Změna insolvenčního zákona od 1. 1. 2012 – pozor na předlužení

Publikováno:
31. květen 2012
Autor:
  • Petra Vaněčková
Obor:

V insolvenčním zákoně došlo s účinností od 1. 1. 2012 ke změně, díky které má dlužník povinnost podat sám na sebe insolvenční návrh. Jak se podává insolvenční návrh řeší ustanovení § 103 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Náležitosti, které musí návrh obsahovat, jsou dále řešeny v ustanovení § 104 tohoto zákona.

Od 1. 1. 2012 došlo k rozšíření případů povinnosti podat na sebe insolvenční návrh na tzv. předlužení. Předlužení znamená, že tržní hodnota majetku společnosti je nižší než účetní hodnota všech závazků společnosti a to jak splatných tak i nesplatných. Má-li tedy dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku, pak má povinnost podat návrh také.

Do platnosti novely byla povinnost podávat insolvenční návrh jen v případě platební neschopnosti.       To samozřejmě nahrávalo dlužníkům, protože platební neschopnost je věřitelům zjevná, ale předlužení ne. Věřitel tak mnohdy nevěděl, jaká je ekonomická kondice dlužníka.

Z toho plynou povinnosti pro jednotlivé osoby - za včasné podání insolvenčního návrhu  budou odpovědní ti, co znají ekonomický stav firmy (např. členové představenstva, jednatelé a další manažeři dlužníka). Odpovědnost mohou však nést i osoby, které schvalují účetní závěrku a mají přístup k informacím nebo podkladům společnosti. Například v případě podání návrhu až v době, kdy již je společnost bez majetku, nesou tyto osoby osobní odpovědnost.  Odpovědné osoby tedy musí sledovat aktiva a pasiva firmy a skutečnou tržní cenu aktiv. S tímto úzce souvisí i pojem ovládající osoba, který používá Obchodní zákoník. § 66 Obchodního zákoníku definuje tyto osoby, jako osoby, které fakticky nebo právně vykonávají přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby. Nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob. Ovládající osobou je vždy osoba, která:

  1. je většinový společník (mimo bod b) níže uvedený);
  2. disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem nebo společníky;
  3. může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem.

Osoby, které jednají ve shodě, které společně disponují většinou hlasovacích práv na určité osobě, jsou vždy ovládajícími osobami. Osoby, které jménem řídící osoby udělují pokyny statutárnímu orgánu řízené osoby, jsou povinny postupovat s péčí řádného hospodáře a pokud tuto povinnost poruší, jsou povinny společně a nerozdílně nahradit škodu, která z toho řízené osobě vznikne (viz ustanovení § 190b Obchodního zákoníku).

Z toho vyplývá i zákonná povinnost podat včas insolvenční návrh s možným dopadem na uplatnění náhrady škody (např. oddalování podání insolvenčního návrhu). Podle ustanovení § 229 odst. 3 písm. b) insolvenčního zákona má dispoziční právo k majetkové podstatě insolvenční správce a to v době od prohlášení konkurzu a toto ho opravňuje i  k možnosti uplatnit nárok na náhradu škody.

Je dobré mít na paměti, že z ustanovení § 98 insolvenčního zákona může vyplynout nejen povinnost uhradit případnou náhradu škody věřiteli, ale i možná trestní odpovědnost příslušné osoby (viz trestní zákoník).

Jan Tahal
jan.tahal@fucik.cz

Autor: Petra Vaněčková