Solární panely: daňově uznatelná rezerva na likvidaci panelů

Publikováno:
29. září 2015
Autor:
  • Petra Vaněčková
Obor:

Daňově uznatelná rezerva na likvidaci panelů je v současnosti diskutovaným tématem. Rádi bychom Vás tedy v následujícím textu ve stručnosti informovali o základních pravidlech jejího uplatnění.

Nejprve trochu z historie. V roce 2013 byla zákonem o odpadech stanovena všem provozovatelům solárních (fotovoltaických) elektráren, které byly instalovány do 1.1.2013, povinnost zajistit financování předání ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prostřednictvím provozovatele kolektivního systému. Financování musí být zajištěno pomocí rovnoměrných dílčích plateb příspěvků, poskytovaných minimálně s roční periodicitou, počínaje od 1. ledna 2014 a to tak, aby financování bylo plně zajištěno nejpozději do 1. ledna 2019 (tj. během 5 let). Výše příspěvků se stanovuje zejména v závislosti na hmotnosti a složení elektroodpadu ze solárních panelů.

V roce 2014 byly provozovatelem kolektivního systému vystaveny zpravidla zálohové faktury na první část příspěvku, které provozovatelé solárních elektráren zaevidovali do svého účetnictví převážně jako dlouhodobou zálohu (případně někteří jako náklad). Tato záloha bude zúčtována až v okamžiku předložení finančního vypořádání likvidace provozovatelem kolektivního systému (např. za 25 let). Tímto způsobem nebyl nijak ovlivněn hospodářský výsledek společnosti.

V srpnu 2015 podepsal prezident republiky novelu zákona o účetnictví, jejíž součástí byla také novela zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, která nově zavádí daňově uznatelnou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů, kterou je možné již vytvářet ve zdaňovacím období započatém v roce 2015. Zároveň je možné v roce 2015 nebo v roce 2016 uplatnit alikvotní část rezervy, která připadá na období započaté v roce 2014.

„Daňová“ rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se bude vytvářet postupně po zbývající dobu daňového odpisování solárních panelů, čímž by mělo dojít k rovnoměrnému daňovému uplatňování plateb příspěvků, a tím i ke stejnému nebo obdobnému vlivu na základ daně z příjmů jako u solárních panelů, které byly instalovány po 1.1.2013. U těchto panelů je příspěvek na likvidaci již součástí vstupní ceny a je pomocí daňových odpisů postupně zahrnován do základu daně.

Zároveň by měla být v účetnictví tvořena účetní rezerva na likvidaci solárních panelů a to nezávisle na způsobu a výši tvorby daňové rezervy a na povinně spořených prostředcích. Účetní tvorba rezervy stanovené podle odhadu výdajů potřebných na likvidaci solárních panelů bude vyloučena při stanovení základu daně jako daňově neuznatelný náklad.

Příklad:

Solární panely byly instalovány a uvedeny do provozu v listopadu 2010. Stanovená doba daňového odpisování je stanovena na 240 měsíců (20 let). Povinnost platby prvního příspěvku vznikla společnosti v roce 2014 a to ve výši 620 tis. Kč.

Řešení:

  1. Daňová rezerva v roce 2015
    1. Zbývající počet měsíců potřebné pro výpočet výše rezervy je 203 = 240 – (3*12+1)
      (=  počet měsíců, které uplynou od prvního dne zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost první platby příspěvku, do konce doby daňového odpisování)
    2. Celková výše rezervy za předpokladu, že bude 5 rovnoměrných splátek, je 3 100 tis. Kč (=620 000 *5)
    3. Výše rezervy na rok:
      3 100 000 /203 * 12 = 183 251 Kč
    4. V roce 2015 lze uplatnit i částku připadající na rok 2014 tj. 183 251 Kč
      • Pro úplnost dodáváme, že v případě, že by v roce 2014 zaúčtoval provozovatel solární elektrárny do nákladů část příspěvku na likvidaci (ne jako zálohu), nelze bod 4) aplikovat a musí o takto uplatněnou částku snížit celkovou výši rezervy.
        • Pokud takto uplatněný náklad je vyšší než roční výše rezervy, musí o rozdíl rezervy a uplatněného nákladu upravit tvorbu rezervy připadající na rok 2015.
    5. Celková daňově uznatelná tvorba rezervy zohledněná v daňovém přiznání za rok 2015 je 366 502 Kč. (za období 2014 i 2015)
  2. Účetní rezerva
    1. Odhadovaná výše výdajů potřebných na likvidaci solárních panelů je 4 000 tis. Kč, předpokládá se, že likvidace bude probíhat za 25 let po instalaci.
    2. Účetní tvorba rezervy pro rok 2015 je ve výši 160 000 Kč a výše zaúčtované tvorby představuje daňově neuznatelný náklad.

V situaci, kdy dojde k částečné likvidaci solárních panelů, je nutné aktualizovat výši rezervy. U daňové rezervy dojde ke zrušení části rezervy připadající na zlikvidované panely a současnému promítnutí nákladů na likvidaci do daňových nákladů. V případě, že se zlikviduje 1/3 solárních panelů, dojde k rozpuštění 1/3 vytvořené rezervy a ponížení celkové výše rezervy také o 1/3. Výpočet nové rezervy se provede způsobem uvedeným v následující tabulce.

Na závěr si dovolíme zdůraznit, že účetní tvorba rezervy na likvidaci solárních panelů by neměla být shodná s daňovou rezervou, jelikož účetní by neměla vycházet z částky poskytnutých příspěvků. Účetní rezervu by měla společnost kalkulovat/účtovat  v souladu s podáním věrného a poctivého obrazu účetnictví. Daňová rezerva by měla být zohledňována jako mimoúčetní úprava základu daně. Analogii tohoto zohledňování můžeme spatřovat v účetních a daňových odpisech.

Problematiku týkající se solárních panelů budeme nadále sledovat a v případě změn Vás budeme informovat.

Autor: Petra Vaněčková