SWOT analýza je určena pro všechny, ať už jste společnost nebo jedinec. Pokud v současné době přemýšlíte o nějaké změně, pokroku, vývoji a nevíte, zda a hlavně jak toho dosáhnout, je SWOT analýza vhodným nástrojem a může Vám být nápomocna v daném rozhodnutí.SWOT analýza je jednou z nejpoužívanějších analytických metod v rámci hodnocení podniku, ale je možné ji použít téměř na cokoliv, jak uvidíme dále. Pojem SWOT v sobě zahrnuje zkratku čtyř anglických slov a to Strenghts (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). Pomocí těchto čtyř kritérií hodnotíme aktuální stav, nalézáme aktuální či možné budoucí problémy (překážky), možnosti dalšího růstu atd. a na jejímž základě se dále rozhodujeme o dalších krocích.

Sami tohoto nástroje využíváme zejména při realizaci zakázek typu „dohodnutých postupů“ (v rámci Due Diligence), jak ve svém článku uvádí kolega Milan Pašek. Zejména při akvizicích nám tento nástroj umožňuje posoudit silné a slabé stránky akvizičního cíle a poskytuje tak další relevantní informace jak pro rozhodování investora, tak navazující obchodní jednání. Využití SWOT analýzy je však mnohem širší.

Jak jsme výše uvedli, představuje SWOT analýza přehled jednotlivých podnětů, a to vnitřních a vnějších, které společnost či jedince (osobu) ovlivňují a které slouží k dalšímu rozhodování.

Vnitřní podněty

Hodnocení vnitřních podnětů (vlivů) se provádí prostřednictvím interních dokumentů např. finančních analýz, vnitřních předpisů atd. Je tedy nutné se zaměřit na všechny dostupné interní podklady, které lze využít pro analýzu:

• Strengths (silné stránky) – jedná se o přednosti, dovednosti, které společnost či jedinec má a které lze využít v rámci dosažení stanovených cílů. Je nutné se zamyslet nad tím, v čem jste lepší než kdokoliv jiný, tzn. v čem spočívá vaše výhoda.  
• Weaknesses (slabé stránky) - jedná se o určení nedostatků či problémů, které aktuálně existují a které mohou ohrozit splnění stanovených cílů. Je nutné se podívat i negativně na dosavadní činnost společnosti či aktuální stav jedince a pokusit se přetvořit aktuální negativní stav na možný budoucí přínos. Jinými slovy udělat z nevýhody výhodu.

Vnější vlivy

Hodnocení vnějších podnětů (vlivů) by se mělo provádět zejména prostřednictvím vnějších zdrojů a to např. veřejně dostupných informací (různých analýz trhu, ekonomiky atd.), aktuálních informací o stávajících a potencionálních konkurentech případně vývoji daného odvětví atd.). Tyto informace mohou být v některých případech obtížně získatelné, je tedy nutné vynaložit více úsilí k jejich získání pro možnost zhodnocení:   

• Opportunities (příležitosti) – jedná se o souhrn možných oblastí vývoje či zdokonalení, které můžeme využít ve svůj prospěch. Je nutné zaměřit se na všechny důležité příležitosti, které můžeme využít pro svůj růst či další udržení na stávající pozici. Příležitosti využíváme k tomu, abychom dosáhli stanovených cílů.
• Threats (hrozby) – jedná se o získání přehledu možných hrozeb, které mohou přinášet rizika. Tyto hrozby mohou ohrozit dosažení stanoveného cíle nebo mohou být překážkou, kterou bude nutné překonat.

Souhrn všech vlivů uvádíme v následujícím grafickém znázornění, které představuje tzv. matici SWOT.

Výsledkem SWOT analýzy by mělo být zhodnocení aktuálního stavu věci, určení možného vývoje za pomocí aktuálních sil a prostředků nebo prostřednictvím využití jednotlivých příležitostí s přihlédnutím k existenci hrozeb a jejich eliminací a související přeměně nedostatků v budoucí prospěch.

Na základě výše uvedeného popisu SWOT analýzy by se mohlo zdát, že sestavení daného přehledu (matice SWOT) je velmi jednoduché a nevyžaduje vyšší časovou náročnost či úsilí. Bohužel opak je pravdou, a aby SWOT analýza byla smysluplná a naplňovala stanovený cíl, je nezbytné dodržovat alespoň níže uvedená nepsaná pravidla:

• Nespěchejte – nikde není psáno, že SWOT analýzu musíte udělat za jedno odpoledne. Všechny analýzy chtějí svůj čas pro shromáždění všech podpůrných podkladů a jejich vyhodnocení.
• Objemovost dat - „čím více podkladů, tím více informací“. Tato fráze nemusí vždy platit, protože přehlcení informací (ať už vnitřních či vnějších) může zapříčinit nemožnost sestavení dané analýzy z důvodu ztráty orientace v datech.
• Klíčovost - zaměřte se zejména na klíčové faktory, které jsou rozhodující a které Vám mají pomoci v dalším rozhodování. Není potřeba mít 20 podnětů ze všech čtyřech oblastí, pokud jsou pro Vás klíčové nejvýše 3.
• Přidělujte váhy – pokud jste získali více faktorů, o kterých si myslíte, že jsou využitelné a chcete je dále rozdělit, přidělte jim váhu důležitosti. Váhu můžeme přiradit buď pouhým seřazením (od nejdůležitějšího faktoru po nejméně důležitý) nebo ohodnocením faktoru např. pomocí procentuálního vyjádření.
• Týmovost - v případě společnosti je vhodné, aby se na přípravě SWOT analýzy podílelo více lidí. Důvodem je zejména získání širšího okruhu zdrojů, vyšší počet názorů na danou problematiku a současně také dodržení objektivnosti hodnocení. Členové týmu by měli spolupracovat nikoliv si navzájem vytvářet překážky, neboť stanovený cíl je společný.
• Opakování – SWOT analýza by neměla být u většiny případů jednorázovou akcí, ale měla by se opakovat. Důvodem je fakt, že vše okolo nás se průběžně mění a často si klademe obdobné otázky nebo chceme dosáhnout obdobného cíle, jen se nám změnily vnitřní a vnější okolnosti. Časové hledisko opakovatelnosti je různorodé a nedá se jednotně určit.