Novely zákonů od 1. 1. 2018 na Slovensku – 2. část

Publikováno:
22. únor 2018
Autor:
  • Fučík & partneři
Obor:

Od Nového roku došlo na Slovensku k celé řadě změn. Stručný přehled těch nejzajímavějších uvádíme v našem článku. První část článku řešila změny obchodního zákoníku, trestního zákona a daňového řádu. Dnes se dočtete o změnách zákona o dani z přidané hodnoty. V dalších vydáních našeho newsletteru se pak ještě dozvíte o změnách v oblasti daně z příjmů a účetnictví.

Zákon o DPH

Novela Zákona o DPH se týká zejména dvou specifických oblastí

  • cestovních agentur
  • rozšíření okruhu aplikace tzv. přenosu daňové povinnosti při dodání konkrétních druhů zemědělských plodin a kovů.

Cestovní kanceláře a agentury (CK, CA)

Od 1. 1. 2018 se mění postup ziskové přirážky při poskytování služeb cestovního ruchu. Do konce roku 2017 cestovní kanceláře a agentury postupovaly při prodeji zájezdu konečnému spotřebiteli (tedy cestujícímu) tím způsobem, že při prodeji služeb, které obstaraly od jiných podnikatelských subjektů např. hotelů, přepravců apod., podléhala dani z přidané hodnoty pouze jejich přirážka, přičemž neměly z nakoupených služeb nárok na odpočet daně. Při prodeji těchto služeb nepodléhala DPH celá hodnota konkrétní služby, ale dani podléhala vždy jen přirážka CK, příp. CA.  

Od 1. 1. 2018 ve smyslu judikatury Soudního dvora EU takovýto zvláštní režim zdanění přirážky musí členské státy uplatňovat na každý prodej služeb cestovního ruchu bez ohledu na to, kdo je příjemcem těchto služeb. Jinými slovy nerozlišuje se, zda se jedná o kupujícího, občana, či podnikatele. Právní úprava Zákona o DPH tedy od 1. 1. 2018 rozšiřuje uplatňování zvláštní úpravy i v případě, kdy příjemcem služeb cestovního ruchu je podnikatel, který kupuje balík služeb cestovního ruchu pro účely svého podnikání, a to ať už za účelem jejího dalšího prodeje, nebo například pro účely pracovní cesty zaměstnanců.

Dle výše uvedeného pak CK nebo CA nebudou zdaňovat svým zákazníkům jednotlivé služby cestovního ruchu, ale uvedou jejich službu jako jeden balík bez vyčíslení DPH. Kupující - podnikatelský subjekt, si nebude moci při takovém postupu uplatnit z těchto služeb odpočet daně. CK, CA zdaní jen svou přirážku, k čemuž je povinná pro účely případné kontroly vést podrobné záznamy. Jelikož CK, CA nebudou z prodaného balíku služeb odvádět kromě přirážky do státního rozpočtu DPH, nebudou mít ani nárok na uplatnění odpočtu daně z nákupů na vstupu.


Zemědělské plodiny a kovy

Přenos daňové povinnosti je režim, kdy při obchodu mezi dvěma podnikateli - plátci DPH - se obchod jakoby "nezdaňuje" daní z přidané hodnoty, ale plnění se vyfakturuje bez DPH. Daň odvede namísto prodávajícího až kupující, který má zároveň za splnění podmínek daných zákonem nárok na odpočet daně. To se projeví ve výpočtu daňové povinnosti podnikatele-kupujícího v přiznání jako "nula". V případě takové fakturace se v řetězci mezi podnikateli daň, jako kdyby "neotočí kolem státního rozpočtu", jak je to v běžné DPH podnikatelské praxi zažité. Tento mechanismus zabraňuje daňovým únikům na DPH, které spočívají zejména ve fingování nadměrných odpočtů. Též se tímto nezatěžují peněžní toky podnikatelů.

Problém v praxi však způsobuje často nejasnost ve správné aplikaci, přičemž slovenská finanční správa se k problematice staví nekompromisně. Vyžaduje od podnikatelů používat jediný správný postup s tlakem opravovat chyby dodatečnými daňovými přiznáními i několik let zpětně a to bez ohledu na to, zda nesprávný postup v konečném důsledku způsobil či nezpůsobil daňový únik.  Zákonodárce takový mechanismus přenosu daňové povinnosti zavedl již v minulosti, například na stavební práce, dodání kovového odpadu, příp. na dodání nemovitosti podle § 38/1. Tento postup se také již několik let používá při dodání vybraných komodit jako integrované obvody (mikroprocesory a centrální zpracovatelské jednotky), mobilní telefony pro použití s licencovanou sítí, kovy patřící do vybraných kapitol celního sazebníku, a rovněž zemědělské plodiny patřící do kapitol 10-12 celního sazebníku), pokud jejich hodnota na faktuře činí 5 000 € a více. 

Od 1. 1. 2018 se hranice 5 000 € ruší u zemědělských plodin, které nejsou běžně určeny v nezměněném stavu pro konečnou spotřebu (viz kapitola 10 - 12 celního sazebníku), např. obiloviny - pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice, rýže, olejnatá semena - lněná semena, slunečnicová semena, semena řepky, olejnaté plody, průmyslové nebo léčivé rostliny, sláma a pícniny a na kovy, jako jsou ocel a železo a polotovary z kovů, které patří do kapitoly 72 a do položek 7301, 7308 a 7314 společného celního sazebníku. Je velmi důležité, aby si poplatníci, kterých by se tato situace mohla týkat (ať již při nákupu nebo prodeji zboží), pozorně prohlédli příslušné kapitoly v celním sazebníku.   

Upozorňujeme, že situace se zemědělskými plodinami se může dotýkat i majitelů restaurací nebo maloobchodů, které kupují například rýži. Je třeba dbát na to, aby tito při nákupu takového zboží vystupovali jako podnikatelé - plátci DPH a takové zboží koupili jedině v režimu přenosu daňové povinnosti, tedy bez DPH. Nesprávná fakturace DPH má pak zejména dopad na účetnictví kupujícího, který nemá nárok na odpočet daně. Jak jsme již uvedli výše, slovenská finanční správa nemá zatím zájem v takových situacích přistupovat k podnikatelům shovívavě. 
V případě Vašeho zájmu o bližší informace k výše uvedenému, nás prosím kontaktujte.

Ingrid Cicáková

Autor: Fučík & partneři