Vánoční kolekce předmětem pojistného a daně

Publikováno:
11. březen 2011
Autor:
  • Fučík & partneři
Obor:

Rozsudek  Nejvyššího správního soudu (NSS) č.j. 3 Ads 109 / 2010 - 58 ze dne 13. ledna 2011 řešil zahrnutí hodnoty darů zaměstnancům, vánočních kolekcí, do vyměřovacího základu zaměstnanců pro odvod pojistného a do základu pro odvod záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Předmět sporu byla skutečnost, že společnost obdarovala v souladu s kolektivní smlouvou před vánočními svátky své zaměstnance vánočními kolekcemi. Hodnotu kolekcí přitom osvobodila od daně z příjmů fyzických osob a nezahrnula do vyměřovacích základů pro odvod pojistného s argumentací, že se jednalo o nepeněžitý dar za mimořádnou aktivitu v předvánoční době.

Pražská správa sociálního zabezpečení ale došla k závěru, že se jednalo o příjem zúčtovaný v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění, tedy o příjem, který je předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona o daních z příjmů a není od daně osvobozen. Zároveň tak měl být zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Zásadní otázkou tak bylo, zda je možné poskytnutí vánočních kolekcí v takovém případě považovat  za poskytnutí daru podle § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu sociálních a kulturních potřeb (Vyhláška o FKSP). Vyhláška o FKSP se primárně vztahuje na zaměstnavatele veřejného sektoru, ale její aplikovatelnost je podle NSS dána odkazem uvedeným v § 6 odst. 9 písm. g) (resp. do 31. prosince 2007 písm. ch)) zákona o daních z příjmů.

Podle Vyhlášky o FKSP lze z fondu kulturních a sociálních potřeb poskytovat zaměstnancům benefity pouze v taxativně vymezených případech, a to za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele v mimořádných případech, při pracovních nebo životních výročích a při prvním odchodu do důchodu. Význam pojmu v mimořádných případech je třeba posuzovat s ohledem na ty mimořádné případy, které jsou v uvedeném ustanovení vyjmenovány – poskytnutí osobní pomoci při požáru a živelní události, aktivita humanitárního a sociálního charakteru a péče o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Tyto situace přitom vůbec nesouvisejí se samotným výkonem práce pro zaměstnavatele. Podle NSS proto v kontextu takto nastaveného významu „mimořádnosti“ nelze obdarování za mimořádný pracovní výkon v předvánoční době podřadit pod předmětný § 14 odst. 1 písm. a) Vyhlášky o FKSP. Toto tvrzení podporuje i fakt, že nárok na vánoční kolekci je zakotven v kolektivní smlouvě společnosti. Protože na základě výše uvedených skutečností není možné hodnotu darů od daně z příjmů fyzických osob osvobodit, je třeba zahrnout ji i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti.

Autor: Fučík & partneři