Veřejné zdravotní pojištění a příjmy z ochranných známek

Publikováno:
18. únor 2019
Autor:
  • Fučík & partneři
Obor:

Nejvyšší správní soud vydal rozsudek, kterým potvrdil, že osobě samostatně výdělečně činné mají být do vyměřovacího základu pro účely stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění zahrnuty také příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, jak je definuje § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

K tomuto rozsudku dospěl Nejvyšší správní soud při řešení soudního sporu mezi žalobcem a VZP ČR. Žalobce se ohradil proti předpisu dlužného pojistného z příjmů v podobě licenčních poplatků za poskytnutí oprávnění k výkonu práv z držení ochranných známek, které měl ve spoluvlastnictví. Žalobce se odvolával na to, že vzniká nepřijatelná nerovnost mezi různými skupinami plátců pojistného, a to z toho důvodu, že on, jako osoba samostatně výdělečně činná, musí tyto příjmy z licenčních smluv zahrnout do vyměřovacího základu, ale pokud by byl například zaměstnanec, tak by příjmy z licenčních smluv do vyměřovacího základu pro účely stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění zahrnovat nemusel.

Nejvyšší správní soud tuto výtku ovšem zamítl a uvedl, že konstrukce vyměřovacího základu pro účely stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění je u každého typu plátce naprosto odlišná. Veškeré takové výtky zaměřené jen na dílčí odlišnosti v postupu stanovení vyměřovacího základu jednotlivých skupin jsou tak v těchto jednotlivých aspektech neporovnatelné.

Autor: Fučík & partneři