Zdanění podnikatelů v roce 2013

Publikováno:
28. leden 2013
Autor:
  • Tomáš Plešingr
Obor:

Zákonodárci si pro samostatně výdělečně činné osoby od roku 2013 připravili další překvapení v podobě zvyšování daní a snaží se tak zalátat díry ve státním rozpočtu. Tyto nepříjemné změny nejvíce pocítí podnikatelé, kteří podnikají na základě jiného než živnostenského zákona a uplatňují výdaje procentem z dosažených příjmů a podnikatelé s velmi vysokými příjmy, kteří přesahují maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného

Solidární přirážka

Jednou ze zásadních změn je zavedení tzv. solidárního zvýšení daně z příjmů fyzických osob. Toto opatření se dotkne poplatníků zaměstnanců či podnikatelů, popř. kombinace obojího, jejichž roční příjmy (u zaměstnanců hrubé příjmy, u podnikatelů dílčí základ daně z podnikání) přesáhnou maximální vyměřovací základ stanovený pro sociální zabezpečení – tzv. strop, který pro rok 2013 činí 1 242 432 Kč. Zvýšená daň by měla být odvedena ve výši 7 % z tzv. nadlimitního příjmu.

Omezení paušálních výdajů

Velmi nepříjemná zpráva čeká některé podnikatele, kteří si doposud uplatňovali výdaje procentem z dosažených příjmů (tzv. paušální výdaje). Tyto změny se projeví pouze u:

  • osob podnikajících na základě jiných zákonů než zákona živnostenského, tj. takzvaných svobodných povolání (např. lékaři, advokáti, daňoví poradci), které uplatňují výdaje ve výši 40 % ze svých příjmů a
  • dále osob, které pronajímají svůj majetek (ať už zařazený v obchodním majetku či ne) a které uplatňují výdaje ve výši 30 % ze svých příjmů.

Omezení nespočívá v prostém snížení procenta příjmů, které je možné uplatnit jako výdaj, ale v omezení výdajů absolutní částkou na 800 000 Kč u 40% výdajového paušálu a na 600 000 Kč u 30% výdajového paušálu. Toto omezení se tedy negativně dotkne podnikatelů, kteří mají roční příjmy z podnikání vyšší než 2 000 000 Kč.

Omezení slev na daních

Podnikatelé, kteří mají příjmy z podnikání nebo pronájmu a uplatňují výdaje procentem z dosažených příjmů, si již nemohou od vypočtené daňové povinnosti odečíst slevu na manželku, která nemá vlastní zdanitelné příjmy ani uplatnit daňové zvýhodnění na dítě žijící s nimi ve společné domácnosti, pokud součet jejich dílčích základů daně z podnikání a pronájmu přesáhne 50 % jejich celkového základu daně. Pokud tedy podnikatel nemá současně příjmy ze zaměstnání, kapitálové příjmy nebo jiné příležitostné příjmy, které by v součtu přesahovali jeho příjmy z podnikání, může se s těmito daňovými úlevami rozloučit.

Zákonodárci nešetřili ani podnikající starobní důchodce, kteří si navíc již nemohou uplatnit základní slevu na dani na poplatníka v  roční výši 24 840 Kč.

Zrušení stropu pro zdravotní pojištění

Na přechodné období je také zrušen maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Pojistné se bude odvádět z celého příjmu/vyměřovacího základu. Tato změna se dotkne pouze vysokopříjmových skupin osob (zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných), kteří dosahují příjmů/vyměřovacího základu převyšujících 1 800 000 Kč.

Příklad 1: Podnikatel – svobodné povolání – 40% výdajový paušál

Vezměme si například lékaře s privátní ordinací, který má ženu a dvě děti. Žena je s dětmi v domácnosti a kromě rodičovského příspěvku nemá žádné příjmy. Lékař v minulosti uplatňoval paušální výdaje procentem z dosažených příjmů, neboť se nevyzná v účetních a daňových předpisech a sledování skutečných výdajů by ho příliš administrativně zatěžovalo. Roční příjmy lékaře v minulosti dosahovaly od 2 000 000 Kč do 5 000 000 Kč. V předchozích letech ve svém daňovém přiznání uplatňoval slevu na dani ve výši 24 840 Kč na manželku, která nemá vlastní zdanitelné příjmy přesahující 68 000 Kč za rok. Také uplatňoval daňové zvýhodnění na děti, které v současné době činí 13 404 Kč za dvanáct měsíců na jedno dítě. V roce 2013 ho díky omezení výdajového paušálu absolutní částkou 800 000 Kč, 7% solidární přirážce a zrušení stropu pro odvod zdravotního pojištění čeká zvýšení odvodů do státní kasy. Pokud se navíc rozhodne jako v předchozích letech uplatnit výdaje paušálem, nebude si již moci, vzhledem k tomu, že nemá jiné příjmy než z podnikání, od své daňové povinnosti odečíst slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na děti. Lékař nyní přemýšlí, jak se má zachovat. Zdali si má začít evidovat účtenky a přejít na skutečné výdaje, což mu umožní zachovat slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na děti anebo má pokračovat v uplatňování výdajů paušálem ve výši 40 % z dosažených příjmů.

Pokud zvážíme administrativní zátěž a každodenní evidování účtenek, lze konstatovat, že pokud skutečné výdaje, při jakýchkoliv příjmech přesahujících 2 000 000 Kč ročně, činí méně než 800 000 Kč, přecházet se na ně nevyplatí. Úspora v podobě možnosti uplatnit si slevy na dani činí celkem 51 648 Kč. 

Níže uvedená tabulka ukazuje čtyři různé výše ročních příjmů lékaře a srovnání daňového zatížení těchto příjmů v roce 2012 a 2013. Z tabulky je patrné, že např. pokud lékařovi roční příjmy dosáhnou 4 000 000 Kč a bude i nadále uplatňovat výdaje paušálem, jeho čistý příjem se oproti roku 2012 sníží o 375 068 Kč. Další sloupce tabulky ukazují dopad na čistý příjem v roce 2013 oproti roku 2012 při vykázání různých hladin skutečných výdajů. Pokud by tedy lékař např. při ročních příjmech ve výši 4 000 000 Kč vykázal skutečné výdaje ve výši 1 300 000 Kč, vynaložení energie na dodatečnou administrativu by se již vyplatilo a výsledná úspora by činila 195 398 Kč.

V případě, že by skutečné výdaje lékaře byly nižší než 800 000 Kč, za zvážení stojí i varianta, kdy by jeho manželka s drobnými příjmy nad 15 000 Kč ročně (např. z příležitostného pronájmu movitých věcí) podala daňové přiznání a daňové zvýhodnění na dvě děti by uplatnila ona.

 Roční hrubý příjem

dopad na čistý příjem  vůči 2012 - výdaje 40%

dopad na čistý příjem vůči 2012 skutečné výdaje 800 000

dopad na čistý příjem vůči 2012 skutečné výdaje 1 300 000

dopad na čistý příjem vůči 2012 skutečné výdaje 1 800 000

dopad na čistý příjem vůči 2012 skutečné výdaje 2 500 000

2 000 000

-51 648

0

181 750

363 500

-

3 000 000

-264 078

-212 430

4 320

218 100

472 550

4 000 000

-375 068

-323 420

-179 670

5 670

309 120

5 000 000

-530 148

-478 500

-334 750

-191 000

10 250

Příklad 2: Podnikatel – živnostník – 60% výdajový paušál

Jako další příklad nám může sloužit živnostník, který se zabývá zprostředkováním obchodu. Předpokládejme, že zprostředkovatel má opět ženu a dvě děti. Žena je s dětmi v domácnosti a kromě rodičovského příspěvku nemá žádné vlastní příjmy. Zprostředkovatel v minulosti uplatňoval paušální výdaje procentem z dosažených příjmů, protože jeho skutečné výdaje nikdy ani zdaleka nedosahovaly výše tohoto paušálu. Jeho roční příjmy v minulosti dosahovaly 1 000 000 Kč - 5 000 000 Kč. V předchozích letech ve svém daňovém přiznání uplatňoval slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na děti. V roce 2013 ho kromě omezení výdajového paušálu absolutní částkou čekají stejné nepříjemnosti jako výše uvedeného lékaře. Otázka, kterou se nyní zabývá, je, zdali má začít schovávat účtenky a evidovat skutečné výdaje kvůli možnosti zachovat slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na děti anebo má i nadále uplatňovat výdaje paušálem ve výši 60 % z dosažených příjmů.

Vzhledem k tomu, že 60% paušál je k živnostníkům opravdu štědrý, bude pro zprostředkovatele těžké dosáhnout takové výše skutečných výdajů, aby se jejich sledování vyplatilo.  V případě 3 000 000 Kč příjmů činí výdajový paušál 1 800 000 Kč a v případě 5 000 000 Kč příjmů dokonce 3 000 000 Kč. Takovéto výše skutečných výdajů se u podnikání, které spočívá v poskytování služeb, těžko dosahuje. Níže uvedená tabulka ukazuje pět různých úrovní ročních příjmů živnostníka a srovnání daňového zatížení těchto příjmů v roce 2012 a 2013. Z tabulky vyplývá, že např. pokud jeho roční příjmy dosáhnou 4 000 000 Kč a bude i nadále uplatňovat výdaje paušálem, jeho čistý příjem se oproti roku 2012 sníží o 76 678 Kč. Aby se mu při této úrovni příjmů vyplatilo sledovat skutečné výdaje, musely by tyto ročně činit až 2 500 000 Kč. V případě zprostředkovatel tedy bude efektivnější i nadále uplatňovat paušální výdaje ve výši 60 % z dosažených příjmů, a pokud je to možné, uplatnění daňového zvýhodnění na dvě děti přesunout na manželku.

Roční hrubý příjem

dopad na čistý příjem  vůči 2012 - výdaje 60%

dopad na čistý příjem vůči 2012 skutečné výdaje 800 000

dopad na čistý příjem vůči 2012 skutečné výdaje 1 300 000

dopad na čistý příjem vůči 2012 skutečné výdaje 1 800 000

dopad na čistý příjem vůči 2012 skutečné výdaje 2 500 000

1 000 000

-51 648

72 700

-

-

-

2 000 000

-51 648

-145 400

36 350

-

-

3 000 000

-51 648

-430 530

-213 780

0

254 450

4 000 000

-76 678

-614 220

-470 470

-285 130

18 320

5 000 000

-104 678

-756 320

-612 570

-468 820

-267 570

Závěrem bychom chtěli shrnout, že výše uvedené změny (kromě omezení absolutní výše výdajových paušálů, které by mělo být zavedeno již natrvalo) by měly být zavedeny pouze na přechodnou dobu od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015. Dá se očekávat, že se podnikatelé budou snažit dopady zvýšeného zdanění co nejvíce minimalizovat a budou hledat legální způsoby, jak toho dosáhnout. V případě Vašeho zájmu o konzultaci  k tomuto tématu nás prosím kontaktujte.

Autor: Tomáš Plešingr