GT News

Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.

Veronika Odrobinová | 26. Ledna 2021

Zákon o evidenci skutečných majitelů

Sdílet článek:

ZÁKON O EVIDENCI SKUTEČNÝCH MAJITELŮ

Dne 19. ledna 2021 přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákon o evidenci skutečných majitelů (dále jen „Zákon“). Zákon transponuje do českého právního řádu požadavky tzv. V. AML směrnice[1], jejíž transpoziční lhůta uplynula již 10. ledna 2020, a zároveň upřesňuje i dosavadní transpozici IV. AML směrnice[2].

  1. AML směrnice mimo jiné zakládá, a Zákon tak reflektuje, požadavek na veřejnost některých údajů o skutečných majitelích, zavedení kontrolních mechanismů ve vztahu k pravdivosti údajů uvedených v evidenci skutečných majitelů a stanovení sankcí za nesplnění povinností. Zejména absence sankcí za nesplnění povinností dle dosavadní právní úpravy evidence skutečných majitelů, obsažené v části paté zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rejstříkový zákon“), která se Zákonem zrušuje, měla za následek neefektivnost dosavadního právního režimu, jelikož právnické osoby nebyly motivovány k evidování údajů o skutečných majitelích.

Účinnost Zákona, s ohledem na datum jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů pod číslem 37/2021 Sb., nastane k 1. červnu 2021.

Níže se vám pokusíme představit nejdůležitější instituty a povinnosti, které Zákon zavádí.

Evidující osoba

Evidující osobou, tedy osobou, která má povinnost získávat a zaznamenávat údaje o svém skutečném majiteli, jsou všechny právnické osoby (pokud skutečného majitele mají) se sídlem v České republice a svěřenský správce (nebo osoba v obdobném postavení u zahraničního svěřenského fondu), pokud má svěřenský správce nebo spravovaný majetek vztah k České republice (zjednodušeně – viz § 12 Zákona).

Zároveň platí, že skutečného majitele nemají (a vést jejich evidenci tak nemusí):

  1. a) stát a územní samosprávný celek,
  2. b) dobrovolný svazek obcí,
  3. c) státní příspěvková organizace a příspěvková organizace územního samosprávného celku,
  4. d) školská právnická osoba zřízená státem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí,
  5. e) veřejná výzkumná instituce,
  6. f) právnická osoba zřízená zákonem nebo mezinárodní smlouvou,
  7. g) státní podnik a národní podnik,
  8. h) okresní a regionální komora nebo začleněné společenstvo podle jiného zákona,
  9. i) evropské seskupení pro územní spolupráci,
  10. j) politická strana a politické hnutí,
  11. k) církev a náboženská společnost a ostatní právnické osoby podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti,
  12. l) odborová organizace a organizace zaměstnavatelů,
  13. m) honební společenstvo,
  14. n) společenství vlastníků jednotek,
  15. o) právnická osoba, ve které má přímo nebo nepřímo veškeré podíly na prospěchu a hlasovacích právech Česká republika, kraj nebo obec, a
  16. p) obecně prospěšná společnost a ústav, jejichž zakladatelem je Česká republika, kraj nebo obec.

Skutečný majitel

Dle stávající právní úpravy je definice skutečného majitele uvedena v zákoně č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“). Tato definice bude nahrazena úpravou v Zákoně, která upřesňuje definici skutečného majitele následovně:

Skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která je

  1. koncovým příjemcem nebo
  2. osobou s koncovým vlivem.

Koncovým příjemcem právnické osoby je každá osoba, která může přímo nebo nepřímo získávat více než 25 % z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby, a tento prospěch dále nepředává. U obchodních korporacích se pak majetkovým prospěchem rozumí podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku obchodní korporace.

Pro účely výpočtu nepřímých podílů se rozlišují pojmy řetězení a větvení. Řetězení je vertikálním navázáním vztahu mezi propojenými osobami. Větvení pak představuje zprostředkování vlivu určité osoby skrze více na sobě nezávislých řetězů navázaných osob na horizontální úrovni.

V případě řetězení se podíly na prospěchu, které mají navázané osoby nebo právní uspořádání, násobí, a v případě větvení se pak součiny na podílů na prospěchu z jednotlivých řetězeních sčítají.

Obr. 1 Řetězené podíly (vertikálně propojené) se násobí, větvené podíly (horizontálně propojené) se sčítají. Podíl Jana Nováka na společnosti Omikron, a.s., pak prostřednictvím jiných společností je (25/100)*(10/100) + (30/100)*(15/100) + (10/100)*(20/100) + (20/100)*(30/100) + (50/100)*(20/100) + (20/100)*(5/100) = 26/100, tj. 26 %. Lze mít za to, že pan Novák je skutečný majitel společnosti Omikron, a.s..[3]

Osobou s koncovým vlivem v obchodní korporaci je každá fyzická osoba, která je ovládající osobou podle zákona o obchodních korporacích (§§ 74 a 75 ZOK).[4]

Vodítkem pro určení, zda je fyzická osoba osobou s koncovým vlivem v korporaci, je její přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 %.

Pro účely výpočtu výše nepřímého podílu na hlasovacích právech se v případě řetězení podíly na hlasovacích právech, které mají navázané osoby nebo právní uspořádání, násobí, přičemž, s výjimkou podílu na hlasovacích právech v korporaci, která je předmětem výpočtu, se jako

  1. 100% počítají podíly na hlasovacích právech zakládající domněnku ovládání podle zákona o obchodních korporací a
  2. 0% počítají podíly neuvedené v bodě 1.

V případě větvení se pak součiny na hlasovacích právech z jednotlivých řetězeních sčítají.

Obr. 2 Podíl na vlivu pana Nováka na Omikron, s.r.o. je součet (v důsledku větvení) podílu na vlivu ve třech řetězeních.

  1. řetězení (společnosti Alfa, Beta, Omikron): (100/100)*(100/100)*(20/100)=20/100, tj. 20 %.
  2. řetězení (společnosti Alfa, Gama, Omikron): (100/100)*(100/100)*(20/100)=20/100, tj. 20 %.
  3. řetězení (společnosti Alfa, Delta, Omikron): (100/100)*(100/100)*(20/100)=20/100, tj. 20 %.

Podíl na vlivu pana Nováka prostřednictvím jiných je 60 %. Lze mít za to, že je osobou s koncovým vlivem a je tedy skutečným majitelem.[5]

Pokud nelze žádného skutečného majitele určit nebo pokud je osobou s koncovým vlivem v korporaci právnická osoba, která nemá skutečného majitele, platí, že je skutečným majitelem každá osoba ve vrcholném vedení korporace. Osobou ve vrcholném vedení se pak rozumí každá fyzická osoba, která zajišťuje vedení právnické osoby a je

  1. členem statutárního orgánu nebo osobou v obdobném postavení nebo v tomto orgánu zastupuje právnickou osobu, nebo
  2. přímo podřízena statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členovi.

Jak je z výše uvedeného patrné, pravidla pro určení skutečného majitele budou nově ještě složitější a bude proto potřeba se s nimi podrobně seznámit, nebo svěřit agendu evidence skutečného majitele do rukou odborníků.

Upozorňujeme, že výše uvedená pravidla nejsou kompletní a představují pouze základní přehled problematiky určení skutečného majitele a nereflektují kompletní úpravu skutečného majitele dle Zákona.

Zapisované skutečnosti

Rozsah údajů zapisovaných do evidence skutečných majitelů se nově rozšiřuje a bude třeba tak uvést také den, od a do kterého je fyzická osoba skutečným majitelem, a popis struktury vztahů, existuje-li, včetně jmen, obchodních firem a identifikačních čísel osob, které v ní vystupují.

Veřejný přístup k údajům o skutečném majiteli

Nově bude komukoliv umožněno získat z evidence skutečných majitelů částečný výpis a zároveň získat potvrzení o tom, že o skutečném majiteli není v evidenci veden žádný údaj. Úplný výpis bude zpřístupněn pouze některým osobám a institucím tak, jak tomu bylo doposud.

Automatický průpis

Evidující osoba má povinnost zajistit, aby údaje o jejím skutečném majiteli odpovídaly skutečnosti. Návrh na zápis údajů pak musí evidující osoba podat bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Skutečný majitel má současně povinnost za tímto účelem poskytnout evidující osobě součinnost. Aktualizace zapsaných údajů lze zajistit třemi způsoby. Zápisem soudu, jak tomu bylo doposud, zápisem notářem, což umožňuje Zákon nově, nebo tzv. automatickým průpisem.

Do evidence skutečného majitelů se automaticky propíšou údaje o skutečném majiteli z veřejných rejstříků (za splnění předpokladů stanovených Zákonem). V případě společností s ručením omezeným se tak jako skutečný majitel propíše z obchodního rejstříku společník s podílem větším než 25 % nebo osoba, která je skutečným majitelem právnické osoby, která je společníkem s podílem větším než 25 % (za předpokladu, že jiný společník nebude vlastnit větší podíl). U akciové společnosti se jako skutečný majitel obdobně propíše jediný akcionář.

Automatický průpis však nezbavuje evidující osobu povinnosti kontroly aktuality údajů, a v případě, že by propsané údaje neodpovídaly skutečnosti, je povinna tento stav napravit.

Automatický průpis se ovšem bude týkat těch evidujících osob, které zápis do evidence skutečných údajů provedly až po účinnosti Zákona, přičemž o automatický průpis musí evidující osoba soud nebo notáře požádat.

Řízení o nesrovnalosti

Pokud orgán veřejné moci při výkonu své činnosti zjistí nesrovnalost zápisu v evidenci skutečných majitelů, oznámí tuto skutečnost soudu, který je příslušný k zápisu. Oznámení o nesrovnalosti může učinit též povinná osoba podle AML zákona. Soud nejprve vyzve evidující osobu k odstranění nesrovnalosti nebo k jejímu odstranění. Pokud je tato výzva marná, zahájí soud řízení o nesrovnalosti, a to na základě oznámení nebo i z vlastního podnětu. Spolu s vydáním usnesení o zahájení řízení o nesrovnalosti soud zapíše do evidence skutečných majitelů poznámku o nesrovnalosti, kde uvede, v čem je nesrovnalost spatřována.

V případě, že je soudem nesrovnalost potvrzena, zasílá soud věc k projednání přestupkovému orgánu.

Následky nesrovnalosti

V případě právního jednání zastírajícího osobu skutečného majitele (zejména tzv. profesionálními fiktivními majiteli nebo tzv. bílými koni) nelze vymáhat práva a povinnosti z takového zastírajícího právního jednání vzniklá v době, kdy není skutečný majitel zapsán v evidenci skutečných majitelů. Nelze tedy vymáhat práva a povinnosti ze smluv (nebo jiných právních jednání), jejichž účelem je zastřít skutečného majitele (např. komisionářské smlouvy nebo smlouvy o převodu podílu).

V případě, že není skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů nesmí:

  1. tato obchodní korporace vyplatit podíl na zisku skutečnému majiteli ani právnické osobě nebo svěřenskému fondu, jejichž je tento také skutečným majitelem.
  2. jiná obchodní korporace vyplatit této obchodní korporaci podíl na zisku,

přičemž právo na podíl na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích, který takto nebyl vyplacen do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě, zaniká.

  1. skutečný majitel při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako jediný společník on, ani právnická osoba, jejíž je rovněž skutečným majitelem.

Hlasovací práva v obchodní korporaci nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu vykonávat nebo jako její jediný společník rozhodovat také právnická osoba, jež nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele.

Sankce

Zákon s nesplněním některých jím uložených povinností spojuje přestupkovou odpovědnost.

Přestupku se může dopustit evidující osoba v případě, že nezajistí zápis žádného údaje do evidence skutečných majitelů, nebo nezajistí, ani do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o nesrovnalosti, aby byly do evidence skutečných majitelů zapsány nové údaje.

Skutečný majitel se může dopustit přestupku tím, že evidující osobě neposkytne potřebnou součinnost k plnění jejích povinností dle Zákona.

Za přestupky lze uložit pokuty až do výše 500 000,- Kč.

Přechodná ustanovení

Evidující osoby, které nejsou obchodními korporacemi, a doposud nezajistily zápis do příslušné evidence, tak musí učinit nejpozději do 1. prosince 2021. Pokud zápis již zajistily podle předchozí právní úpravy, musí do 1. června 2022 zajistit, aby zápis odpovídal požadavkům Zákona.

Obchodní korporace, které zápis již provedly, musí do 1. prosince 2021 zajistit, aby zapsané údaje odpovídaly požadavkům Zákona. Pokud obchodní korporace dosud žádný zápis do příslušné evidence neprovedla, ačkoliv k tomu byla povinna, musí tak učinit bez zbytečného odkladu po účinnosti Zákona, tedy 1. června 2021.

 

 

[1] směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES

[2] směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU

[3] Důvodová zprávu k návrhu Zákona

[4] Ovládající osobou je ten, kdo nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. Má se za to, že osobou ovládající nebo osobami ovládajícími je také ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 30 % všech hlasů v obchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních 3 po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob.

[5] Důvodová zpráva k návrhu Zákona