S ukončením studia nejsou spojené jen závěrečné zkoušky nejrůznějšího druhu v závislosti na typu školy, ale jsou s ním spojeny také starosti a povinnosti při přechodu ze školního prostředí do prvního zaměstnání z pohledu pojistného na zdravotní pojištění. S tímto tématem je dále spojená i otázka studentských letních brigád. Právě těmto dvěma oblastem se budeme věnovat v následujícím článku.

Důležitým pojmem pro oblast zdravotního pojištění je pojem nezaopatřené dítě. Definici tohoto pojmu je možné nalézt v ustanovení § 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů. Za „nezaopatřené dítě“ se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání.

Nejjednodušší situace je u dítěte s povinnou školní docházkou. V tomto případě jsou splněny všechny podmínky pro nezaopatřené dítě a plátcem zdravotního pojištění je automaticky stát. Stejná situace platí samozřejmě  po dobu školních prázdnin.

Pokud dítě pokračuje ve studiu i po ukončení povinné školní docházky, je i nadále plátcem zdravotního pojištění stát. Složitější situace nastává v případě, že dítě po ukončení povinné školní docházky nepokračuje dále ve studiu. Pak za něj stát zdravotní pojištění platí pouze ve vybraných situacích, např. zaeviduje-li se na úřadu práce. V opačném případě si musí platit zdravotní pojištění samo jako osoba bez zdanitelných příjmů.  Stát platí zdravotní pojištění i během studia nejrůznějších typů škol navazujících na povinnou školní docházku, a to až do vykonání maturitní zkoušky, případně jiné závěrečné zkoušky, a příp. po dobu bezprostředně navazujících prázdnin. Stát plátcem pojistného zůstává, i pokud se nezapojí do pracovního procesu, avšak zaeviduje se do evidence úřadu práce. Absolvent, který nepokračuje ve studiu a po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání, patří do kategorie osob bez zdanitelných příjmů a je povinen si platit pojištění sám.

Situace je odlišná, pokud student po ukončení středoškolského vzdělání pokračuje ve studiu na vysoké škole. V tomto případě je státním pojištencem po celou dobu školních prázdnin až do zahájení vysokoškolského studia. Státním pojištencem z logiky věci student zůstává i po dobu studia na vysoké škole. Stejně tak je tomu i v případě, že student ukončí bakalářský program a bezprostředně pokračuje v navazujícím magisterském studiu nebo pokud přechází z jedné vysoké školy na druhou. Podmínkou však je, aby tato prodleva mezi studiem netrvala déle než 3 měsíce. Pokud student pokračuje ve studiu i po dovršení 26-ti let, přestává být podle zákona státním pojištěncem. Stejně tak pojištění přestává stát hradit po ukončení studia na vysoké škole. Rozhodující je zde však termín závěrečných státních zkoušek. Státním pojištěncem je student až do konce měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém vykonal státní závěrečnou zkoušku.

S obdobím studia je také spojeno téma, které se týká nejrůznějších forem přivýdělku v podobě brigád či jiných výpomocí, proto bychom krátce zmínili také problematiku zdanění těchto studentských příjmů.

Studenti pracují nejčastěji tzv. na dohodu. Jedná se o dohodu o provedení práce, případně dohodu o pracovní činnosti. Je důležité sledovat, o jakou formu smlouvy se jedná, protože každá má odlišný dopad v případě daní a pojistného.

V případě dohody o provedení práce je situace taková, že student může u jednoho zaměstnavatele odpracovat pouze 300 hodin za rok. Avšak výhodou této formy je to, že se při výdělku do 10 000 Kč měsíčně neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. Sazba daně je v tomto případě 15%. Forma, jakou bude daň vybraná, záleží na tom, zda student podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka. Pokud tak učiní, zaměstnavatel z odměny odečte 15% zálohu na daň a uplatní všechny slevy, na které má student nárok (základní slevu na poplatníka, slevu na studenta, …). Pokud prohlášení nepodepíše, podléhá tento příjem konečné 15% srážkové dani.

Další možností je dohoda o pracovní činnosti. V tomto případě neplatí omezení v podobě 300 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele, avšak i tak je tato forma spolupráce omezena, a to v rozsahu max. 20 hodin týdně. Při odměně, která je vyšší než 2 500 Kč se platí zdravotní a sociální pojištění. V otázce daní platí, že v případě podepsání výše zmíněného prohlášení, zaměstnavatel odvádí 15% zálohou platbu na daň z příjmu.

V případě vašeho zájmu o toto téma jsme vám k dispozici ke konzultacím.

Autor: Ing. Zbyněk Švejcar