Novela daňových zákonů, která aktuálně prošla třetím čtením a čeká na projednávání Senátem, mj. navrhuje zpřesnění definice finančního leasingu ve smyslu ztotožnění se s ekonomickou náplní tohoto pojmu (tzn. ustanovení § 21d odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.) Toto upřesnění by mělo doplnit určujících znaky finančního leasingu v písmenech b) a c) a tedy napomoci v  odstranění pochybností, zda uskutečněná transakce mezi smluvními stranami je z hlediska obsahu finančním leasingem nebo zda se jedná o operativní pronájem.

V návaznosti na nově upravený § 21d, který ve znění účinném od 1. ledna 2014 stanovuje, že na finanční  leasing se nevztahují ustanovení zákona o nájmu, je třeba v § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 doplnit, že při pracovní cestě uskutečněné vozidlem, které si poplatník pořizuje formou finančního leasingu, uplatní výdaje v prokázané výši. Dále je třeba doplnit, že při zahraniční pracovní cestě, u které nelze prokázat výdaje, uskutečněné vozidlem, které si poplatník pořizuje formou finančního leasingu, uplatní výdaje ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmotya to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla.

Vzhledem ke skutečnosti, že pracovní cesty poplatníci uskutečňují automobilem pořizovaným formou finančního leasingu již v roce 2014, navrhuje se účinnost § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 a 4 již ve zdaňovacím období započatém v roce 2014.