Změny ve mzdách od 1.1.2017

Publikováno:
13. leden 2017
Autor:
  • Martina Hofmanová

Letošní začátek roku nepřinesl rozsáhlé změny v pracovním právu ani ve způsobu zdanění mzdy nebo v odvodech na sociální a zdravotní pojištění. Koncepční novela zákoníku práce jakož i další změny v oblasti pracovního práva jsou v různých stadiích projednávání v Poslanecké sněmovně České republiky a lze očekávat, že nabydou platnosti během roku 2017 nebo od roku následujícího.

V tomto článku se proto budeme soustředit na změny v oblasti odměňování zaměstnanců v souvislosti se změnou minimální a zaručené mzdy.

Nařízení vlády ČR č. 336/2016 Sb. od 1.1.2017 stanoví minimální měsíční mzdu při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin ve výši 11 000 Kč, minimální hodinovou mzdu ve výši 66 Kč.

Minimální mzdu je třeba dodržet nejen u zaměstnanců v pracovně-právním poměru, ale také u dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Při kratší stanovené týdenní pracovní době se částka minimální měsíční mzdy krátí úměrně.

Příklad:  Zaměstnanec, jehož stanovená týdenní pracovní doba činí 30 hodin, musí obdržet minimální měsíční mzdu ve výši 11 000 / 40 * 30 = 8 250 Kč.

Jaký minimální měsíční výdělek lze očekávat u zaměstnance odměňovaného v hodinové sazbě při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin? Pokud vyjdeme z průměrného počtu týdnů v měsíci (4,348), vyjde nám měsíční odměna 4,348 x 40 x 66 = 11 479 Kč. Podle §79 zákoníku práce je ale ve vyjmenovaných případech stanovená týdenní pracovní doba nižší. Ve dvousměnném provozu 38,75 hodin, při práci v podzemí nebo ve třísměnném provozu 37,5 hodiny. Aby všichni zaměstnanci odměňovaní v hodinové sazbě měli garantované stejné možnosti výdělku, je třeba hodinovou minimální mzdu odpovídajícím způsobem upravit.

Příklad: Zaměstnanec pracuje ve dvousměnném provozu, stanovená týdenní pracovní doba činí 38,75 hodin. Průměrný měsíční výdělek spočtený stejně jako v případě 40-ti hodinové týdenní stanovené pracovní doby by činil 4,348*38,75*66 Kč = 11 120 Kč. Zaměstnanec v dvousměnném provozu by si tedy vydělal o 359 Kč méně než zaměstnanec pracující v jednosměnném provozu, ačkoli také odpracoval celou svou stanovenou pracovní dobu. Proto je podle nařízení vlády třeba hodinovou sazbu upravit takto: 66 Kč * 40 / 38,75 = 68,10 Kč (po zaokrouhlení na 1 desetinné místo). Kontrolou zjistíme, že skutečně došlo k narovnání podmínek odměňování v různých pracovních režimech (4,348*38,75*68,10 = 11 474) .

Jedná se vlastně o obyčejnou trojčlenku, takže snadno spočítáme, jaká minimální hodinová sazba se uplatní ve třísměnném provozu (66 Kč * 40 / 37,5 = 70,40 Kč).

Současně se změnou minimální mzdy došlo ke zvýšení jednotlivých úrovní tzv. zaručené mzdy. Zaručená mzda zohledňuje složitost, odpovědnost a namáhavost sjednané práce a podle těchto kritérií rozděluje práci do osmi skupin. Charakteristiku jednotlivých skupin lze najít v příloze nařízení vlády č. 567/2006 Sb.  Zaměstnavatel je povinen podle §112 zákoníku práce poskytnout zaměstnanci alespoň zaručenou mzdu, pokud kolektivní smlouva nestanoví jiné limity.

clanek_minimalni_mzda_od_010117_.jpg

Minimální mzda se k 1.1.2017 změnila natolik, že je dokonce nad úrovní zaručené mzdy pro 2. skupinu prací podle stavu k 31.12.2016. Lze tedy předpokládat, že změny zasáhnou početně silnou skupinu zaměstnanců.

Nově nařízení vlády nestanoví zvláštní podmínky pro vybrané skupiny zaměstnanců (mladiství, zaměstnanci ve věku do 21 let, poživatelé invalidního důchodu). Od 1.1.2017  pro tyto skupiny tedy platí minimální mzda a úroveň zaručené výše mzdy podle předchozích odstavců, tedy v 100% výši.

Vláda se ale pro letošek nespokojila pouze se změnou základních parametrů. Následujícím nařízením č. 337/2016 Sb. upravila zejména podmínky pro pracovníky v dopravě. Touto speciální úpravou se nyní zabývat nebudeme. Nařízení ale obsahuje také všeobecně použitelná nová ustanovení. Týká se situace, kdy je směna zaměstnance přerušována tak, že přestávky ve výkonu práce činí v souhrnu více než 90 minut a zaměstnanec nemá možnost se v čase přestávek věnovat svým soukromým záležitostem a pobývat ve svém obvyklém prostředí, případně je nucen trávit přestávku v místě, kde se nelze dostatečně chránit před klimatickými a jinými nepříznivými vlivy. V takovém případě nově náleží zaměstnanci příplatek ke mzdě ve výši minimálně 10% základní hodinové minimální mzdy (minimálně tedy 6,60 Kč / hodinu práce v rozdělené směně při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin). Jedná se tedy o stejnou výši příplatku, jakou dosud garantovalo nařízení vlády pro práci ve ztíženém prostředí (za jeden ztěžující vliv).

Změna výše minimální mzdy má tedy i nepřímé dopady v oblasti odměňování. Je třeba zkontrolovat, zda není třeba navýšit příplatky, jejichž minimální výše je odvozovaná od základní minimální mzdy, jako jsou příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Zvýšení minimální mzdy ovlivní i přivýdělek zaměstnanců vedených v evidenci uchazečů o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání si může v době, kdy je v evidenci ÚP ČR, přivydělat v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Hrubý příjem ale nesmí v tomto případě přesáhnout polovinu minimální mzdy. V roce 2017 se díky zvýšení minimální mzdy zvýší limit možného přivýdělku ze 4 950 Kč na 5 500 Kč (brutto).

Výše minimální mzdy se promítá i do oblasti daňových slev a zvýhodnění. Uplatnění daňového zvýhodnění na děti v rámci výpočtu měsíční mzdy je podmíněno příjmem v minimální výši jedné poloviny minimální měsíční mzdy. Od výše minimální měsíční mzdy se také odvozuje maximální výše slevy za umístění dítěte, tzv. školkovné.

Další nepřímý důsledek se týká zdravotního pojištění, pro něž je minimální vyměřovací základ postaven na úroveň minimální mzdy. Podle platné legislativy se z hlediska zdravotního pojištění nepovažuje za zaměstnance osoba zaměstnaná na základě dohody o provedení práce (DPP), pokud příjem za měsíc nepřesáhne 10 000 Kč. Do 31.12.2016 byla minimální mzda vždy nižší než 10 000 Kč. Osoba pracující na základě DPP buď nebyla zaměstnancem (z hlediska zdravotního pojištění) nebo jím byla a současně dosáhla i minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění.  Když bude zaměstnanci pracujícímu na základě DPP od 1.1.2017 zúčtována za měsíc částka vyšší než 10 000 Kč a současně nižší než 11 000 Kč, musí se zaměstnavatel současně zabývat tím, zda nemá povinnost dopočítat a odvést za tohoto zaměstnance zdravotní pojištění z částky minimálního vyměřovacího základu, tj. z částky 11 000 Kč.

Vzhledem ke všem popsaným změnám Vám doporučujeme prověřit platné pracovní smlouvy a mzdové výměry Vašich zaměstnanců a vnitřní předpisy týkající se odměňování, zda stále odpovídají platným předpisům a jsou optimální z hlediska pohledu zaměstnanců i zaměstnavatele. V případě vašeho zájmu vám v této oblasti rádi poskytneme konzultaci.

Zpracovala: Jana Schlöglová

Autor: Martina Hofmanová