Zvukový záznam ústního jednání s finančním úřadem

Publikováno:
27. červenec 2017
Autor:
  • Ivan Fučík
Obor:

...narušení osobní svobody nebo součást důkazních prostředků?

Ačkoliv máme mnoho zkušeností s daňovými kontrolami probíhajícími u našich klientů, otázku zda lze nahrávat ústní jednání se správcem daně, jsme řešili poprvé.

Ač by to mohlo mnohé překvapit, odpověď na tuto problematiku přinesla až judikatura Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Může zvukový záznam z jednání pořizovat pouze správce daně nebo i jeho samotný účastník?

Daňový řád ve svém § 60, odst. 2 stanovuje, že správce daně může pořídit obrazový nebo zvukový záznam, který je přílohou protokolu. O této skutečnosti musí předem uvědomit osoby, které se tohoto úkonu účastní. Pokud tak správce daně neučiní sám, máme ho o nahrávku zvukového záznamu požádat. Může se stát, že Vám správce daně nevyhoví, protože není technicky vybaven nebo jen z důvodu toho, že nemá zájem proces nahrávat. Zatímco u správce daně je tato možnost předem specifikována zákonem, u daňových subjektů a jejich zástupců zákon mlčí. V dané věci lze vyjít z poměrně jednotné judikatury.

Podle článku 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod může každý činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Což by vlastně znamenalo, že cokoliv, co není stanoveno zákonem, můžeme provádět bez následků. Naopak § 87 občanského zákoníku říká, že zachytit jakýmkoliv způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné pouze s jeho svolením. Podobou se rozumí zejména písemnosti osobní povahy, podobizny nebo zvukové či obrazové záznamy.

Touto věcí se zabýval rozsudek NSS ze dne 28. dubna 2011, č. j. 1 Afs 1/2011 - 82. NSS se v tomto ohledu uzavřel, že pořizování zvukových záznamů ústního jednání není správním řádem nijak upraveno jak ve vztahu ke správnímu orgánu, tak i ve vztahu k účastníkům řízení či jiným zúčastněným osobám. Dále ale poznamenává, že to ještě neznamená, že neexistuje-li pozitivní právní úprava, je takovéto jednání účastníka řízení bez dalšího nepřípustné.

Jestliže tedy zákon nezakazuje účastníkovi daňového řízení pořízení zvukového záznamu o průběhu ústního jednání, nelze bez dalšího vycházet z toho, že trvání na pořízení zvukového záznamu představuje důvod pro ukončení jednání. Což znamená, že nesouhlas pracovnic správce daně s pořizováním zvukového záznamu nemůže být bez dalšího důvodem pro zabránění daňovému subjektu v jeho právu si záznam pořídit.

Rozsudek sp. zn. 30 Cdo 64/2004 říká, že ustanovení § 87 občanského zákoníku (dříve § 11 a § 12 původního občanského zákoníku) poskytuje ochranu pouze těm projevům fyzických osob, které mají osobní povahu. Z toho tedy logicky vyplývá, že osobní povahu nemají projevy, ke kterým dochází při výkonu povolání nebo při obchodní či veřejné činnosti. A z tohoto důvodu tedy není nutný souhlas správce daně pro pořizování zvukových záznamů ústního jednání.

V neposlední řadě je, dle rozsudku ze dne 31. března 2010, č. j. 5 As 37/2009 – 100, úřední osoba veřejným činitelem a vystupuje vůči účastníkům řízení a dalším dotčeným osobám jako subjekt veřejnoprávního vztahu. Z tohoto důvodu se na ni nevztahuje právo poskytnout svolení k jeho vytvoření. Nemůže tak zabránit tomu, aby si osoba, která se účastní veřejného ústního jednání, pořizovala obrazový či zvukový záznam, pokud tím nenarušuje průběh jednání. Pojem „rušení pořádku“ či „hrubé porušení pořádku“ je neurčitý právní pojem, jenž nedefinuje žádný právní předpis. Vždy je nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem případu. Za rušení pořádku však lze považovat jakékoliv jednání, které buď přímo narušuje provádění procesního úkonu, nebo snižuje jeho vážnost. Vykázat z místa jednání lze tedy pouze osoby, které například znemožňují průběh ústního jednání hlasitými projevy, napadáním nebo urážením ostatních přítomných osob.

V případě, že daňový subjekt, jeho zástupce či obecně osoba zúčastňující se správního řízení usoudí, že vzhledem ke způsobu jednání úředních osob je nahrávání ústního jednání na místě a správce daně tento záznam nezajistí, má právo dotyčná osoba pořídit si záznam samostatně, aniž by měl správce daně jakoukoliv legální možnost ji v tomto ohledu zabránit. Nemá tak pravomoc dotyčné osobě uložit pořádkovou pokutu dle § 247 daňového řádu.  Aby uvedená nahrávka mohla být použita jako důkazní prostředek, je nutné ji pořídit s vědomím pracovníka správce daně.

Touto zkušeností jsme si nedávno prošli i my s naším klientem. Proto se na nás neváhejte obrátit s jakýmkoliv dotazem či problémem.

Autor: Klára Plevková

Revize: Ivan Fučík

 

 

Autor: Ivan Fučík