Věcná a časová souvislost výnosu z rozpuštěné opravné položky k pohledávce – náhled do judikatury

Publikováno:
25. leden 2018
Autor:
  • Fučík & partneři

Předmětem sporu, kterým se zabýval Nejvyšší správní soud bylo, zda výnos z rozpuštění opravné položky (dříve rezervy) časově a věcně souvisí s obdobím, ve kterém k tomuto zrušení mělo v souladu s právními předpisy dojít, či s obdobím, ve kterém byla opravná položka skutečně rozpuštěna do výnosů.

Důvodem sporu byla skutečnost, kdy daňový subjekt nedopatřením nezrušil opravnou položku k pohledávce již v období, ve kterém pominuly důvody, pro které byla opravná položka vytvořena, a to v roce 1993, nicméně tak učil až v roce 2008.

Správce daně v této souvislosti konstatoval, že byla-li opravná položka rozpuštěna do výnosů v roce 2008, stala se tak součástí výsledku hospodaření tohoto roku, tedy roku, kdy daňový subjekt zjistil, že opravná položka nemá opodstatnění a proto ji až v roce 2008 rozpustil do výnosů.

Nejvyšší správní soud s tvrzením správce daně nesouhlasil a konstatoval, že výnos realizovaný rozpuštěním opravné položky věcně a časově souvisí s obdobím, kdy pominuly důvody pro její tvorbu, přičemž v tomto období se mělo rozpuštění opravné položky projevit ve výnosech. Jinak řečeno, skutečnost, že daňový subjekt chybu učiněnou v roce 1993 objevil v roce 2008, nemůže vést k tomu, že samotné objevení chyby „posune“ celou daňovou povinnost vážící se k chybě bez ohledu na prekluzivní lhůty až do roku 2008.

Autor: Fučík & partneři