Události po rozvahovém dni – IAS 10

Publikováno:
1. květen 2012
Autor:
  • Klára Honzíková

V dnešním článku se opět vrátíme k  mezinárodním účetním standardům, konkrétně se tentokrát zaměříme na události nastalé po rozvahovém dni. Problematice se věnuje mezinárodní účetní standard IAS 10. Vzhledem k tomu, že společnosti sestavují a následně schvalují své účetní závěrky ke zveřejnění v období následujících šesti měsíců po rozvahovém dni, je třeba zabývat se tím, zda se v tomto mezidobí nevyskytly události či informace, které by sestavovanou účetní závěrku mohly ovlivnit. V podstatě můžeme tyto události rozlišit na dva typy – události po rozvahovém dni upravující účetní závěrku a události po rozvahovém dni neupravující účetní závěrku.

Události po rozvahovém dni upravující účetní závěrku

Prvním typem jsou události, které sice nastanou po rozvahovém dni, ale v podstatě osvědčují okolnosti, které již k rozvahovému dni existovaly. Příkladem takové události může být například rozhodnutí soudního sporu, které potvrdí, že společnost k rozvahovému dni měla současný závazek, pouze dojde k upřesnění jeho výše. Dalším příkladem může být získání informace o finančních problémech některého z odběratelů a tedy nutnost úpravy účetní hodnoty pohledávek vůči tomuto odběrateli, z inkasních důvodů.

Tento typ událostí má za následek vždy úpravu vykazovaných částek tak, aby odrážely upravující události po rozvahovém dni.

Události po rozvahovém dni neupravující účetní závěrku

Druhým typem jsou události, které vznikly nově až po rozvahovém dni. Může jít například o pokles tržní hodnoty investic, který většinou odráží okolnosti, které nastaly až následně a k rozvahovému dni neexistovaly.

Obdobné události nemají za následek úpravu vykazovaných částek a jsou-li významné, zveřejňují se v příloze k účetní závěrce.

Zveřejnění

V účetní závěrce je nezbytné uvést datum schválení této účetní závěrky. Jedná se o datum, kdy byla účetní závěrka schválena ke zveřejnění statutárním orgánem. Pro uživatele účetní závěrky je toto datum důležité zejména v tom, že události nastalé po tomto datu již v účetní závěrce nejsou nijak zohledněny.

Pokud jsou události po rozvahovém dni neupravující účetní závěrku významné, a mohly by ovlivnit ekonomické rozhodování uživatelů účetní závěrky, je nezbytné tyto události zveřejnit v příloze k účetní závěrce a to včetně odhadu hodnotového dopadu události, případně zveřejnit informaci o tom, že uvedený odhad není možné provést.

Pro ilustraci případu si představme například požár v budově výroby nebo zahájení soudního sporu vzniklého výlučně na základě události po rozvahovém dni. Takové informace jsou pro uživatele účetní závěrky velmi důležité. Protože však neexistovaly k rozvahovému dni, nebudou mít vliv na vykazovaná čísla.

Vybrané události a jejich dopad

Samostatným případem jsou dividendy. Pokud účetní jednotka rozhodne o dividendách po rozvahovém dni, není možné je vykázat k rozvahovému dni jako závazek, protože k rozvahovému dni neexistovala žádná povinnost účetní jednotky dividendy vyplatit. Účetní jednotka však informaci o dividendách zveřejní v příloze k účetní závěrce.

Pokud po rozvahovém dni vedení účetní jednotky rozhodne o likvidaci společnosti nebo ukončení její činnosti, účetní závěrka nemůže být sestavena na základě předpokladu trvání podniku a je třeba účetní závěrku upravit. Zveřejnění souvisejících informací se řídí mezinárodním účetní standardem IAS 1.

Srovnání s českou legislativou

V českém účetním prostředí se nesetkáme s rozdělením událostí na upravující a neupravující účetní závěrku. V zákoně o účetnictví a vyhlášce pro podnikatele je však stanovena povinnost uvést v příloze k účetní závěrce každou významnou událost, která se stane mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.

Termíny „okamžik sestavení účetní závěrky“ použitý v české legislativně a „datum schválení účetní závěrky ke zveřejnění“ použitý v IAS 10 jsou v podstatě zaměnitelné.

Jak na události po rozvahovém dni prakticky

Sestavujete-li účetní závěrku v těchto dnech nebo se k jejímu sestavení právě chystáte, a to ať už se řídíte českými nebo mezinárodními předpisy, doporučujeme se zamyslet nad vývojem vaší společnosti a klíčovými okamžiky po rozvahovém dni až do okamžiku sestavení. Významná je vždy taková událost, která by mohla ovlivnit v ekonomickém rozhodování uživatele účetní závěrky – tedy například banku v rozhodování o poskytnutí úvěru, dodavatele v rozhodování o spolupráci, potencionálního investora v rozhodování např. o koupi celé společnosti, ale i stávající akcionáře a společníky v dalších rozhodování a budoucích záměrech a investicích ve společnosti.

Při sestavování účetní závěrky a případném rozhodování o zveřejnění událostí po rozvahovém dni do přílohy nebo úpravě vykazovaných dat mějme na paměti, že klíčový je vždy věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví.

Autor: Klára Honzíková