Dopady Brexitu do oblasti daně z příjmů fyzických osob, sociálního pojištění a pracovního práva

Publikováno:
21. září 2021
Autor:
  • Vladimír Toráč
  • Veronika Hložánková

Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „UK“) vystoupilo dne 31. ledna 2020 z Evropské unie (dále jen „EU“), a to na základě Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2019/C 384 I/01) publikované v Ústředním věstníku EU C 384 I/1 ze dne 12. listopadu 2019. Tato dohoda stanovila tzv. přechodné období do 31. prosince 2020, během kterého bylo právo EU použitelné i na UK. Vzhledem k tomu, že přechodné období nebylo dále prodlouženo, je UK od 1. ledna 2021 z pohledu daně z příjmu považováno za tzv. třetí zemi. Při zdanění příjmů s mezinárodním prvkem se postupuje v souladu s vnitrostátními předpisy a se Smlouvou o zamezení dvojího zdanění uzavřenou mezi Českou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (Sbírka zákonů č. 89/1992).

Oblast sociálního zabezpečení je upravena v Dohodě o obchodu a spolupráci uzavřené mezi zástupci UK a EU, konkrétně v Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení, který je její součástí. Protokol do určité míry kopíruje pravidla pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále jen „Nařízení EU“) a proto je možné i po 1. lednu 2021 nadále aplikovat některá pravidla EU v oblasti sociálního zabezpečení na pracovníky vyslané z EU do UK, a naopak.


Daň z příjmů fyzických osob

Z pohledu daně z příjmů fyzických osob se od 1. ledna 2021 pro daňové rezidenty UK, kteří mají příjmy ze zdrojů na území České republiky, omezila možnost uplatnění odčitatelných položek, slev na dani z příjmů či daňového zvýhodnění. V daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2020 si mohli ještě jako daňový rezidenti jiného členského státu EU, jejichž úhrn příjmu ze zdrojů na územní České republiky činil alespoň 90 % jejich celosvětových příjmů, uplatnit daňové odpočty dle ustanovení § 15 zákona č.  č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu (dále jen „ZDP“), slevy na dani z příjmů z fyzických osob dle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP (sleva na manžela, sleva na invaliditu a ZTP/P, sleva za umístnění dítěte) a daňová zvýhodnění na vyživované děti dle ustanovení § 35c ZDP.

Nyní si daňový rezidenti UK (třetí země) můžou snížit svou daňovou povinnost pouze o základní slevu na poplatníka uvedenou v ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP a slevu na studenta dle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP.


Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Součástí Dohody o obchodu a spolupráci uzavřené mezi zástupci Spojeného království a Evropské unie je i Protokol o koordinaci sociálního zabezpečení, který upravuje pravidla pro sociální zabezpečení mezi UK a EU. Ačkoli dohoda vstoupila v platnost až dne 1. května 2021, začala se pravidla v ní zakotvená předběžně aplikovat už od 1. ledna 2021.

Protokol se vztahuje nejen na migrující občany členských států EU a UK, ale i občany třetích zemí, kteří podléhají sociálnímu zabezpečení v EU nebo UK. Na rozdíl od Nařízení EU se ale Protokol nevztahuje na Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.

Protokol zachovává princip jednoho státu pojištění i základní pravidla pro určení státu pojištění. Rovněž standardní vyslání zaměstnance mezi EU a UK do 24 měsíců či souběžný výkon činností ve více zemích jsou v Protokolu upraveny obdobných způsobem, jako by UK byla nadále v EU. Příslušnost k předpisům sociálního zabezpečení se bude i nadále stvrzovat formulářem A1. Protokol zachovává také řadu dávek, princip sčítání dob pojištění pro účely důchodu a čerpání zdravotní péče.

Co se týká čerpání nezbytné zdravotní péče během krátkodobého pobytu, je podle dostupných informací i nadále možné ve vztahu k UK využívat Evropské průkazy zdravotního pojištění. Od ledna 2021 UK vydává svým pojištěncům nové typy průkazů (Global Health Insurance Card – GHIC), které mohou v členských zemích EU uplatnit při čerpání nezbytné zdravotní péče. Všechny ostatní podoby Evropských průkazů vydaných v UK před Brexitem zůstávají použitelné po celou dobu, dokud neskončí jejich platnost. Nadále bude také možné čerpat plnou zdravotní péči mimo zemi pojištění na základě formuláře S1. 

  • Rozdíly mezi Protokolem a koordinačním Nařízením EU

K jakým změnám tedy v souvislosti s brexitem od 1. ledna 2021 došlo? Protokol neumožňuje

  1. požádat o prodloužení formuláře A1 o setrvání v domovském systému sociálního zabezpečení u vyslání, která přesahují 24 měsíců,
  2. požádat o udělení výjimky ze základních pravidel dle současného článku 16 Nařízení EU.

Další oblastí, kterou Protokol na rozdíl od koordinačních Nařízení EU neupravuje, jsou rodinné dávky (včetně přídavků na děti) a možnost exportu dávek v nezaměstnanosti. Tyto oblasti se proto budou řídit pouze lokální legislativou. Možností je uzavřít s UK bilaterální smlouvu, která by tuto problematiku nad rámec Protokolu upravovala.

  • Opt-out

Protokol umožňuje zaměstnanci vyslanému na dobu nepřesahující 24 měsíců setrvat v domovském systému zdravotního a sociálního pojištění, obdobně jako článek 12 Nařízení EU, avšak Protokol současně umožňuje jednotlivým členským zemím se od tohoto ustanovení odchýlit. V případě tzv. opt outu by vyslaný pracovník podléhal předpisům sociálního zabezpečení v zemi, kde skutečně pracuje. Z neoficiálního průzkumu provedeného napříč členskými státy EU však vyplývá, že žádná z těchto zemí se pro opt out zatím nerozhodla a všechny budou tedy postupovat v souladu s Protokolem. 

  • Vyslání započaté před rokem 2021

Pro úplnost připomínáme, že na zaměstnance vyslané z/do UK před koncem roku 2020 se už dle předchozí výstupové dohody i po 1. lednu 2021 nadále aplikuje standardní Nařízení EU (včetně formulářů A1 a jejich prodloužení), a to do okamžiku, než se změní jejich situace. 

Pro určení příslušnosti k právním předpisům a stanovení nároků na dávky je tedy rozhodující správně posoudit, zda se na migrující osobu vztahuje Nařízení EU, výstupová dohoda či ustanovení Protokolu.

Pracovní právo a migrace

Britským občanům, kteří aktuálně dlouhodobě pobývají v České republice, jsou i po skončení přechodného období zachována jejich dosavadní práva spojená s pobytem v České republice. Nicméně, pro zachování dosavadních práv je nezbytné, aby tito občané prokázali legální pobytový status v České republice, a to zejména povolený přechodný nebo trvalý pobyt. Pokud tedy daný občan UK disponuje potvrzením o přechodném pobytu nebo povolením k trvalému pobytu, dosavadní pobytová práva mu zůstávají zachována. V případě, že tímto potvrzením či povolením nedisponuje, je třeba o ně zažádat.  Dle doporučení Ministerstva vnitra ČR, by občané UK, kteří zde pobývají či chtějí pobývat déle než tři měsíce, měli požádat o vydání potvrzení o přechodném pobytu a v případě, že zde žijí minimálně pět let, by měli požádat o získání povolení k trvalému pobytu.

 

Na nově příchozí občany UK se bude v pobytových záležitostech pohlížet jako na občany třetích zemí a budou potřebovat příslušná pobytová a pracovní povolení.

Autor: Vladimír Toráč, Veronika Hložánková