Novela Zákoníku práce (tj. zákona č. 262/2006 Sb.),  která prošla 9.9.2011 Poslaneckou sněmovnou, nebyla dne 7. října 2011 schválena Senátem a byla vrácena zpět do Poslanecké sněmovny, kde se o ní bude muset znovu hlasovat. Předpokládá se však, že novela bude schválena ve stávajícím znění, a to s účinností od 1.1.2012.

Zákoník bude nově obsahovat základní zásady pracovního práva. Změny zákoníku mají vést k větší pružnosti pracovního trhu a mají motivovat firmy k vytváření dlouhodobých pracovních míst.  Ačkoliv text novely obsahuje desítky, možná i stovky změn, mnohdy se jedná jen o drobnosti, jako je například zpřísňující znění  nebo upřesnění už stávajících textů. To v praxi zjednoduší výklad zákona. Zde přinášíme přehled těch nejdůležitějších změn z pohledu zaměstnanců a zaměstnavatelů.

• Zpřesňuje se definice závislé práce, od které si autoři novely slibují razantnější boj s takzvaným Švarcsystémem, při kterém osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné činnosti nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé.

• U dohod o provedení práce, které musejí být uzavřeny písemně, se zvyšuje rozsah hodin ze současných 150 hodin na 300 hodin ročně. Zároveň se ale zavádí hranice příjmu osvobozeného od plateb pojistného 10.000 Kč měsíčně hrubého. Pokud příjem přesáhne tuto hranici, bude se z něj zaměstnavatel i zaměstnanec platit sociální a zdravotní pojištění. Dohoda bude muset obsahovat dobu, na jakou se uzavírá a také rozvržení pracovní doby (pro účely náhrad při dočasné pracovní neschopnosti). Je navrženo, aby se na dohody nevztahovala nově úprava převedení na jinou práci/přeložení a cestovních náhrad.Zaměstnavatel také bude muset při skončení dohody vystavit potvrzení o zaměstnání.

• Mění se nárok na odstupné v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele (pro rušení/stěhování/organizační změny) v závislosti na době trvání pracovního poměru. Při době kratší než 1 rok by se mělo nově vyplácet odstupné ve výši 1násobku průměrného výdělku, do 2 let by mělo odstupné činit 2násobek a při době trvání pracovního poměru nad 2 roky by mělo teprve dosáhnout současné výše, to znamená 3násobku průměrného výdělku.

• Výpovědní doba by se směla prodlužovat jen na základě smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a tato smlouva by musela být písemná. Zaměstnanci bude možné dát výpověď pro zvlášť hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance, a to v případě,  že zaměstnanec  nedodrží v době prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti léčebný režim.

• Je navrhováno, aby u pracovních poměrů na dobu určitou mohla být zkušební doba maximálně tak dlouhá jako je polovina sjednané doby určité, i nadále však max. 3 měsíce. Zkušební doba 3 měsíců by tak mohla být jen u pracovního poměru sjednaného na dobu 6 měsíců a delších pracovních poměrů, jinak by musela být kratší. Kromě toho je navrženo, aby u vedoucích zaměstnanců mohla činit zkušební doba až 6 měsíců. Zkušební doba by se měla prodlužovat nejen o překážky v práci, ale také o celodenní dovolenou.

• Pracovní poměr na dobu určitou bude možné nově sjednat na maximálně 3 roky (nyní maximální doba činí 2 roky) a u téhož zaměstnavatele jej bude možné prodloužit nejvíce dvakrát (pravidlo celkem 3x a dost). Pauza mezi dvěma pracovními poměry uzavřenými na dobu určitou by měla činit aspoň 3 roky.

• Zaměstnavatel nově bude moci přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli, aniž by musel být agenturou práce (což je spojeno s administrativní zátěží, jako je získání povolení od Ministerstva práce a sociálních věcí a uzavření speciálního pojištění). Dočasné přidělení bude vyžadovat souhlas zaměstnance, jedná se tedy o dvoustranný právní úkon, a to nejdříve po uplynutí 6-ti měsíců od vzniku pracovního poměru. Pracovní a mzdové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen. Dočasné přidělení končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Před uplynutím této doby končí dočasné přidělení dohodou smluvních stran pracovní smlouvy nebo výpovědí dohody o dočasném přidělení z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Dohoda o ukončení dočasného přidělení nebo výpověď této dohody musí být písemné.

• Novela zavádí zákonnou definici rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a ruší nynější ustanovení o rozvrhování pracovní doby, tím se celá problematika zjednodušuje.  Zůstávají pouze povinnosti s dodržením stanovených odpočinků mezi směnami a v týdnu, s jednotnou nejvyšší 12-ti hodinovou délkou směny a stanovenou týdenní pracovní dobou.

• U konta pracovní doby odpadá povinnost vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou dobou.  Pokud zaměstnavatelé budou chtít provést změnu v rozvrhu konta, nebudou již nuceni zachovat čtyřtýdenní období, po které nesmí nyní rozvrh měnit.

• Změna nastane i u pružné pracovní doby, kdy při pružném rozvržení pracovní doby bude muset být průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem.

• Novela umožňuje sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas u všech zaměstnanců (dosud platí jen pro vedoucí zaměstnance), přičemž podmínkou pro tento postup bude současné ujednání o rozsahu práce přesčas, k níž je ve sjednané mzdě přihlédnuto. U vedoucích zaměstnanců bude možno tímto způsobem sjednat veškerou práci přesčas, u ostatních zaměstnanců maximálně práci přesčas do limitu 150 hodin v kalendářním roce.

• Je navrhováno, aby zaměstnavatel musel určit dovolenou tak, aby se nárok za daný rok vyčerpal v aktuálním roce, ledaže by v čerpání bránily naléhavé provozní důvody nebo překážky v práci na straně zaměstnance. Pokud by čerpání loňské dovolené nebylo zaměstnavatelem určeno do 30. 6. dalšího roku, pak by zaměstnanec o době čerpání staré dovolené rozhodl sám a pouze by zaměstnavateli písemně oznámil dobu čerpání 14 dnů předem. Výjimka nepropadání dovolené by se rozšířila i na ty, kdo nemohli vyčerpat dovolenou ani do druhého roku z důvodu pracovní neschopnosti. Upravuje se možnost proplacení nevyčerpané dovolené pouze na ukončení pracovního poměru.

• Změny přináší novela i v oblasti konkurenčních doložek. Konkurenční doložku bude nově možné sjednat i ve zkušební době. Snižuje se také finanční kompenzace po dobu trvání konkurenční doložky na alespoň polovinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc trvání zákazu konkurence.

• V oblasti cestovních náhrad novela zavede povinnost krácení stravného při poskytnutí bezplatného jídla zaměstnanci, a to i v případě, že zaměstnavatel krácení stravného před vysláním na pracovní cestu neurčí.