GT News

Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.

Petra Vaněčková | 11. Února 2019

Zajišťovací účetnictví z pohledu účetní závěrky podnikatelů

Sdílet článek:

Účetní jednotky jsou v rámci uskutečňování svých ekonomických činností vystaveny řadě rizik.  Některá z nich nechávají nezajištěná, oproti jiným rizikům se účetní jednotky zajišťují, ať již přirozeným způsobem, tedy způsobem uskutečňování svých transakcí, či pomocí různých finančních nástrojů.

Pravděpodobně nejčastějším rizikem je měnové riziko, tedy kolísání směnných kurzů cizích měn.  Takovému riziku je vystavena snad každá účetní jednotka.  Ať už v podobě nákupu cizí měny například na služební cestu na jedné straně nebo v podobě realizace významného objemu tržeb se zahraničním odběratelem na straně druhé.

Zatímco v prvním případě hospodaření účetní jednotky pravděpodobně významně neovlivní kurz české koruny a například EUR v okamžiku uskutečnění služební cesty, v druhém případě je účetní jednotka vystavena riziku kolísání výše přijatých peněžních prostředků, což by mohlo mít negativní dopad na její likviditu.

První transakce je typickou ukázkou situace, kdy účetní jednotka sice je měnovému riziku vystavena, ale toto riziko je tak nízké, že by bylo neefektivní jej jakýmkoli způsobem řídit.  I v druhém případě najdeme řadu účetních jednotek, které takováto rizika nemají ošetřena. 

Pokud ale účetní jednotka nechce být vystavena riziku neočekávané změny ve směnném kurzu, snaží se proti tomuto riziku zajistit.  Jednou možností je, že účetní jednotka realizuje řadu svých nákupů ve stejné měně a v podstatě získané prostředky použije na úhradu dodavatelských faktur ve stejné měně.  Tato situace bývá označována jako přirozené zajištění.  Pokud ale taková varianta není možná, může si účetní jednotka zajistit měnové riziko prostřednictvím tzv. měnových derivátů. Nejčastějším typem takového derivátu je měnový forvard.

Představme si situaci, kde v průběhu roku 2018 uzavře účetní jednotka kontrakt se svým odběratelem na dodání technologického celku za 1 mil. EUR.  K dodání i k peněžnímu vypořádání této transakce má dojít na jaře roku 2019.  Pro zjednodušení předpokládejme, že k dodání i peněžnímu vypořádání dojde ve stejný okamžik.  Účetní jednotka chce mít jistotu o výši korunového ekvivalentu, který z dané transakce obdrží, a proto uzavře měnový forvard s datem vypořádání k datu splatnosti transakce.  S uzavřením tohoto forvardu nevznikají účetní jednotce žádné náklady.  Nicméně k datu účetní závěrky musí účetní jednotka ocenit tento forvard v reálné hodnotě a také jej zaúčtovat.  Účetní jednotka má v podstatě dvě možnosti jak postupovat.  Buď bude aplikovat tzv. zajišťovací účetnictví se všemi důsledky, které tato metoda přináší (příprava zajišťovací dokumentace, hodnocení efektivity zajištění), nebo bude o derivátu účtovat jako o derivátu „spekulativním“, byť byl sjednán za účelem zajištění měnového rizika.

Při aplikaci zajišťovacího účetnictví bude reálná hodnota derivátu „čekat“ ve vlastním kapitálu, v položce oceňovacích rozdílů až do okamžiku realizace zajištěné transakce (prodeje technologického zařízení) a neovlivní tak výsledovku běžného období. K datu dodání zařízení bude znovu stanovena reálná hodnota forvardu, odpovídajícím způsobem bude upravena hodnota oceňovacích rozdílů, a následně dojde k odúčtování oceňovacích rozdílů a zaúčtování reálné hodnoty do výsledovky.  Tržby budou vykázány v korunovém ekvivalentu dle směrnice účetní jednotky, tedy například v aktuálním kurzu ČNB.  Výsledným efekt ve výsledovce tedy bude výnos v částce 1 mil. EUR přepočtených na Kč forwardovým kurzem.

Rozhodne-li se účetní jednotka neaplikovat zajišťovací účetnictví, bude reálná hodnota forvardu k datu účetní závěrky vykázána přes výsledovku a stejně tak i změna této reálné hodnoty mezi datem účetní závěrky a datem vypořádání.

V této souvislosti je třeba mít na paměti nejen věrný a poctivý obraz účetnictví, ale i daňové dopady zvoleného řešení.  Pokud se účetní jednotka rozhodne neaplikovat zajišťovací účetnictví, jsou veškeré změny reálné hodnoty derivátů předmětem daně z příjmů právnických osob v okamžiku jejich zaúčtování.

V případě, že byste tuto problematiku řešili, neváhejte se na nás obrátit. Rádi pomůžeme jak se správností účetního zachycení, tak s případnou zajišťovací dokumentací.

Autorky: Alice Šrámková, Petra Vaněčková