Tento článek se zaměřuje na relevantní náležitosti společenské smlouvy, tedy dokumentu nutnému k založení společnosti s ručením omezeným (dále také jen „s.r.o.“) a jejímu dalšímu fungování. S účinností nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích od 1. 1. 2014 tyto náležitosti doznaly jistých změn a také díky větší smluvní svobodě některé z těchto náležitostí lze vykládat šířeji, a tedy je lépe přizpůsobit individuálním požadavkům. Je proto vhodné, aby nejen nově vzniklé společnosti své společenské smlouvy tvořily dle nové úpravy, ale také aby již existující společnosti své společenské smlouvy zkontrolovaly ohledně kompatibility s těmito požadavky.

Základní požadavky na společenskou smlouvu

Společenská smlouva musí být uzavírána formou tzv. veřejné listiny, což v praxi znamená formu notářského zápisu. Stejně pak formu notářského zápisu vyžadují změny společenské smlouvy.

Základní požadavky jsou obsaženy v ustanovení § 146 zákona o obchodních korporacích a jsou následující:

1. Firma společnosti, tedy název, jímž bude společnost vystupovat v obchodním rejstříku a při obchodním styku. U s.r.o. je nutné, aby za názvem společnosti bylo uvedeno: společnost s ručením omezeným nebo jedna ze zkratek s.r.o. a spol. s r.o. Firmy, jež nesou jméno fyzické osoby, ať již žijící nebo zesnulé, musí mít nově souhlas této osoby s užitím jejího jména v názvu firmy.
2. Předmět podnikání nebo činnosti společnosti.
3. Určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla. Společníkem mohou být fyzické i právnické osoby. Ve společenské smlouvě postačí uvést pouze jméno, datum narození však bude třeba poskytnout pro notářský zápis. Společníci se zapisují do seznamu společníků, který vede společnost.
4. Určení druhů podílů připadajících na každého společníka. V této oblasti je pravděpodobně nejvíce novinek a proto je zde stručně zmíníme. Dle již neplatného obchodního zákoníku platilo, že jeden společník měl pouze jeden podíl na společnosti. Nově lze tvořit podíly, ke kterým se budou vázat různá práva (např. odlišné právo na podíl na zisku, hlasovací práva apod.), takže jeden společník bude moct vlastnit dva nebo více různých podílů v jedné společnosti, aniž by se tyto podíly sloučily v jeden. Důležitá je také možnost včlenit podíly do tzv. kmenových listů, tedy cenných papírů připomínajících akcie. Výhoda kmenových listů spočívá zejména v jejich snadné převoditelnosti a ani společenská smlouva nemůže jejich převod zakázat.
5. Výše vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly. Úprava kapitálu společnosti se rovněž dočkala podstatné liberalizace. Vklady mohou tvořit peníze nebo věci, jejichž hodnotu určí znalec vybraný budoucími společníky. Vklady nadále nemohou tvořit služby či práce. Lhůty, kdy je třeba určené vklady spojené s podíly zaplatit určí společenská smlouva, nejpozději však 5 let od založení společnosti. Pro vznik společnosti a její zápis do obchodního rejstříku je potřeba splatit alespoň 30% vkladů obsažených ve společenské smlouvě.
6. Výše základního kapitálu.  Minimální výše základního kapitálu je nově určena již od 1 Kč v případě jednočlenné společnosti, dále 1 Kč na každého dalšího společníka. V praxi však nelze zakládání takové společnosti doporučit, neboť by hned od svého počátku byla na hranici úpadku, což by značně komplikovalo její další činnost.
7. Počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.  Zde se mnoho nemění, stále je třeba ve společenské smlouvě určit minimálně jednoho jednatele a způsob, kterým bude rozhodovat (tedy jestli samostatně nebo více jednatelů najednou, apod.)

Výše uvedené skutečnosti musí být zapsány ve společenské smlouvě po celou dobu existence společnosti. Dále zákon určuje při vzniku společnosti další speciální náležitosti, které lze však po vzniku společnosti ze společenské smlouvy vypustit.

Jedná se zejména o určení správce vkladu, tímto může být zakládající společník, banka nebo nově jakákoliv třetí osoba. Dále je třeba určit vkladovou povinnost zakladatelů a lhůtu, do které je třeba ji splnit. U nepeněžitých vkladů je nutno tyto vklady popsat, dále uvést určení jejich ceny a znalce, který toto ocenění provede. Tyto údaje lze po vzniku společnosti ze společenské smlouvy vypustit.

Pro zajímavost dále uvádím, že rovněž dle nové právní úpravy není povinný rezervní fond tvořený ze zisku s.r.o.

Výše zmíněné body jsou pouze základními body, jež společenská smlouva s.r.o. obsahovat musí. Vzhledem ke značné smluvní svobodě, kterou nová úprava poskytuje, je téměř nemožné obsáhnout všechna možná ujednání, které lze do této smlouvy přidat.

V souvislosti s přechodnými ustanoveními zákona o obchodních korporacích, upozorňuji, že pro s.r.o. vzniklé do konce roku 2013 platí, že změny náležitostí společenských smluv, je nutné zohlednit do stávajících společenských smluv ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích, tj. do 30. 6. 2014. V této lhůtě musí být společenská smlouva s.r.o. doručena do sbírky listin vedené u příslušného rejstříkového soudu. Jestliže tak s.r.o. neučiní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, určené rejstříkovým soudem, může takováto nečinnost dojít až do fáze zrušení společnosti s likvidací. V případě Vašeho zájmu o tuto problematiku jsem připraven poskytnout odbornou právní konzultaci.

Mgr. Daniel Macek, advokát
daniel@maceklegal.cz