Zákon o prokazování původu majetku

Publikováno:
1. prosinec 2016
Autor:
  • Milan Kolář
Obor:

Možná jste ve sdělovacích prostředcích zaznamenali, že definitivně došlo ke schválení této kontroverzní právní normy, o jejíž přípravě jsme vás již dříve informovali v našem odborném newsletteru nebo příspěvcích na seminářích či webových stránkách.

Pod tímto názvem se ve skutečnosti skrývá spojená novela zákona o daních z příjmů a trestního zákoníku. Ve Sbírce zákonů byl tento zákon vyhlášen pod č. 321/2016 a to s účinností od 1. 12. 2016. Nejedná se o novelu rozsáhlou, ale s možným významným dopadem na řadu poplatníků a to jak fyzických, tak právnických osob. Konstrukce stanovená touto právní normou dává správci daně k dispozici ucelený algoritmus postupných kroků směřujících k doměření daně z příjmů včetně mnohem vyšších sankcí, než které byly používány při běžném daňovém řízení doposud a to i s dopadem v oblasti trestního práva.

Na základě těchto nových postupů bude správce daně prověřovat, zda v určitém (tzv. rozhodném) období došlo u vybraného poplatníka k takovému nárůstu jmění, spotřeby nebo jiného vydání, který bylo možné financovat prostřednictvím zdrojů, o jejichž existenci bude správce daně vědět v podaných daňových přiznáních tohoto poplatníka. Jinými slovy si správce daně udělá svůj vlastní úsudek o tom, zda poplatník ve svých daňových přiznáních uvedl natolik dostatečné údaje o svých příjmech, kterými podle jeho názoru poplatník nutně musel disponovat, aby dokázal nárůst svého jmění, jiné vydání a spotřebu zrealizovat.

Bude-li zjištěný rozdíl vyšší než 5 mil. Kč, správce daně poplatníka vyzve k doložení tohoto rozdílu. Tímto okamžikem bude zahájeno pravděpodobně značně komplikované a vyčerpávající řízení, v jehož průběhu se poplatníkovi může podařit správcem daně vypočtený rozdíl uspokojivě vysvětlit nebo mu v opačném případě může být doměřena daň na základě různých pomůcek a stanoveny sankce, mezi které v tomto případě oproti běžnému úroku z prodlení či penále v sazbě 20 % bude patřit i zvýšené penále. To bude aplikováno v situaci, kdy správce daně dle svého výpočtu dojde odhadem k závěru, že doměřená daň převýší 2 mil. Kč, pak využije k jejímu stanovení tzv. pomůcky stanovené zvláštním způsobem, se kterými jsou spojeny zvýšené sazby penále 50 % až 100 % (v závislosti na míře a kvalitě spolupráce s poplatníkem). Samostatným nástrojem, který může za určitých okolností správce daně využít, je výzva k podání prohlášení o majetku. Nepodání tohoto prohlášení, případně uvedení hrubě zkreslujících údajů je považováno za trestný čin.

V rámci uvedených kroků může dojít k paradoxní situaci, že poplatník může při neunesení důkazního břemene znovu zdanit příjmy, které již jednou zdaněny byly, případně které být daněny vůbec neměly, protože se jedná o příjmy od daně osvobozené. Tímto způsobem může současně dojít i k protržení základní tříleté promlčecí lhůty, po jejímž uplynutí již v daňovém řízení není bez dalšího možné vyměřit daň.

Novela přináší několik kontroverzních aspektů, u nichž je pravděpodobné, že se mohou stát předmětem soudních řízení. Mimo jiné se jedná například o otázku nepřípustné retroaktivity nebo zákaz sebeobvinění. Obdobným problémem může být zákaz dvojího trestání v případě, kdy by poplatníkovi bylo jednak uloženo penále a současně by měl být obviněn ze spáchání trestného činu krácení daně.

Již samotná aplikace postupu správce daně, který bude poplatníky k prověření vybírat náhodně dle svého vlastního výpočtu (ten nemusí být přesný), případně dokonce i na základě pouhých indicií může v praxi narážet na řadu nejasných okamžiků či pochybností, zda je postup správce daně správný. Mezi spouštěcí prvky celého tohoto mechanismu, které mohou vyvolat pozornost správce daně, jsou v důvodové zprávě k tomuto zákonu jako příklad uvedeny i podněty veřejnosti. Potřebné informace může správce daně získávat prakticky z jakýchkoli zdrojů.

V této souvislosti bychom chtěli upozornit, že jedním z nich může být i již schválená automatická výměna informací o finančních prostředcích poplatníka evidovaných na zahraničních účtech, případně informace získané v rámci nově zavedené centrální evidence účtů u České národní banky.

Již v okamžiku obdržení první výzvy od správce daně bude třeba, aby poplatník velmi pečlivě zvážil formu a obsah své reakce na tuto výzvu, protože v opačném případě by si mohl přivodit velmi nežádoucí důsledky vedoucí k doměření daně a sankcí, případně i s přepadem do trestního řízení. Orientace v této oblasti a příslušných interpretacích je značně složitá. Pokud byste se s uvedenou situací setkali nebo měli zájem o další informace, budeme připraveni Vám je poskytnout případně pomoci s formulací podání vůči správci daně i v průběhu celého daňového řízení. 

Autor: Milan Kolář