Sestavování a zveřejňování účetní závěrky – IAS 1

Publikováno:
20. únor 2012
Autor:
  • Ivan Fučík
Obor:

Možná si myslíte, že bychom měli tématiku sestavení a zveřejnění účetní závěrky ponechat až nakonec našeho seriálu o mezinárodních účetních standardech (IFRS), my se však domníváme, že patří právě na začátek. Důvodů je hned několik: IAS 1 odráží koncepční rámec IFRS, který vysvětluje základní pojmy a souvislosti; veškeré standardy, kterými se budeme dále zabývat, respektují stejné zásady a mají stejný účel – mají umožnit sestavit účetní závěrku. Je tedy záhodno si nejprve vysvětlit, jak IFRS účetní závěrku pojímají.

Účetní závěrka dle českých předpisů a mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Podle českých účetních předpisů se účetní závěrka povinně skládá z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy. Rozvaha zobrazuje majetek a zdroje jeho krytí, výkaz zisku a ztráty poměřuje dosažené výnosy a náklady vynaložené na jejich dosažení a příloha podává doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty tak, aby rozšířila uživateli účetní závěrky zobrazené informace. Nepovinně může být sestaven také přehled o peněžních tocích a o změnách ve vlastním kapitálu. Přehled o peněžních tocích (cash-flow) informuje o tom, kolik peněžních prostředků účetní jednotka vyprodukovala a jakým způsobem je užila. Tento výkaz v podstatě zobrazuje úroveň finančního řízení společnosti. Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu poskytuje informaci o vlastních zdrojích krytí majetku zobrazeného v rozvaze.

Podle mezinárodních účetních standardů (IFRS) jsou součástí účetní závěrky vždy výkaz o finanční situaci, výkaz o úplném výsledku, výkaz změn vlastního kapitálu, výkaz o peněžních tocích a komentář obsahující shrnutí významných účetních pravidel a ostatní vysvětlující poznámky. Zatímco česká legislativa předepisuje pro výkazy pevně stanovenou strukturu a podobu, IAS 1 ponechává sestavovateli v této oblasti volnost. Povinně však stanovuje některé náležitosti.

Výkaz o finanční situaci

Výkaz o finanční situaci informuje o majetku a zdrojích jeho krytí a odpovídá tedy rozvaze. IFRS umožňují všechny výkazy pojmenovat také jinak, pokud je z jeho názvu jasný jeho význam. Můžeme se tedy setkat například i s naším označením „rozvaha“.

Pro zobrazení rozvahových položek je klíčové rozlišení mezi krátkodobými a dlouhodobými položkami. V českém výkaznictví je rozhodující doba realizace od rozvahového dne, v IFRS výkaznictví je přihlíženo také k dalším aspektům. V případě aktiv se bere v úvahu také záměr účetní jednotky s jejich dalším nakládáním. Dalším kritériem pro posouzení je i délka tzv. provozního cyklu společnosti, který nám poskytuje informaci o době, za kterou společnost přemění své výrobky, zboží či služby do finančních prostředků.

Zjednodušeně lze říci, že krátkodobá aktiva nebo závazky jsou ty, jejichž doba realizace od rozvahového dne nepřesáhne 12 měsíců, společnost je spotřebuje, prodá, uhradí nebo realizuje během následujícího provozního cyklu nebo následujících 12ti měsíců.

Jak bylo výše řečeno, výkaz o finanční situaci nemá pevně stanovenou podobu ani strukturu. Standard však předepisuje jeho minimální náležitosti a minimální rozsah řádkových položek. Každá účetní jednotka by pak měla sama rozhodnout, zejména s ohledem na významnost, zda existují další položky, které by měly být zveřejněny samostatně. Hlavními kritérii pro posouzení jsou: povaha a likvidita aktiv, funkce aktiva v účetní jednotce, částka, povaha a načasování závazků.

Výkaz o úplném výsledku

Výkaz o úplném výsledku může být prezentován jako jeden nebo dva samostatné výkazy. V případě, že jej účetní jednotka prezentuje jako výkaz jeden a jedná se o tzv. plnou verzi výkazu. Základem výkazu je výsledovka, tedy výkaz zisku a ztráty, která je však ještě doplněna o informaci o tzv. ostatním úplném výsledku. Tato informace zobrazuje zisky a ztráty, které nebyly účtovány do nákladů či výnosů, ale byly účtovány rozvahově do vlastního kapitálu. Jedná se například o fond z přecenění majetku, zisky a ztráty z přecenění realizovatelných finančních aktiv apod. Rozhodne-li se účetní jednotka prezentovat informace ve dvou samostatných výkazech zveřejní výsledovku a výkaz o úplném výsledku zvlášť. Výkaz o úplném výsledku je prezentován ve zkrácené verzi, kde nejsou jednotlivé položky výsledovky již rozepisovány.

Ve výkazu o úplném výsledku uvádí účetní jednotka odděleně hospodářský výsledek a úplný výsledek celkem za období připadající menšinovému podílu a vlastníkům mateřské společnosti. Standard opět udává povinné položky výkazu (např.: výnosy, finanční náklady, daňové náklady atd.) jeho formu a podobu však nepředepisuje.

Výkaz změn vlastního kapitálu, výkaz o peněžních tocích

O obsahu těchto dvou výkazů se standard IAS 1 příliš nerozepisuje. Výkaz změn vlastního kapitálu musí opět obsahovat informaci o podílu vlastníků mateřské společnosti a menšinovém podílu na celkovém úplném výsledku za období a další informace jako jsou například transakce s vlastníky (změny kapitálu, dividendy apod.). Výkazem o peněžních tocích se pak zabývá samostatně IAS 7.

Komentář

Komentář musí obsahovat informace, které umožní uživateli účetní závěrky komplexní pochopení prezentovaných informací. U některých informací dává standard sestavovateli účetní závěrky vybrat, zda informaci bude prezentovat přímo v některém z výše uvedených výkazů nebo ji zveřejní v komentáři. Účetní jednotka  by měla vždy zveřejnit účetní pravidla, která byla použita, předpoklady, které účetní jednotka přijímá ve vztahu k budoucnosti a o hlavních zdrojích nejistoty v odhadech ke konci účetního období. Měly by být zveřejněny informace potřebné ke zhodnocení cílů, pravidel a metod řízení kapitálu a dále informace o navržených nebo schválených dividendách.

Základní zásady při sestavování účetní závěrky

Závěrem tohoto článku se ještě seznámíme se zásadami, které je třeba při sestavení účetní závěrky dle IFRS dodržet. Jsou jimi věrná prezentace a soulad s IFRS, který deklaruje účetní jednotka prohlášením v komentáři; předpoklad trvání podniku v budoucnu a to minimálně s ohledem na následujících 12 měsíců; akruální báze – tj. zobrazení transakce v okamžik vzniku událostí či transakcí bez ohledu na pohyb finančních prostředků; významnost a agregace při prezentování jednotlivých položek výkazů; zákaz kompenzace aktiv a závazků a nákladů a výnosů, pokud to některý ze standardů přímo nepovoluje; frekvence vykazování, která je stanovena minimálně jedenkrát ročně; prezentování srovnávacích informací, tj. zveřejnění údajů minulého období současně s obdobím běžným a neposlední zásadou je konzistence těchto zveřejňovaných údajů.

Ivan Fučík

Autor: Ivan Fučík