GT News

Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.

| 2. Března 2021

Parlament odmítl snahu některých poslanců zneužívat nástroj legislativní nouze na protlačení nesouvisejících přílepků

Sdílet článek:

Brno, 1. března 2021 – V minulých dnech jsme společnou tiskovou zprávou upozornili na předem neprojednané přílepky k návrhu zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, které s návrhem zákona nesouvisely, a přes to byly Poslaneckou sněmovnou schváleny ve stavu legislativní nouze. Velmi oceňujeme, že si senátoři této skutečnosti všimli a při svém projednávání dne 25. února absolutní většinou rozhodli o jejich vypuštění. O den později, při opětovném projednávání v Poslanecké sněmovně, nakonec nebyla schválena ani senátní verze ani původní verze s přílepky.

V této souvislosti bychom chtěli zdůraznit, že jsme nebyli proti vlastnímu návrhu zákona, ani jsme nepožadovali žádnou změnu jeho parametrů. To, proti čemu jsme se zásadně ohradili a nadále se ohrazujeme, jsou zmíněné přílepky a způsob jejich schválení. Považujeme za nepřípustné, aby byl uvedený návrh s popsanými dvěma přílepky předložen v rámci stavu legislativní nouze znovu.

Daňový poradce a vedoucí Sekce správy daní a poplatků, Tomáš Hajdušek, k tomu uvádí: „Při projednávání v Senátu opakovaně zazněly argumenty, které jsme uváděli v naší tiskové zprávě. V této souvislosti musíme odmítnout vyjádření paní ministryně Maláčové, která zastává názor, že jde pouze o to, převést údaje, které již zaměstnavatelé mají, do elektronické podoby a odeslat. S tím se neztotožňujeme. Jednoznačně jde o novou administrativní povinnost, která zabere čas a náklady a musela by být promítnuta i do informačních systémů zaměstnavatele.

Místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Pavla Břečková, doplňuje: „Povinnost oznamovat do 8 dnů nástup a ukončení zaměstnání realizovaného na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti by znamenalo mimo jiné i přepracování pracovních postupů. V praxi je běžnou záležitostí, že jsou tyto dohody předávány ke mzdovému zpracování – často externí účetní - až na konci měsíce, neboť jedinou povinností, v souladu s jejich flexibilitou, je jen odvést srážkovou daň. Administrativní zátěž by se tímto skutečně významně zvýšila.

Předseda Expertního týmu pro daně a pojištění Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jiří Nekovář, komentuje navrhovaný postih: „< -em>V průběhu projednávání nebyla vůbec vysvětlena drakonická pokuta za porušení evidence těchto dohod ve výši až 1 mil. Kč. Argument, že jde o maximální hranici, neobstojí.</ -em> Pokud by došlo k drobnému provinění, mohl by stát argumentovat, že pokuta ve výši 10 % z maxima je v pořádku, ale to by ve svém důsledku znamenalo 100 tis. Kč, což považujeme za neadekvátní.

Je třeba také odmítnout opakovaný argument o zneužívání dohod o provedení práce či dohod o pracovní činnosti. Zneužít lze obecně cokoliv.  Při projednávání v Senátu ani při opětovném projednávání v Poslanecké sněmovně ministryně Maláčová, ani autorka pozměňovacího návrhu poslankyně Gajdůšková, nepředložily žádné údaje o tom, jaká část těchto dohod je podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí zneužívána. „Přitom tyto dohody podléhají pravidelné důkladné  a detailní kontrole ze strany správy sociálního zabezpečení. To znamená, že určitý přehled o  nich stát má již nyní a má také možnost sankcionovat jejich případné zneužívání. Není sebemenší důvod v této věci dále zatěžovat zaměstnavatele,“ doplňuje člen Prezidia Komory daňových poradců a vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob, Jiří Nesrovnal.

Místopředsedkyně České advokátní komory, Monika Novotná, připomíná: “V průběhu projednávání nebylo řádně zdůvodněno, proč je nutné hlásit nová pracovní místa i v situacích, kdy si zaměstnavatel zaměstnance vybere sám a nepotřebuje součinnost Úřadu práce. Jediným argumentem bylo konstatování „Chceme mít přehled.“ Touto argumentací se za chvíli můžeme dostat do situace, kdy pro přehled státu budou muset všichni zaměstnavatelé povinně posílat pracovní smlouvy se všemi jejich dodatky. Považuji za velmi nešťastné, aby vzápětí poté, co obě komory Parlamentu ČR odmítly navrhované změny, snaží se Ministerstvo práce a sociálních věcí předložit Poslanecké sněmovně ke schválení totožný text, a to s oběma přílepky.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR, Tomáš Prouza, k tomu dodává: „Odmítáme i argument, že uvedené návrhy jsou ve prospěch zaměstnanců. Je tomu přesně naopak. Pokud by vzrostla administrativní zátěž například u dohod o provedení práce, tak zvláště malí zaměstnavatelé by je přestali využívat. Zejména v dnešní složité době by mělo být cílem mít fungující zaměstnavatele, kteří nejsou zavaleni nesmyslnou byrokratickou zátěží a mohou se soustředit na podnikání. Právě to je v zájmu zaměstnanců i státu.

To, že předmětný návrh nesouvisí se současnou situací a už vůbec ne s původní materií, potvrzuje i posunutí jeho účinnosti o 6 měsíců. Z projednávání jednoznačně vyplynulo, že jde o návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který byl načten poslanci, a ministryně Maláčová v přímém přenosu fakticky potvrdila zneužití stavu legislativní nouze,“ uvádí Hajdušek.

Na jeho vyjádření navazuje Nesrovnal: „Z projednávání také vyplynulo, že si Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo vědomo potencionálního nesouhlasu zástupců podnikatelů a odborné veřejnosti s tímto návrhem, a proto de facto zvolilo toto obejití řádného legislativního procesu. Tento postup je nutné zásadním způsobem odmítnout, což platí zvláště v dnešní době. Představitelé státu se neustále diví, proč nejsou dodržována stávající opatření, ale sami zákonná pravidla porušují a v tomto případě zcela flagrantním způsobem zneužívají stav legislativní nouze.

Pevně věříme, že do budoucna tímto způsobem vláda nebude postupovat a podobné zásadní systémové změny budou předem konzultovány s odbornou veřejností, zástupci zaměstnavatelů a podnikatelů a budou zohledněny jejich připomínky. V této věci stejně jako v minulosti státu nabízíme své praktické zkušenosti a naše odborníky.

Zdroj: Komora daňových poradců ČR.

O Komoře daňových poradců ČR
Komora daňových poradců České republiky je samosprávnou profesní organizací daňových poradců. Její existence je dána zákonem č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky. Tento zákon upravuje postavení a činnost daňových poradců i činnost samotné Komory. Aktuálně sdružuje 5 015 daňových poradců a eviduje 1 195 společností vykonávající daňové poradenství.
KDP ČR zejména chrání a prosazuje oprávněné zájmy daňových poradců, vytváří předpoklady pro zvyšování jejich kvalifikace a profesionální úrovně, dohlíží na řádný výkon daňového poradenství a usměrňuje činnost daňových poradců v souladu s právními předpisy. 
Komora je členem CFE Tax Advisers Europe. Tato instituce hraje důležitou roli v prosazování zájmů daňových poradců v Evropě a v koordinaci postupů daňových komor ve vztahu k evropskému daňovému právu. Současně CFE provozuje Evropský seznam daňových poradců, který lze nalézt na adrese www.cfe-eutax.org.

Více naleznete na www.kdpcr.cz.