Velká novela AML zákona

Publikováno:
15. prosinec 2020
Autor:
  • Veronika Odrobinová
  • Aneta Koubková
Obor:

Dne 4. prosince 2020 podepsal prezident České republiky dlouho očekávaný zákon, kterým se s účinností od 1. ledna 2021 novelizuje zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“), a další související zákony. Novela zejména transponuje 4. a 5. AML[1] směrnici, přičemž část transpozice se provádí také návrhem zákona o evidenci skutečných majitelů, který v současné době čeká na hlasování v Senátu.

V tomto článku si dovolujeme ve zkratce představit některé z významných změn, které novela AML zákona přinese.

Rozšíření okruhu povinných osob

Novela v první řadě upravuje a rozšiřuje okruh povinných osob dle AML zákona. Povinnými osobami budou nově také:

  1. osoby oprávněné k provádění administrace investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu, právnické osoby, které spravují majetek způsobem srovnatelným s obhospodařováním investičního fondu; tímto se myslí tzv. alternativní fondy dle § 15 o investičních společnostech a investičních fondech;
  2. osoby obchodující s v zákoně blíže určenými uměleckými díly, pokud jejich hodnota dosáhne alespoň 10 000 EUR, kulturními památkami nebo předměty kulturní hodnoty, nebo zprostředkovávající takové obchody, a dále osoby, které tato díla, památky a předměty skladují;
  3. osoby poskytující služby spojené s virtuálním aktivem, přičemž virtuálním aktivem se dle AML zákona rozumí elektronicky uchovatelná nebo převoditelná jednotka, která je způsobilá plnit platební, směnnou nebo investiční funkci, bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta (s výjimkami dle zákona); a
  4. svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení u svěřenskému fondu strukturou nebo funkcemi podobného zařízení, které se řídí právem jiného státu.

Změna definice skutečného majitele

Samotná definici skutečného majitele se nově přesune do zákona o evidenci skutečných majitelů, přičemž AML zákon na něj odkazuje. Skutečným majitelem se pak pro účely AML zákona rozumí:

  1. skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (v současné době v legislativním procesu) nebo
  2. fyzická osoba, za kterou se obchod provádí.

Identifikace klienta

U právnických osob se nově rozšiřuje okruh zjišťovaných identifikačních údajů, kdy se nově doplňuje o základní identifikační údaje právnické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, a údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem statutárního orgánu této právnické osoby nebo kterou tato právnická osoba zmocnila, aby ji ve statutárním orgánu zastupovala.

Dále se blíže upravuje postup identifikace klienta, který jedná prostřednictvím zákonného zástupce nebo opatrovníka nebo jiného zástupce.

[1] směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES; a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU

Zesílená identifikace a kontrola klienta

AML zákon se nově doplňuje o ustanovení § 9a, dle kterého musí povinná osoba provést zesílenou identifikaci a kontrolu klienta v případě, že na základě hodnocení rizik podle § 21a AML zákona představuje klient, obchod nebo obchodní vztah vyšší riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

Tato zesílená identifikace a kontrola se provádí získáním dalších dokumentů nebo informací o skutečném majiteli, zamýšlené povaze obchodního vztahu a zdroji finančních prostředků a zdroji majetku klienta a skutečného majitele, ověřením získaných dokumentů nebo informací z více důvěryhodných zdrojů, pravidelným a zesíleným sledováním obchodního vztahu, získáním souhlasu člena statutárního orgánu k uzavření obchodního vztahu nebo k jeho pokračování, provedením první platby v rámci obchodního vztahu nebo obchodu mimo obchodní vztah z účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce, která podléhá povinnostem identifikace a kontroly klienta, které jsou alespoň rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, nebo jiným opatřením s ohledem na povahu povinné osoby, její činnosti a vlastní hodnocení rizik.

Zjednodušená identifikace klienta

Nově lze zjednodušenou identifikaci provádět ve vztahu ke kategoriím klientů, obchodních vztahů, produktů nebo obchodů s potenciálně nižším rizikem zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokud je jejich nižší rizikovost řádně odůvodněna v hodnocení rizik podle § 21a AML zákona, nejsou označeny jako rizikové v hodnocení rizik na úrovni České republiky a nejsou naplněny podmínky pro provedení zesílené identifikace a kontroly klienta.

Postup při zjištění nesrovnalosti

Novela nově zavádí povinnost povinné osoby v případě, že má za to, že údaje v evidenci skutečných majitelů nejsou ve shodě se skutečným stavem, upozornit na tuto skutečnost klienta. V případě, že klient neodstraní, nebo nevyvrátí tuto nesrovnalost bez zbytečného odkladu, oznámí povinná osoba nesrovnalost soudu, který je příslušný k řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.

Navýšení pokut za přestupky

Úprav doznaly také přestupky dle AML zákona, kdy se obecně zvyšuje výše pokut, které lze za přestupky uložit. Pro případy, kdy je přestupek spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně lze dokonce uložit pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce.

Závěrem

Vzhledem k rozsahu změn, které novela AML zákona představuje doporučujeme všem povinným osobám nově přijatý předpis důsledně prostudovat, přiměřeně upravit vnitřní předpisy ve stavu k AML povinnostem (systém vnitřních zásad, hodnocení rizik, identifikační formuláře apod.) a zejména se změnami seznámit zaměstnance nebo jinak spolupracující osoby, kteří se mohou při výkonu své pracovní činnosti setkat s podezřelými obchody.

Autor: Veronika Odrobinová, Aneta Koubková