Zveřejnění účetní závěrky

Publikováno:
4. srpen 2010
Autor:
  • Fučík & partneři

Protože se opět blíží doba, kdy mnohé účetní jednotky sestavují účetní závěrky, rozhodli jsme se Vás informovat o zveřejňovací povinnosti. Tato povinnost se vztahuje na účetní jednotky zapsané v obchodním rejstříku a ukládá ji zákon o účetnictví a to bez ohledu na to, zda účetní jednotka podléhá statutárnímu auditu či nikoliv. Vzhledem k tomu, že více než polovina účetních jednotek svou účetní závěrku stále nezveřejňuje, seznámíme Vás v tomto článku se správnými postupy při zveřejnění a dále také s možnými riziky a vyplývajícími sankcemi.

Účetní závěrku tvoří vždy rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, které mohou být sestaveny ve zjednodušeném nebo plném rozsahu. Zjednodušený rozsah mohou využít účetní jednotky, které nepodléhají povinnému auditu. Výjimkou jsou akciové společnosti, kterým zákon o účetnictví ukládá plný rozsah účetní závěrky vždy. Účetní závěrka v řádné podobě je sestavována k poslednímu dni účetního období. Pokud je sestavována k jinému okamžiku, jedná se o mimořádnou účetní závěrku.

Účetní závěrka se považuje za sestavenou, obsahuje-li zákonem předepsané náležitosti a je-li k ní připojen podpisový záznam statutárního orgánu nebo účetní jednotky (pokud jde o fyzickou osobu). Účetní jednotka zveřejní sestavenou účetní závěrku po jejím ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem – obvykle valnou hromadou, a to ve lhůtě do 30ti dnů od splnění obou podmínek, není-li zvláštním předpisem stanovena doba jiná, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období, bez ohledu na to, zda ke schválení došlo. Spolu s účetní závěrkou jsou účetní jednotky povinny zveřejnit i zprávu o auditu, případně další sestavované zprávy (výroční zpráva, zpráva o vztazích). Neauditované společnosti postupují obdobně, tj. zveřejní účetní závěrku do 30ti dnů od jejího schválení, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období, bez ohledu na to, zda ke schválení došlo. Pokud nedošlo ke schválení výše uvedeným způsobem, účetní jednotka by měla zveřejnit také tuto informaci.

Povinnost zveřejnění účetní závěrky se vztahuje jak na řádnou, tak také na mimořádnou účetní závěrku a uskuteční se uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu. Povinnost je splněna okamžikem předání rejstříkovému soudu. Od 1. 1. 2007, kdy nabyla účinnosti vyhláška 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (dále vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku), se listiny, kterými se nedokládají skutečnosti uvedené v návrhu na zápis nebo změnu anebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku, podávají pouze v elektronické podobě a to ve formátu PDF (Portable Document Format). Listiny mohou účetní jednotky zasílat elektronickou poštou nebo na datovém nosiči CD-R (Compact Disc Recordable). Rejstříkový soud takto doručené CD-R nevrací, po uplynutí doby 6 měsíců od doručení dochází k jejich skartaci.

Na tomto místě je třeba ještě zmínit úskalí spojená s podpisem účetní závěrky. Jak bylo výše uvedeno, účetní závěrka se považuje za sestavenou po splnění zákonem daných náležitostí a po připojení podpisu statutárního orgánu. Dle zákona o účetnictví je podpisovým záznamem takový účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční nebo zaručení elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu. Předává-li tedy účetní jednotka svou účetní závěrku v elektronické podobě, měla by vždy připojit elektronický podpis.

V případě, že účetní jednotka nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu způsobem stanoveným tímto zákonem, může být uložena pokuta do výše 3 % z celkové hodnoty aktiv. K uložení této pokuty může přistoupit příslušný kontrolní orgán při své činnosti podle zvláštních právních předpisů nebo finanční úřad při správě daní.

Praxe týkající se zveřejňování je taková, že více než 50 % účetních jednotek nezveřejňuje účetní závěrku. Tento výsledek přinesl nedávný průzkum v obchodním rejstříku. Účetní jednotky nezveřejňují účetní závěrky většinou z důvodu obavy odkrytí svého podnikání konkurenčním společnostem. Dalším důvodem mohou být nepříznivé finanční ukazatele, které z účetní závěrky vyplývají a mohou tak ovlivnit rozhodování obchodních partnerů. Pokud účetní jednotky svou účetní závěrku zveřejní, často ji zasílají rejstříkovému soudu nepodepsanou, v lepším případě naskenovanou vč. podpisu statutárního orgánu. Zatím není známo mnoho případů uložení pokuty za nezveřejnění účetní závěrky, a pokud pokuty uloženy byly, pohybovaly se v řádech desítek tisíc. S ohledem na rozpočtovou politiku státu, na hledání možností naplnění příjmové stránky státního rozpočtu, lze předpokládat, že odpovědné úřady přistoupí ke kontrole zveřejnění a ukládání sankcí.

Zdroj: E-příloha časopisu Auditor č. 4/2010

Autor: Fučík & partneři