Darování nemovitého majetku z podnikání dětem - DPH dopady

Publikováno:
31. květen 2018
Autor:
  • Ivan Fučík
Obor:

V minulém článku jsme se pokusili upozornit na možná rizika při darování nemovitého majetku, se kterým podnikáte, svým dětem. V tomto článku se na tuto problematiku zaměříme z pohledu DPH. V našem příběhu budeme předpokládat, že dárce je plátcem DPH a při pořízení této nemovité věci byl uplatněn nárok na odpočet.

Z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty (ZDPH) je předmětem daně dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. Z občanského zákoníku vyplývá, že principem darování je bezplatné převedení vlastnického práva. Na základě tohoto výkladu by se zdálo, že darování nemovité věci není předmětem daně z přidané hodnoty, však pozor! Dle § 13 odst. 4 ZDP lze za dodání zboží za úplatu považovat také použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce. Tímto použitím se rozumí: „trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.“

Na základě stanoveného výchozího předpokladu bude naplněna definice použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce a bude se tedy jednat o plnění, které je předmětem daně z přidané hodnoty. Otevřenou otázkou zůstává, zda se bude jednat o zdanitelné plnění, nebo o osvobozené plnění. Odpověď na tuto otázku je závislá na ustanovení § 56 ZDPH, které stanovuje, kdy je dodání nemovité věci zdanitelným plněním a za jakých podmínek může být osvobozeno. Toto ustanovení je svým obsahem a výkladem způsobilé k samotnému článku, ale účely tohoto článku lze jednoduše říci, že o osvobozené dodání nemovitých věcí se bude jednat v případě pozemků, na kterých není žádná stavba a ani s ní netvoří funkční celek a zároveň se nejedná o pozemky, které by bylo možné označit jako stavební, a dále v případě dodání staveb nebo pozemků, které s ní tvoří funkční celek, pokud o vydání prvního kolaudačního souhlasu (rozhodnutí) nebo od vydání kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby uplynulo 5 let (u majetku nabytého do 31.12.2012 je tato lhůta 3 roky). I po uplynutí lhůty, která stanovuje hranici pro osvobození dodání nemovité věci od daně, se může plátce daně rozhodnout, že dodání nemovité věci bude zdanitelným plněním. Pokud bude nabyvatel plátce daně, lze se tak rozhodnout pouze na základě předchozího souhlasu nabyvatele.

Jelikož by se jednalo o dodání zboží mezi osobami blízkými základem daně, byla by cena obvyklá.

Jinou problematiku, která je spojena s výše nastíněným darováním, skýtá ustanovení § 78 ZDPH a následujících, která ukládají povinnost po zákonem stanovenou dobu (u staveb a pozemků 10 let) sledovat změny v rozsahu použití tohoto pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Pokud nějaká takováto změna nastane, je nutné opravit původně uplatněný nárok na odpočet. Dojde-li v zákonem stanové lhůtě k uskutečnění dodání zboží (majetek změnil vlastníka), provede se úprava odpočtu daně jednorázově, a to ve zdaňovacím období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění.

V případě dodání nemovité věci, v období do 10 let od uplatnění odpočtu daně z jejího pořízení, může nastat situace, že se bude jednat o osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně, nevznikne povinnost odvést a přiznat daň na výstupu, ale zároveň vznikne povinnost provést jednorázovou úpravu původně uplatněného nároku na odpočet. Pokud by se dárce rozhodl, že dodání nemovité věci zatíží daní na výstupu, vznikne mu povinnost přiznat a odvést tuto daň, bude mít rovněž povinnost upravit jednorázově uplatněný nárok na odpočet, tato úprava však bude nulová. To vyplývá ze zákonem stanoveného postupu pro výpočet této úpravy.

V případě, že se dostanete do nastíněné situace a nebudete si jisti, jaké má Vámi plánovaná transakce daňové dopady, doporučujeme se obrátit na daňového poradce.

Ivan Fučík ve spolupráci s Janem Dyškantem

Autor: Ivan Fučík