Český účetní standard č. 001 (dále ČÚS) patří jako obecně uplatitelný standard do skupiny ČÚS pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., a který stanovuje základní postupy účtování na účtech za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami.

Obsahově standard vymezuje, jak účetní jednotky zřizují účty, a týká se především analytických účtů, podrozvahových účtů, účetních zápisů a vnitropodnikového účetnictví. Předpisy, kterými se tento standard zabývá, jsou: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (§ 12 – účetní zápisy, § 13 – účetní knihy, § 14 – směrná účtová osnova a účtový rozvrh a § 16 – ostatní ustanovení o účetních knihách) a vyhláška č. 500/2002 Sb. (příloha č. 4 – směrná účtová osnova, § 45 a § 46 – směrná účtová osnova).

Směrná účtová osnova a účtový rozvrh je obsahem § 14 zákona i § 46 vyhlášky. V § 14 odst. 1 zákona je stanoveno, že směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření. Na základě § 14 odst. 1 zákona jsou účetní jednotky povinny sestavit účetní rozvrh, v němž uvedou účty nutné k zaúčtování všech účetní případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce. Podle § 14 odst. 3 zákona sestavují účetní jednotky účtový rozvrh podle výše uvedeného ustanovení pro každé účetní období, v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedojde k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.

V § 46 odst. 1 vyhlášky je stanoveno, že při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. Účetní jednotka, která sestavuje výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, není povinna dodržet členění v účtových skupinách 50 až 55 a 60 až 64; členění přizpůsobí výkazu s přihlédnutím k povinnosti uvedené v § 39 odst. 8 zákona.

Na základě § 46 odst. 2 zákona vytvářejí účetní jednotky v rámci syntetických účtů analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.

§ 46 odst. 3 zákona ukládá povinnost účetním jednotkám, které poskytují platební služby nebo vydávají elektronické peníze a nejsou finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank, v účtovém rozvrhu uvést samostatné účty, na kterých bude účtováno o této činnosti.

Obrázek č. 1: Znázornění účtu

zdroj: http://www.ucetnikavarna.cz/document/attach/uct2005-02-30_1.jpg

Bod 2.2. ČÚS č. 001 se obsahově týká analytických účtů. V rámci syntetických účtů vytváří účetní jednotka analytické účty a při vytváření analytických účtů bere v úvahu několik hledisek, pokud tato nejsou již zohledněna přímo syntetickými účty. Hlediska, která účetní jednotka bere v úvahu, jsou obsažena v bodu 2.2.1. ČÚS č. 001. Další požadavky na analytické účty jsou uvedeny v ČÚS pro podnikatele řešící účtování jednotlivých složek majetku a závazků. V praxi je zejména analytické členění používáno u členění na českou a cizí měnu, členění podle časového hlediska pohledávek a závazků na krátkodobé a dlouhodobé, zúčtovacích vztahů podle smluvních protistran a u nákladů zejména z pohledu daně z příjmů – zdanitelné výnosy a daňové náklady versus daňově neúčinné položky.

Podrozvahové účty jsou řešeny v bodu 2.3. ČÚS č. 001. Na podrozvahových účtech v účtových skupinách 75 až 79 se sledují důležité skutečnosti, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejich ekonomických zdrojů, které lze využít. Jedná se především o využívání cizího majetku, ke kterému účetní jednotka nemá vlastnické právo, popřípadě právo hospodaření s majetkem státu, dále evidence práv, o kterých se neúčtuje (hypotéky), nebo materiálu, jehož pořízení, uchování, udržování a sledování vyplývá z obecně platných právních předpisů, například materiál civilní ochrany. Obsah podrozvahových účtů je podrobně vyjmenován v bodu 2.3.2. ČÚS č. 001.

Účetní zápisy na jednotlivých účtech jsou shrnuty v bodě 2.4. ČÚS č. 001 a provádějí se způsobem stanoveným v § 12, § 13 a § 16 zákona. Účetní zápisy se provádějí ke dni uskutečnění účetního případu. Okamžik, kterým je možné chápat uskutečnění účetního případu, je vyjmenován v bodu 2.4.3. ČÚS č. 001 (například den, ve kterém dojde k postoupení pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody atd.).

Zejména u velkých účetních jednotek lze rozlišovat tři druhy účetnictví, kterými jsou finanční účetnictví, manažerské účetnictví a vnitropodnikové účetnictví, kterým se zabývá bod 2.5. ČÚS č. 001. Formu, organizaci a zaměření vnitropodnikového účetnictví určí účetní jednotka sama; přitom musí zabezpečit pro potřebu finančního účetnictví průkazné doklady o stavu a změně stavu zásob vytvořených vlastní činností, pro vyjádření aktivace vlastních výkonů a pro ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností. Spojovací účty prokazující návaznost mezi finančním a vnitropodnikovým účetnictvím, pokud je organizováno v samostatném účetním okruhu, si účetní jednotka zvolí v rámci účtů účtových tříd 8 a 9, popřípadě jejich funkci nahradí technické zpracování dat. Účty vnitropodnikového účetnictví uvede účetní jednotka v účtovém rozvrhu.

Vnitropodnikové účetnictví lze organizovat třemi způsoby. První způsob je v rámci analytických účtů k finančnímu účetnictví, přičemž se využije účtů vnitropodnikové náklady a vnitropodnikové výnosy, které se zařadí do účtových skupin 59 – Daně z příjmu, převodové účty a rezerva na daň z příjmů a do účtové skupiny 69 – převodové účty. Druhý způsob představuje samostatný účetní okruh, pro který se zvolí účty v rámci volných účtových tříd 8 a 9. Obsahovou náplň uvedených účtových tříd, zvolených účtových skupin a jednotlivých syntetických účtů si určí účetní jednotka sama. Účetní jednotka si v tomto případě zvolí i účetní období, pokud jím bude kratší období než kalendářní rok. Třetím způsobem je kombinace prvního a druhého způsobu.

Obrázek č. 2: Schéma dvouokruhové sestavy

zdroj: http://www.ucetnikavarna.cz/document/attach/uct2005-02-30_8.jpg