Daně z příjmů: Změny u nemovitých kulturních památek

Publikováno:
10. leden 2023
Obor:

Novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), vyhlášená dne 2.  12. 2022 ve Sbírce zákonů v částce 167 pod číslem 366/2022 Sb., obsahuje nové ustanovení § 30d ZDP, kterým novela reaguje na situaci vzniklou v důsledku chybné interpretace v oblasti památkové ochrany v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. I když jde o starou právní úpravu, její dopady mohou daňové subjekty řešit dodnes.

Podle zákona (č. 20/1987 Sb.) může být nemovitá věc kulturní památkou na základě dvou titulů:

  • na základě přechodného ustanovení uvedeného v § 42 odst. 1 tohoto zákona (za kulturní památky podle tohoto zákona se považují kulturní památky zapsané do státních seznamů kulturních památek podle dřívějších právních předpisů); nebo
  • na základě rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku podle § 3 tohoto zákona.

Dle informací uvedených v důvodové zprávě k novele ZDP však v praxi výše uvedené nebylo v některých případech reflektováno a za kulturní památku byly i po 1. lednu 1988 pokládány některé nemovité věci, které byly kulturními památkami před tímto datem, ale nevztahovalo se na ně uvedené přechodné ustanovení, protože nebyly zapsány ve státním seznamu do 31. prosince 1987. V důsledku tohoto omylu byla chybně zapsána památková ochrana některých nemovitých věcí např. i v katastru nemovitostí a jejich vlastníci s nimi tedy celou dobu zacházeli jako s kulturními památkami.

Důvodová zpráva k novele ZDP dále uvádí, že pokud se daňový subjekt v době od 1. ledna 1988 domníval, že jeho nemovitá věc je kulturní památkou a pro účely daní z příjmů s ní tak zacházel, postupoval v rozporu se zákonem. S ohledem na skutečnost, že za těchto okolností by měl daňový subjekt podat dodatečné daňové přiznání pro relevantní období, nové ustanovení § 30d ZDP daňový subjekt těchto povinností zbavuje tím, že dává daňovým subjektům možnost rozhodnout se:

  • zda budou danou nemovitou věc i nadále považovat za nemovitou kulturní památku a pokračovat v daném režimu daňových odpisů (to neplatí, je-li taková nemovitá věc nabyta ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatém od 1. ledna 2022 jiným způsobem, než způsobem podle ustanovení § 30 odst. 10 ZDP);
  • že se o nemovitou kulturní památku nejedná, a to bez dopadů na daňovou povinnost daňového subjektu za předcházející zdaňovací období s tím, že ve zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2022 bude daňový subjekt povinen změnit klasifikaci z nemovité kulturní památky na standardní režim dle relevantní daňové odpisové skupiny (tj. zvýšit základ daně o úhrn odpisů, které byly v minulosti poplatníkem uplatněny a současně snížit základ daně o úhrn odpisů, které by mohly být uplatněny, kdyby věc nebyla považována za nemovitou kulturní památku). Daňový subjekt bude povinen správně zohlednit úhrn již uplatněných daňových odpisů a daňové zůstatkové ceny nemovité věci v souladu se zněním ustanovení § 30d ZDP.

V návaznosti na znění nového ustanovení § 30d ZDP a důvodové zprávy k novele ZDP mohou u těchto nemovitých věcí nastat významné daňové dopady ve zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2022. V případě vašeho zájmu vám rádi pomůžeme se správným nastavením daňových odpisů uvedeného majetku.

V případě jakýchkoliv dotazů k uvedené problematice nás, prosím, neváhejte kontaktovat.

Autor: Martin Valentovič, Zdeňka Svobodová

Autor: Martin Valentovič, Zdeňka Svobodová