plateb podléhajících srážkové dani nepřesáhne hranici 2.000.000 PLN (přibližně 12 mil. CZK) v daném zdaňovacím období, je plátce daně oprávněn osvobodit platby od srážkové dani, případně je zdanit sníženou daňovou sazbou, a to dle dosavadních pravidel. Při překročení stanovené hranice, bude plátce daně nově z částky překračující tento limit v případě dividend povinný přiznat a zaplatit daň ve výši 19 % a ve výši 20 %, pokud jde o úroky, licenční poplatky nebo služby v souvislosti s poradenskými a manažerskými poplatky apod. Novela však také přináší dvě možnosti, na základě kterých je možné se platbě srážkové daně vyhnout.

Součástí rozsáhlých daňových změn je i tzv. exit tax, kterou mají nyní členské státy EU povinnost zavést v souvislosti s implementací směrnice ATAD (více např. zde). Jedná se prakticky o zavedení možnosti zdanění nerealizovaných kapitálových zisků v případě převodu aktiv, změny sídla nebo přesunu do stálé provozovny daňového poplatníka mimo území Polska. Daň z exitu se bude vztahovat jak na právnické, tak na fyzické osoby. Může být použita i v případě určitých převodů aktiv na jiné osoby nebo subjekty. Stanovený základ daně bude podléhat standardní sazbě daně z příjmů ve výši 19 %. Pro fyzické osoby je v určitých situacích stanovená nižší daňová sazba, a to pouze ve výši 3 %. V jejich případě by měla podléhat zdanění pouze hodnota, o kterou překročí souhrnná částka všech aktiv hranici 4.000.000 PLN.

Daňová reforma přináší i pozitivní změnu pro některé společnosti, jejichž roční příjmy nepřekročily 1.200.000 EUR či které v daném roce zahájili svou podnikatelskou činnost. Tyto společnosti při splněních určitých podmínek mohou využít snížené daňové sazby ve výši 9 %.

V souladu s novelizovanou EU směrnicí o správní spolupráci (více také zde) je zaváděna povinnost všech poradců (např. daňový poradce, advokát), kteří se zabývají daňovým plánováním, informovat příslušný úřad o způsobech daňové optimalizace svých klientů, a to pod hrozbou sankce. Tato povinnost se vztahuje na přeshraniční transakce implementované po 25. červnu 2018 a tuzemské polské transakce po 1. listopadu 2018. V případě, kdy klient odmítne poskytnout souhlas s předáním údajů, je povinen předat informaci o použitém daňovém mechanismu do 30 dní danému úřadu sám.

Níže uvádíme krátce další z významných změn, které daňová novela přináší:

• Vymezené typy příjmů fyzických osob přesahující za dané zdaňovací období hodnotu 1.000.000 PLN budou podléhat solidární dani ve výši 4 %.
• Preferenční sazba daně ve výši 5 % se bude aplikovat na vybrané příjmy z intelektuálního vlastnictví, tzv. IP Box, která již byla zavedena také v jiných zemích EU.
• Novela zákona také upravuje zdanění příjmů z obchodování s virtuálními měnami. Příjmy plynoucí z obchodování s kryptoměnami mají být posuzované jako příjmy z kapitálového majetku a zdaňované sazbou 19 %. Náklady vynaložené v souvislosti s transakcemi virtuálních měn mohou být odečteny v roce, ve kterém byly vynaloženy.
• V případě že finanční úřad zjistí u poplatníka vyhýbání se daňové povinnosti, bude mít nově možnost uložit daňovému subjektu pokutu ve výši až 120 % splatné daně. Obdobně i daňové rozhodnutí vydané finančním úřadem bude automaticky zrušené, pokud finanční úřad dodatečně dospěje k závěru, že jeho prostřednictvím dochází záměrně k obcházení zákona ze strany daňového subjektu a získávání neoprávněných daňových výhod.
• Zavedená CFC pravidla se v definici ovládané zahraniční společnosti rozšíří o další typy entit, a to například o fundace a trusty.
• Novela zavádí také limitaci uznatelnosti výdajů souvisejících s provozem vozidla, například pohonných hmot. V případě využití služebního vozidla pro služební i soukromé účely bude možné odečíst 75 % souvisejících výdajů. Pokud bude využíváno soukromé auto pro služební účely, bude možné odečíst pouze 20 %.

Soňa Hanigovská a Šárka Veselá