Naposledy jsme se elektronické evidenci tržeb („EET“) věnovali ještě v našem dubnovém čísle loňského roku a nyní po více než roce přisel čas na to, abychom si informace o EET osvěžili, respektive si řekli, co se oproti původnímu návrhu zákonu změnilo.

Celý schvalovací proces zákona byl doprovázen ostrou diskusí mezi jeho zastánci a odpůrci, a to nejenom na půdě poslanecké sněmovny, ale také v různých diskusních pořadech. Zatímco jeho zastánci argumentovali narovnáním konkurenčního prostředí, odpůrcům vadila administrativní náročnost tohoto nástroje a přenesení dalších povinností na daňové subjekty. Je třeba podotknout, že snaha odpůrců zákona neutichla ani po jeho schválení a lze i nadále očekávat pokusy o změnu, zmírnění nebo zrušení EET.

Harmonogram nástupu EET

Návrh zákona byl schválen a podepsán prezidentem v průběhu března 2016 a zveřejněn pod číslem 112/2016 Sb. Od data podpisu prezidenta (a potažmo data vyhlášení) se odvíjela i účinnost tohoto zákona, a tak odborná i podnikatelská veřejnost s napětím očekávala, jestli se stihne legislativní proces ukončit tak, aby EET nastoupila ještě letos. Nakonec se všechno stihlo a EET dopadne již letos na hotovostní tržby z ubytovacích a stravovacích služeb.

Na rozdíl od původního návrhu zákona, bude EET nastupovat ve čtyřech fázích (původní návrh počítal pouze se třemi fázemi) a s podstatně větším časovým rozestupem:

• fáze bude od 1. prosince 2016 zahrnovat již jednou zmiňované tržby z ubytovacích a stravovacích služeb,
• fáze započne 1. března 2017 a bude zahrnovat tržby z maloobchodu a velkoobchodu,
• fáze od 1. března 2018 rozšíří EET na tržby ze všech činností, kromě činností, u kterých je povolen delší odklad (např. výroba textilií, oděvů, mýdel, čisticích prostředků, parfémů, toaletních přípravků, oprava a instalace strojů a zařízení, opravy počítačů, výroba nábytku, apod.).
• fáze nastoupí od 1. června 2018 a již zahrne do EET všechny činnosti, včetně těch, u kterých je ve 3. fázi umožněna výjimka.

Předmět evidence a povinné subjekty

V různých informačních kanálech se objevily informace, že EET bude dopadat na všechny tržby provedené v hotovosti. Nicméně takové zobecnění není zcela na místě. EET budou podléhat pouze takové tržby, které splní stanovené podmínky, které lze rozdělit do dvou skupin.

V první řade je potřebné stanovit, jestli tržby představují rozhodný příjem. Musí se jednat o příjem z podnikání (vymezený v ustanovení § 420 občanského zákoníku), který je zároveň předmětem daně, není ojedinělý a není zdaňován daní vybíranou srážkou nebo v samostatném základu daně.

Dále je potřebné stanovit, jestli byla tržba přijata v jedné z forem, u kterých zákon ukládá povinnost ji evidovat. EET budou podléhat tržby přijaté v hotovosti, tržby přijaté úhradou platební kartou, šekem, směnkou, nebo dalšími formami, jejichž charakter je obdobný jako u výše uvedených (např. dárkové karty, žetony nahrazující měnu, bitcoiny, apod.).

Pouze tržby, které naplní podmínky rozhodného příjmu a budou provedené ve stanovené formě, budou podléhat EET.

Únikovou možnost jak se vyhnout EET nabízí zákon v podobě vynětí vybraných tržeb z EET, přičemž zavádí několik různých skupin vynětí:

• z EET jsou plošně vyňaty tržby vybraných subjektů. Toto vynětí je zaměřeno spíše na tržby subjektů, jejichž činnost je již nějakým způsobem regulována (např. činnosti komerčních bank, pojišťoven, penzijních fondů, apod.),
• dále jsou vyňaty tržby z vybraných činností, např. z drobného podnikání veřejně prospěšných subjektů, z prodeje zboží přes automaty, z jízdného, apod.,
• EET nebudou podléhat tržby uskutečněné do přidělení DIČ a během 10 dnů po jeho přidělení
• a taktéž tržby, jejichž evidování by ztížilo či znemožnilo plynulý výkon podnikání. Okruh těchto tržeb bude vymezen ve zvláštním nařízení vlády.

EET budou podléhat daňoví poplatníci, tj. subjekty daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Nicméně i zde zákon uvádí výjimky z povinnosti evidovat tržby, ale ty opět nejsou směrovány na „běžné“ podnikatele, ale spíše na státní orgány, územní správní celky, Českou národní banku a držitele poštovní licence.

Původní návrh zákona uvažoval o tzv. osvobození od EET, a to pro případy, kdy tržby, které mají být evidovány, budou představovat pouze malý podíl na celkových tržbách daňového subjektu. V rámci připomínkového řízení bylo toto osvobození z konečného znění zákona vyloučeno na podnět Rozpočtového výboru.

Způsoby evidence tržeb

Evidovat tržby bude možné dvěma způsoby, nicméně nebude na vůli subjektu, aby si vybral ten, který mu více vyhovuje.

Základní způsob bude „běžný“ a bude se primárně vztahovat na všechny subjekty a tržby. Pouze ve výjimečných případech bude možné použít „zjednodušeného“ způsobu. U zjednodušeného způsobu nebude subjekt povinen nahlásit tržbu správci daně okamžitě po přijetí, ale až v následujících 5-ti dnech.

Zjednodušený způsob se uplatní u tržeb z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků v rámci pravidelné hromadné přepravy a dále pak tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo ztížilo výkon podnikatelské činnosti. Rozsah těchto tržeb bude vymezen zvláštním nařízením vlády ČR.

O evidování tržeb ve zjednodušeném způsobu může požádat i samotný poplatník, pokud by se domníval, že evidování běžným způsobem není slučitelné s výkonem jeho činnosti a je schopen to správci daně řádně odůvodnit. Je pouze na posouzení správce daně, jestli shledá jeho důvody jako relevantní a zjednodušený způsob evidence subjektu povolí.

Informace, které budou subjekty povinně hlásit s částkou tržby, jsou rovněž stanovené zákonem. Patří sem například identifikace daňového subjektu (DIČ a označení provozovny), označení pokladny, číslo účtenky, datum a čas apod.

Sankce

Sankce jsou rozdělené do dvou skupin a to na přestupky, které se budou ukládat za maření nebo ztížení evidence tržeb (až do 500 000 Kč) a na správní delikty v podobě neplnění nepeněžních povinností (např. nevystavení účtenky, nenahlášení tržeb apod.), za které lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 500 000 Kč.

Zvláštní skupinu sankcí tvoří opatření k vynucení nápravy, které se uloží za závažné porušení povinnosti zasílat údaje o tržbě nebo vystavování účtenek. Postih ze strany správce daně může v těchto případech vést až k uzavření provozovny nebo pozastavení podnikatelské činnosti.

V případě, že se zajímáte o oblast EET a chtěli byste se dozvědět více, neváhejte se na nás obrátit. Na podzim si nenechte ujít náš seminář na toto zajímavé téma, který připravujme. O dalším vývoji v této oblasti a datu konání semináře vás budeme informovat.

Autor: Ing. Michal Scholtz