Zálohy na pořízení majetku v cizí měně – přecenit či ne?

Publikováno:
17. únor 2022
Autor:
  • Milan Pašek
  • Petra Vaněčková

Nejvyšší správní soud (NSS) v rozsudku 4 Afs 170/2021-35 ze dne 14. 2. 2022 potvrdil, že k zaplacené záloze v cizí měně na pořízení dlouhodobého hmotného majetku se neúčtuje o kurzovém rozdílu. Jádro sporu tkvělo v tom, že správce daně doměřil poplatníkovi daň z příjmů právnických osob z toho, že poplatník nepřecenil cizoměnovou zálohu na pořízení dlouhodobého majetku a nevykázal kurzový rozdíl.

NSS uvádí, že povinnost přeceňovat některá aktiva a pasiva v cizí měně kurzem k rozvahovému dni vychází z principu kurzového rizika, kterému je účetní jednotka vystavena. Účetní jednotka je vystavena kurzovému riziku, pokud je účtování transakce spojeno s peněžní platbou v cizí měně v budoucnosti. Přeceňovat aktuálním kurzem tedy dává smysl pouze u těch položek, u nichž vývoj kurzu má vliv na jejich budoucí hodnotu. V případě zálohy na pořízení dlouhodobého majetku tomu tak není. Podstata poskytnuté zálohy je uhrazení části ceny dlouhodobého majetku ještě před jeho dodáním. Jde tak v podstatě o samostatnou dílčí část celkové ceny majetku. NSS odkazuje a cituje závěry Národní účetní rady z Interpretace I – 43 Poskytnuté zálohy v cizí měně, která se uvedenému tématu věnuje.

NSS dále uvádí, že výjimkou, kdy by se případně účtovalo o kurzovém rozdílu, je v individuálních případech existence rizika, že záloha bude vrácena a majetek nebude dodán. Pak je dle NSS nutné o zálohách účtovat jako o cizoměnových pohledávkách z důvodu existence kurzového rizika.

Podle NSS tedy v případě zálohy na pořízení dlouhodobého hmotného majetku je v souladu se zájmem věrného obrazu účetnictví, aby nebyly k této záloze počítány kurzové rozdíly, s výjimkou uvedenou výše.

V případě potřeby s Vámi rádi budeme Vaše možnosti diskutovat.

Autor: Milan Pašek, Petra Vaněčková