Výkon státní správy od 1. 1. 2013 (změny pravomocí, struktura)

Publikováno:
14. leden 2013
Autor:
  • Tomáš Plešingr
Obor:

Státní správa České republiky zaznamenala od nového roku výrazné změny ve své organizaci. Od 1. ledna 2013 totiž platí nový zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě ČR, který původní soustavu finančních orgánů nahradil nově vzniklými orgány Finanční správy. Tato změna se dotkla zejména počtu a působnosti finančních úřadů a také původních osmi finančních ředitelství, jež byla zrušena. Generální finanční ředitelství a Specializovaný finanční úřad fungují i nadále. Nově vznikl také jeden nový orgán státní správy, kterým je Odvolací finanční ředitelství.

Orgány státní správy od 1. ledna 2013

Jak již bylo zmíněno, reorganizace státní správy se nedotkla působnosti Generálního finančního ředitelství, jež je i nadále podřízeno přímo Ministerstvu financí ČR. V hierarchii orgánů finanční správy však mezi Generální finanční ředitelství a finanční úřady vstoupilo nově vzniklé Odvolací finanční ředitelství, kterému jsou od ledna podřízeny nově vzniklé finanční úřady. Nově vznikající Odvolací finanční ředitelství má mít dle zákona o finanční správě sídlo v Praze, nicméně vše nasvědčuje tomu, že jeho sídlem nakonec bude Brno. Cílem tohoto orgánu, s celorepublikovou působností, je zejména dosažení jednotnosti v postupu odvolacích řízení. Odvolací finanční ředitelství tedy funguje jako jediný orgán druhé instance v daňovém řízení. 

Bezpochyby největší změnou prošla struktura finančních úřadů. Původních 199 finančních úřadů bylo zredukováno na pouhých 14 úřadů se sídlem v jednotlivých krajských městech a v Praze. Všechny finanční úřady budou nad rámec kompetencí stávajících finančních úřadů vykonávat například i kontrolu dotací, finanční kontrolu či výběr pojistného a následný převod prostředků účastníků důchodového spoření na účty penzijních společností.

Vedle 14 finančních úřadů byla zřízena ještě tzv. územní pracoviště finančního úřadu. Ta jsou umístěna jednak v sídlech nově vzniklých finančních úřadů, tak i mimo ně, a to vždy v místě, kde sídlily původní finanční úřady (s výjimkou Územního pracoviště v Nepomuku a Územního pracoviště Praha-východ), jež s koncem roku 2012 zanikly. Ostatní územní pracoviště, jež jsou umístěna mimo sídla nově vzniklých finančních úřadů, vyjmenovává vyhláška č. 48/2012 Sb., o územních pracovištích finančních úřadů která se nenacházejí v jejich sídlech, nebo je možné je nalézt v Příloze č. 1 k pokynu č. GFŘ-D-12.

Jak zde již bylo uvedeno, Specializovaný finanční úřad sídlící v Praze je součástí struktury orgánů finanční správy a stejně tak zůstane zachována jeho celorepubliková působnost. Tento úřad bude vedle své stávající agendy (správa vybraných subjektů – bank, pojišťoven apod.) zajišťovat také cenovou kontrolu a státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi.

Vliv reorganizace správy na daňové subjekty

Otázkou, která zajímá mnoho daňových subjektů, zůstává to, jak se jich reorganizace daňové správy dotkne. Spisy daňových subjektů jsou od 1. ledna 2013 umístěny na některém ze vzniklých územních pracovišť, jež odpovídá původnímu místně příslušnému finančnímu úřadu daného poplatníka (s výjimkou jediné obce v ČR – Dolní Lutyně), tj. místní příslušnost je i nadále primárně odvozována od trvalého pobytu fyzické osoby a sídla osoby právnické. U daně dědické, darovací a daně z převodu nemovitostí jsou taktéž zachována stávající pravidla pro určení místní příslušnosti.

Kde se však změny v organizaci státní správy projevily výrazně, je určování místní příslušnosti u daně z nemovitostí. Místní příslušnost k dani z nemovitosti byla doposud závislá na umístnění nemovitosti. Od 1. ledna 2013 záleží nejen na umístění nemovitosti, ale v některých případech i na umístění sídla právnické osoby či na místě pobytu (trvalé bydliště, hlášené místo pobytu cizince či místo kde se daná osoba převážně zdržuje), respektive na místě podnikání fyzické osoby. Pravidla pro stanovení místní příslušnosti k této dani jsou poměrně komplikovaná, o čemž svědčí i fakt, že k této problematice byl vydán informační leták pro poplatníky daně z nemovitostí, který tato pravidla shrnuje a ilustruje. Pravidla lze také nalézt v pokynu č. GFŘ-D-12. Příloha č. 2 tohoto pokynu pak uvádí celkem 9 konkrétních příkladů na aplikaci těchto pravidel. Dva z nich zde uvádíme:

Zadání: Poplatníkem je fyzická osoba, která nemá místo pobytu na území příslušného kraje a má stavby v obvodu územní působnosti více původních finančních úřadů. Např. poplatník má: místo pobytu v obvodu územní působnosti Finančního úřadu v Rokycanech; obytný dům v obvodu územní působnosti Finančního úřadu pro Prahu 6; byt v obvodu územní působnosti Finančního úřadu pro Prahu 10 a byt v obvodu územní působnosti Finančního úřadu pro Prahu 1.

Řešení: Spis bude k 1. 1. 2013 umístěn na spravujícím územním pracovišti, které odpovídá finančnímu úřadu, v jehož územním obvodu či správním obvodu se nachází obytný dům, tedy na Územním pracovišti pro Prahu 6 Finančního úřadu pro hlavní město Prahu.

Zadání: Poplatníkem je právnická osoba, která má sídlo v Praze (tj. mimo Středočeský kraj). V roce 2012 byla poplatníkem daně z nemovitostí, které se nacházely v územní působnosti Finančního úřadu v Benešově, Finančního úřadu v Kladně a Finančního úřadu v Příbrami.

Řešení: Po 1. 1. 2013 se stane správcem daně z nemovitostí u všech jím v příslušném kraji vlastněných nemovitostí Finanční úřad pro Středočeský kraj a spis, sloučený ze všech původních FÚ, bude uložen na Určeném územním pracovišti, kterým bude ÚzP Praha - východ.

Skutečnost, že došlo ke změně pravidel pro určování místní příslušnosti k dani z nemovitosti, nijak neovlivní poplatníky, kteří již daňové přiznání k dani z nemovitostí podali a nedošlo u nich ke změnám okolností rozhodných pro vyměření daně (změna místní příslušnosti neznamená povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitostí). U těchto poplatníku dojde ke sloučení jejich spisu automaticky bez jejich součinnosti.

I přes to, že pravidla pro určení místní příslušnosti nejsou zcela jednoznačná a samotná reorganizace je a bude personálně, technicky i organizačně náročná, slibuje si od ní daňová správa výrazné zjednodušení pravidel a postupů, které by se neměli nijak negativně dotknout veřejnosti. Zda tomu tak skutečně v praxi bude, si budeme moci za nedlouho ověřit.

Autor: Tomáš Plešingr