Kontrolní hlášení – shrnutí po 6 měsících

Publikováno:
9. září 2016
Autor:
  • Ivan Fučík

Jako odborník na daně jsem příliš nevěřil slibům o jednoduchosti vyplňování kontrolního hlášení, které ministerstvo financí před jeho zavedením deklarovalo ve své kampani.  Z pohledu poplatníka či daňového poradce nejsem schopen posoudit, zda kontrolní hlášení mělo kýžený efekt při inkasu daní, to musí udělat jiní. Jsem však schopen posoudit, jak nová povinnost zatížila daňové poplatníky – naše klienty. To, že vyplnění dalšího hlášení bude práce navíc, s tím jsme počítali všichni. Kolik práce navíc to bude, jsme si těžko dokázali představit. Po více než půl roce zkušeností musím říct, že to není tak strašné, jak jsem si na začátku myslel. 

V čem spočívá práce navíc?

Do konce roku 2015 se odevzdávalo pouze daňové přiznání k DPH a případně ve specifických případech tzv. souhrnné hlášení nebo výpis z evidence. Poplatník DPH měl zároveň povinnost vést tzv. „záznamní povinnost“ (evidenci pro účely daně z přidané hodnoty), kterou však odevzdávat na finanční úřad nemusel. Předložení záznamní povinnosti bylo povinné až na základě žádosti ze strany finančního úřadu (např. v průběhu daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností). Od roku 2016 odpadla povinnost podávat výpis z evidence a vznikla nová povinnost podání kontrolního hlášení, které zahrnuje celou řadu dat a informací včetně údajů dříve uváděných ve výpisu z evidence. 

Je sice pravda, že v zásadě jsou údaje, které jsou v záznamní povinnosti shodné s údaji, které se vyplňují do kontrolního hlášení, nicméně daňovému subjektu vznikla povinnost evidovat několik dalších údajů, které je třeba v kontrolním hlášení vyplňovat (např. číslo daňového dokladu shodné pro odběratele a dodavatele, datum povinnosti přiznat daň, kód režimu plnění a jiné). Dále je pro řádné sestavení kontrolního hlášení třeba rozlišovat plnění do 10 a nad 10 tisíc Kč a postavení příjemce zdanitelného plnění (tj. zjednodušeně řečeno, zda se jedná o podnikatele nebo občana). Záznamní povinnost takové členění nepožaduje. Bez doplnění výše uvedených položek a rozlišení, zda se jedná o plnění, která se vykazují do oddílu do 10 tisíc Kč nebo do oddílu nad 10 tis. Kč, není tedy automaticky možné získat kontrolní hlášení z dat uvedených ve stávající záznamní povinnosti. Kromě toho je kontrolní hlášení nutné překlopit do xml. formátu, přičemž je vhodné toto kontrolní hlášení vždy odsouhlasit s daňovým přiznáním. Jak vyplývá z výše uvedeného, vyplnění kontrolního hlášení je jednoznačně práce navíc. Lze jen těžko paušálně říct, o kolik práce navíc se jedná, u některých klientů se může jednat o 2 – 3 hodiny měsíčně navíc. U jiných, u nichž se kontrolní hlášení doplňuje ručně, se může jednat o dny práce navíc. 

Tři příklady z praxe

Některým klientům, především těm drobnějším, přineslo kontrolní hlášení nové problémy a novou práci. Z praxe uvádíme tři případy, se kterými jsme se setkali. 

První příklad: Truhlář si nakoupil například v OBI za 15 tisíc Kč vrtačku. Zaplatil u pokladny a odnesl si pokladní doklad, aniž by si uvědomil, že je nutné si vyžádat fakturu se svým DIČ. Truhlář je čtvrtletním plátcem DPH. Na konci čtvrtletí při sestavování čtvrtletního přiznání k DPH a kontrolního hlášení ho účetní upozornila, že uvedený doklad z OBI musí uplatnit a vykázat v kontrolním hlášení, a že tento doklad nemá všechny náležitosti, především jeho DIČ a poslala ho do OBI, aby si vyžádal správný doklad. Pokud OBI vyhoví paní účetní a vystaví truhláři opravený daňový doklad, nevznikne sice OBI povinnost opravovat přiznání k dani z přidané hodnoty, vznikne mu ale povinnost opravit původní kontrolní hlášení a podat tzv. následné kontrolní hlášení. Určitě si umíte představit, s jakou ochotou bude OBI dodělávat následná kontrolní hlášení vždy, když bude požádáno drobným podnikatelem či jeho účetní.

Druhý příklad: Ze zkušenosti našeho účetního oddělení doporučuji vřele všem drobným firmám ustoupit od možnosti podávání čtvrtletního daňového přiznání. V těchto případech totiž u drobných firem vzniká situace, že podávají daňové přiznaní čtvrtletně a kontrolní hlášení měsíčně. 

Daňové přiznání a kontrolní hlášení se vždy podává na základě záznamní evidence a doladění tří kontrolních hlášení tak, aby souhlasila s jedním daňovým přiznáním. To představuje určitě víc práce než vyplnění dvou dalších měsíčních přiznání k DPH. Navíc v těchto případech může docházet ke zvýšení rizika provedení nechtěné administrativní chyby, která může následně vést ke zdlouhavému dokazování skutkové podstaty před finančním úřadem. 

Třetí příklad je od klienta, který účtuje v zahraničním účetním systému, který kontrolní hlášení neumí vygenerovat automaticky. V tomto systému účtuje celá skupina podniků. Zásah do programu by byl tak rozsáhlý a nákladný, že společnost přistoupila k ručnímu doplňování údajů do excelové tabulky stažené z účetního systému. Takže paní účetní poté, co zaúčtuje, musí znovu otevřít faktury a ručně do excelu dopisovat datum povinnosti přiznat daň, číslo daňového dokladu, rozlišit plnění do 10 000 Kč a případně doplnit další údaje.

Následné opravy kontrolního hlášení

V případě, že správce daně dostane ze speciálního pracoviště v Pardubicích zprávu o tom, že kontrolní hlášení klientů vykazují diference, má za povinnost vyzvat oba subjekty (odběratele i dodavatele) ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů. Výzvy klientům dostáváme téměř pravidelně. Nelze říct paušálně, že by každý měsíc přišla výzva, ale podle dosavadních zkušeností příjde každému klientovi výzva každé dva měsíce.. V některých případech jsme se setkali se situací, kdy správci daně, zřejmě aby si ušetřili a zjednodušili práci, mnohem častěji volají, než posílají výzvy a snaží se uvedené nesrovnalosti doladit telefonicky.  Často je problém v tom, jak sami říkají, že jim „z jeskyně“ (tak někteří klienti nazývají specializované pracoviště v Pardubicích) neposlali všechny potřebné podklady.  Stává se nám dokonce, že nás požádají o přeposlání již podaného kontrolního hlášení, protože ho sami nemají bez dožádaní k dispozici. Dále pak požadují faktury a smlouvy, aby uvedené skutečnosti v kontrolním hlášení mohli ověřit.

Sankce

Určitě jste zaznamenali bouřlivou diskusi v médiích o sankcích za pozdní podání či nepodání kontrolního hlášení, či za pozdní reakce na výzvy správce daně. Na konci července byla schválena novela, která upravuje jak lhůty, tak i sankce, nicméně úpravy jsou vpravdě kosmetické. Lhůta 5 kalendářních dnů se mění na lhůtu 5 pracovních dnů. Naše účetní vnímají tuto lhůtu pozitivně, protože mohou odjet alespoň na týdenní dovolenou. Neochotu zákonodárce prodlužovat tuto lhůtu lze chápat s ohledem na dosud neprodlouženou lhůtu, kterou má správce daně k vracení nadměrného odpočtu.

Velmi diskutovaným tématem byly i sankce, které vyplývaly ze zákona automaticky. Novela byla přijata v tom duchu, že v případě, že jedenkrát za kalendářní rok poplatník nepodá včas kontrolní hlášení, bude mu automaticky ze zákona prominuta pokuta ve výši 1 000 Kč. Ve všech dalších případech pokut, které pro rekapitulaci uvádím: 10 000 korun při opožděném podání na základě výzvy správce daně, 30 000 korun při nepodání na základě výzvy a 50 000 korun při nepodání v náhradní lhůtě, spočívá úprava v tom, že správce daně za určitých okolností může tuto pokutu odpustit nebo snížit a to na základě žádosti daňového subjektu.

Co dodat?

Kontrolní hlášení přineslo nové povinnosti, přineslo více práce a vícenáklady pro všechny daňové poplatníky. Můžeme si pogratulovat, protože máme jen poctivé klienty, neboť jsme se za celých 6 měsíců platnosti kontrolního hlášení nesetkali s případem, že by chyba zjištěná v kontrolním hlášení měla za následek doměření daně. Tak to ale někdy bývá, že ti poctiví musí dělat něco, co je pro ně a pro stát úplně zbytečné, kvůli těm nepoctivým.

Zpracoval: Ing. Ivan Fučík

Autor: Ivan Fučík