Změny v daňovém řádu od roku 2013 a co dál?

Obsahem článku jsou  jednak změny, které jsou již účinné od 1. 1. 2013 a jsou součástí balíčku v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa (účinný od 1. 1. 2015). Část balíčku účinného od 1. 1. 2013, která souvisí se zákonem č. 399/2012 Sb. tak nemusí být zakomponována ve vydaných publikacích. Dále v článku uvádíme návrhy změn, které přichystalo Ministerstvo financí.

Registrace k dani z příjmů

S účinností od data 1. 1. 2013 došlo k přesunutí některých ustanovení týkající se registračních povinností ze zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“) do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů  (dále jen „ZDP“).

Nedošlo však jen k „pouhému“ přesunutí, ale i k některým věcným změnám. Počínaje rokem 2013 dochází ke zkrácení lhůt pro podání přihlášky k registraci ze 30 na 15 dnů a to u poplatníků (fyzických i právnických osob). U plátců daně a plátcových pokladen byla nově stanovena lhůta pouze na 8 dnů (z 15 dnů).

Nově dopadá registrační povinnost i na poplatníky, kteří vykonávají činnost, která je zdrojem příjmů z pronájmu nebo přijali příjem z něj. Poplatníkům, kteří zdaňují příjmy dle ustanovení § 9 ZDP tak mají novou zákonnou povinnost (blíže viz ustanovení § 39 ZDP).

V DŘ však zůstala obecná ustanovení, která se týkají registrace (vznik registrační povinnosti, DIČ, rozhodnutí v registračním řízení, oznamovací povinnost atd.).

Změna v úpravě sankcí

Dále se s účinností od 1. 1. 2013 upravují v DŘ ustanovení týkající se sankcí. Nově nebude pokuta za opožděné podání daňového přiznání vznikat daňovému subjektu, nedosáhne-li sankce částku 200 Kč. To bude mít dopad především na poplatníky, kteří vykáží nulovou daňovou povinnost. V případě, kdy však nepodá daňový subjekt daňové nebo dodatečné daňové přiznání (ačkoliv měl tuto povinnost), a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato přiznání trvá (to je do lhůty, kterou správce daně určí ve výzvě k podání), použije se při výpočtu nejnižší hranice ve výši 500 Kč.

Jak vyplývá z přechodných ustanovení DŘ limit 200 Kč se nepoužije v případě, kdy lhůta již uplynula přede dnem účinnosti této novely. Zde se bude postupovat dle dosavadních právních předpisů tj. s limitem 500 Kč.

Dodatečné daňové přiznání

Také došlo k úpravě podmínek, za kterých je možno podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší a dále úpravu lhůt pro podání hlášení a vyúčtování (hlášení do 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla povinnost, která je předmětem hlášení a vyúčtování do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku).

Úprava lhůt ve správě daní

Dále byl s účinností od 1. 1. 2013 vydán pokyn č.MF-1 o stanovení lhůt při správě daní. Podrobněji jsme se jim zabývali již v minulých číslech Finančního managementu.

Návrh změn, které přichystalo Ministerstvo financí v souvislosti s DŘ

Zde si uvedeme některé z nich:

• zavedení pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (ve výši až 500 tis. Kč);
• zjednodušení řízení o uložení pokuty v některých případech (částka pokuty nepřesáhne 5 000 Kč);
• možnost udělení pokuty za opožděné tvrzení daně v poloviční výši a to v  případech daných zákonem;
• snížení výše úroků v případech, kdy je přiznáván úrok z důvodu neoprávněného jednání správce daně;
• zkrácení lhůt pro podávání daňových přiznání v případě přechodů daňových povinností;
• zrušuje se povinnost správce daně vyrozumět daňový subjekt o předpisu úroku z prodlení;
• doplnění ustanovení, kdy neběží lhůta pro stanovení daně  a to po dobu podání žádosti o poskytnutí informací od zahraničního správce daně;
• povinnost podat daňové přiznání osobou spravující pozůstalost;
• přechod daňové povinnost na dědice a to až na základě rozhodnutí soudu o dědictví (dědic tím získá postavení daňového subjektu);
• vypuštění povinnosti souhlasu daňového subjektu při stanovení lhůty kratší než jeden den a to ze strany správce daně

V případě jakýchkoliv dotazů jsme Vám k dispozici a neváhejte se na nás obrátit.