Zneužití práva v daních

Publikováno:
20. duben 2021
Autor:
  • Petr Němec
Obor:

Dovolujeme si Vás upozornit na rozsudek, který přináší další posun v aplikaci zneužití práva v daních.

Jedná se o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. února 2021 sp. zn. 10 Af 29/2019 - 123 ve věci posouzení daňové uznatelnosti úroků z půjčky z titulu restrukturalizace. Důležité samozřejmě bude posouzení uvedené kauzy Nejvyšším správním soudem (NSS).

Řetězec rozsudků ve věci zneužití práva započal v roce 2015 rozsudkem NSS sp. zn. 9 Afs 57/2015 – 120 ve věci posouzení daňové uznatelnosti úroků z úvěru. Úvěr česká společnost nabyla v rámci restrukturalizace uvnitř skupiny, kdy mimo jiné došlo k nákupu majetkových podílů na společnostech ve skupině. Kupní cena za tyto podíly byla uhrazena úvěrem od spřízněné společnosti. Následně došlo k fúzi nabývaných společností s kupujícím a sloučená (nástupnická) společnost úroky z úvěru posoudila jako daňově účinné náklady. NSS ve svém rozsudku konstatoval zneužití práva s tím, že úvěr k financování restrukturalizace neměl zřejmý ekonomicky racionálně odůvodněný smysl, a to jiný než daňový (resp. nebylo akceptováno/prokázáno daňovým subjektem tvrzené ekonomické zdůvodnění). Nutno zdůraznit, že v tomto přelomovém rozsudku daňovému subjektu uškodila skutečnost, že úroky se v zahraničí prakticky nedanily.

Nový rozsudek Městského soudu v Praze je v mnoha ohledech velmi obdobný výše zmíněnému rozsudku. Opět se jednalo o půjčku ve skupině a opět se jednalo o půjčku od spřízněné osoby na restrukturalizaci, resp. na nákup podílu ve společnostech, které byly součásti skupiny již dříve. Rozdílem však je, že zde nedošlo k fúzi (ale k přeměně nakoupené společnosti na komanditní společnost) a že úroky byly pravděpodobně zdaněny u zahraničního poskytovatele půjčky. V svém novém rozsudku Městský soud v Praze však jasně konstatuje, že:

Samotná okolnost, že v zahraničí došlo ke zdanění úrokových výnosů, není dle soudu způsobilá zásadně revidovat právní posouzení situace, kdy rámci určité skupiny dojde ke změně přímého ovládání profitabilní společnosti s ručením omezeným na nepřímé ovládání téže osoby přeměněné na komanditní společnost prostřednictvím uměle vytvořeného mezičlánku – komplementáře, jehož fakticky jediným smyslem je

  • snížení daňového základu vygenerovaného činností ovládané osoby o významnou částku představovanou úroky z úvěru, který v podstatě musel komplementář přijmout z rozhodnutí ovládající osoby, v kombinaci se
  • změnou dosavadního nejistého cash-flow v podobě zdaněného hospodářského výsledku cílové ovládané osoby na jistý smluvní závazek splátek úroků z jistiny úvěru ve výši odpovídající v zásadě tržní hodnotě ovládané osoby, když přitom jistina byla hned vrácena zpět do dispozice ovládající osoby a příjmy, které ke splátkám sloužily (tj. příjmy z činnosti ovládané osoby), již zdanění nepodléhaly.

Takovéto uspořádání vnímá soud bez ohledu na místo zdanění přijatých splátek úvěru jako transakci protiprávní, resp. z hlediska daňově uznatelných nákladů nerelevantní z titulu zneužití práva.“

Jedná se tak o další rozsudek, který zdůrazňuje důležitost obchodních a jiných důvodů (právních, regulatorních atd.) pro významné transakce, kde by neměla daňová motivace „převážit“. Nastavení určité hranice, kdy daňové důvody (ne)převáží ekonomické důvody, bude dle našeho názoru bolestivým procesem korigovaným judikaturou NSS následujících mnoha let. Netřeba zdůrazňovat, že pohled správce daně (už z povahy jejich práce) a priori zveličuje význam daňových aspektů, zatímco obchodní či jiné důvody mohou být často vnímány jako zanedbatelné. Je proto zcela zásadně na nezávislých soudech (a sjednocujícím NSS), aby postupně svou judikaturou určil hranice zneužití práva v daních, a institut zneužití práva aproboval pouze v extrémních případech „daňové nespravedlnosti“. V opačném případě budou daňové subjekty nuceny – u každé transakce – zkoumat, zda relevantní ekonomická příležitost či relevantní přínos pro udržení dosahovaných příjmů je „přinejmenším v poměru, který by byl optikou judikatorních východisek souměřitelný se získanou daňovou výhodou“.    

Jelikož mohou dopady zneužití práva nastat a být kontrolovány po dlouhé době, považujeme za klíčové pečlivě dokumentovat řádné ekonomické důvody pro všechny významnější transakce, zvláště pak pro jakékoli restrukturalizace ve skupině (včetně transakcí pro skupinu na první pohled neutrálních).

V případě zájmu o bližší informace se na nás neváhejte obrátit.

Autor: Petr Němec