Institut kontrolního hlášení. Strašák ve formě dalšího zvýšení administrativy pro podnikatele v roce 2016 nebo účinný nástroj v boji proti daňovým únikům? 1. část

Publikováno:
5. červen 2015
Autor:
  • Milan Kolář
Obor:

Je hrozba zavedení povinnosti podávat kontrolní hlášení od roku 2016 aktuální? Bude zavedení kontrolního hlášení pouze další forma přesunutí administrativní zátěže na podnikatele nebo naopak zavedení kontrolního hlášení umožní zlepšit konkurenční prostředí o nepoctivé plátce DPH? Dosáhne kontrolní hlášení toliko tíženého efektu účinného a flexibilního nástroje v boji proti daňovým únikům? Kdo bude povinen podávat kontrolní hlášení? Kdy se bude kontrolní hlášení podávat? Co vše budeme muset uvádět do kontrolního hlášení? Jaké sankce nám budou hrozit v případě nepodání kontrolního hlášení?

Tyto a mnohé další otázky v těchto dnech nabírají stále více a více na své aktuálnosti. Tímto článkem bychom rádi i my navázali na aktuálnost problematiky kontrolního hlášení a pokusili se nalézt alespoň některé odpovědi na otázky, které nás všechny zajímají, a to především v návaznosti na rozsáhlou informaci, kterou Ministerstvo financí nedávno zveřejnilo na svých internetových stránkách[1].

Strašák v podobě kontrolního hlášení

Institut kontrolního hlášení byl legislativně schválen na konci roku 2014 s navrhovaným dnem účinnosti od 1. ledna 2016. Dle důvodové zprávy byl institut kontrolního hlášení zaveden jako důsledek některých závazků, které vyplývají z koaliční smlouvy současné vlády České republiky. Kontrolního hlášení by mělo zajistit zlepšení výběru daní, omezení daňových úniků a posílení postavení poctivých plátců daně. Až čas ukáže, zda se tento úmysl podaří naplnit. Ministr financí Andrej Babiš i Ministerstvo financí sice již několikrát naznačilo, že navrhovaná účinnost 1. ledna 2016 může být posunuta i o několik měsíců, nicméně úplné zrušení institutu kontrolního hlášení při současném složení vlády lze jen těžko předpokládat.

Strašák v podobě zavedení kontrolního hlášení v průběhu roku 2016 je tak zcela reálný a na místě.               

Co je to vlastně to kontrolního hlášení?

Institut kontrolního hlášení lze zjednodušeně představit jako povinnost plátce daně vést evidenci o vybraných skutečnostech (např. vybraná přijatá plnění a úplaty, vybraná uskutečněná plnění a poskytnuté úplaty), kde rozsah a podoba informací o těchto skutečnostech bude mít předepsanou strukturu a formát.

Na rozdíl od současné podoby evidence pro účely daně z přidané hodnoty, kterou plátce daně předkládá správci daně pouze na základě vyžádání (např. v průběhu postupu k odstranění pochybností), povinnost podat kontrolní hlášení bude mít plátce daně v předepsané lhůtě a to za všechna sledovaná období, za která nastanou vybrané skutečnosti. Jinými slovy kontrolní hlášení lze zjednodušeně přirovnat k „záznamní povinnosti“, kterou plátce daně bude předkládat správci daně společně s daňovým přiznáním k DPH a to v pravidelných intervalech.

Se zavedením kontrolního hlášení lze očekávat celou řadu praktických problémů a to především v souvislosti se samotným vyplňováním hlášení. Kontrolní hlášení sice vychází ze záznamní povinnosti, kterou je plátce již dnes povinen vést, ale stanoví požadavky na velmi podrobné informace v určité struktuře, což může plátcům způsobit značné provozní problémy. V této souvislosti je možné uvést například rozpisy údajů ze zjednodušených daňových dokladů nebo požadavek na převzetí evidenčního čísla daňového dokladu od dodavatele. Bude třeba prověřit, zda toto procesy a prostředky plátců daně budou umožňovat a včas se na to připravit.

Záměr zákonodárce a posouzení předpokládaných dopadů

Na základě důvodové zprávy by měl institut kontrolního hlášení, společně se zavedením elektronické evidence tržeb (viz také náš článek ze dne 24. dubna 2015), zlepšit výběr daní především v maloobchodním sektoru, omezit daňové úniky a tím posílit postavení poctivých plátců. Zákonodárce v důvodové zprávě uvádí, že odhadované příjmy plynoucí ze zavedení institutu kontrolního hlášení budou mezi 5 až 10 mld. Kč za rok.

Na straně nákladů pak zákonodárce předpokládá, že průměrná měsíční časová vytíženost na přípravu kontrolního hlášení plátci daně zabere 3 až 4 hodiny, kde předpokládaný náklad za jednu hodinu práce s přípravou hlášení je 197 Kč. Celkové odhadované náklady plátců daně na vedení kontrolního hlášení jsou, na základě těchto předpokladů, odhadnuty na 1,37 mld. Kč za rok.

Zda tyto odhady budou odpovídat skutečnosti nebo ne, lze v tuto chvíli jen těžko posoudit. Každopádně to přinese dodateční náklady na straně daňových poplatníků a nesmíme zapomenout na časovou a finanční náročnost spojenou s implementací do stávajících informačních systémů.

V polovině května 2015 Ministerstvo financí zveřejnilo na svých internetových stránkách rozsáhlou informaci v souvislosti s plánovaným zavedením institutu kontrolního hlášení. V příštím čísle vás seznámíme s nejdůležitějšími body z této informace.

[1] http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH

Autor: Milan Kolář