Protože výnosy plynoucí státu z výběru daní tvoří jeho hlavní příjmovou stránku, není s podivem, že si tento svůj výnos stát „pojistil“ různými druhy sankcí. Tyto sankce na nás (poplatníky nebo plátce daně) dopadají nejenom v případě, kdy daň nezaplatíme, ale i například v situaci, kdy pouze nepodáme daňové přiznání.

Jakými sankcemi nás může vlastně stát potrestat?

Naprostá většina z nich je obsažena v daňovém řádu. Dle jeho aktuálního znění nás v naší roli poplatníků a plátců daní může stihnout celkem pět různých sankcí, kterým se budeme dále věnovat. Jsou jimi:

• Pořádková pokuta (za ztěžování správy daní);
• Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (například za povinnost podat daňové přiznání v elektronické formě);
• Pokuta za opožděné tvrzení daně (za pozdě podané daňové přiznání, hlášení apod.);
• Penále (které předepisuje správce daně, pokud sám zjistí, že si daňový subjekt například neoprávněně zvýšil daňovou ztrátu nebo odpočet na DPH); a
• Úrok z prodlení (za opožděnou úhradu daně)

Daňový řád zná sice ještě další druhy sankcí (například pokutu za porušení mlčenlivosti nebo úrok z neoprávněného jednání správce daně). Ty však primárně nestíhají daňové subjekty, ale (zejména) pracovníky finančních úřadů nebo ostatní osoby zúčastněné na daňovém řízení (například znalce).

Pořádkovou pokutu může správce daně udělit ve výši až 50 tis. Kč za rušení pořádku, urážlivé chování i přes napomenutí nebo neuposlechnutí pokynu úřední osoby při jednání.

Pokud by daňový subjekt stěžoval nebo mařil správu daní tím, že by bez dostatečné omluvy nevyhověl výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, může mu správce daně uložit pokutu až do výše 500 tis. Kč. I když se tato pokuta neaplikuje v praxi často, měli by mít daňoví poplatníci na paměti, že pokutu lze ukládat i opakovaně, nevedlo-li dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá.

Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy je novinkou, neboť byla do daňového řádu implementována až v roce 2015. Může být udělena ve dvou případech, a to pokud daňový subjekt:

• (i) nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost, případně povinnosti záznamní nebo evidenční stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně. V praxi se jedná například o opomenutí vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty nebo povinnost registrovat společnost jako poplatníka daně z příjmů právnických osob po jejím vzniku. V uvedených případech může správce daně udělit pokutu až do výše 500 tis. Kč; nebo
• (ii) nesplní povinnou elektronickou formu podání. V tomto případě je sankce v jednotné výši 2 000,- Kč.

Pokuta za opožděné tvrzení daně se uděluje, pokud daňový subjekt nepodá stěžejní daňové tiskopisy (tj. daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování) v zákonem stanovené lhůtě, nebo je sice podá, ale více jak 5 dnů po stanovené lhůtě. Uděluje se do výše 5% stanovené daně, případně daňového odpočtu nebo ztráty. Její maximální hranice je omezena částkou 300 tis. Kč. Uvedená pokuta má přednost před pokutou za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.

Penále je daňovému subjektu vyměřeno v případě, pokud mu (třeba na základě provedené kontroly) správce daně doměří daň. Penále se stanoví z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani ve výši:

• (i) 20%, je-li daň zvyšována nebo je-li snižován daňový odpočet, nebo
• (ii) 1% je-li snižována daňová ztráta.

Je užitečné vědět, že pokud by pochybení při vykázání poslední známé daňové povinnosti odhalil sám daňový subjekt a na základě svých zjištění podal před kontrolou dodatečné daňové přiznání, penále mu správce daně nevyměří.

Úrok z prodlení je sankcí za pozdní úhradu daně a de facto se jedná o ekonomickou náhradu za daňové nedoplatky, které musí veřejné rozpočty získávat z jiných zdrojů. Úrok z prodlení se předepisuje za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do platby daně včetně. Výše úroku odpovídá ročně REPO sazbě stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 %, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Jak je z dikce zákona zřejmé, nemá tato sankce stanovenu maximální hranici a její výše tedy může být víc než citelná.

Je patrné, že sankcí, které mohou daňové subjekty postihnout, je poměrně mnoho. Dobrou zprávou ale zůstává, že daňový řád nestanoví pouze postihy za neplnění daňových povinností, ale také možnosti, jak se jim bránit. Souhrnně se tyto možnosti nazývají opravné prostředky a jedná se například o odvolání, obnovu řízení nebo přezkoumání. Daňový subjekt je může využít v případě, kdy například nebude souhlasit s úrokem z prodlení, který mu správce daně vyměří svým rozhodnutím.

S účinností od roku 2015 také daňový řád obnovil po čtyřech letech individuálního prominutí penále a úroku z prodlení, ale poměrně striktně vymezil situace jejich použití. Jednou z podmínek prominutí je například plné uhrazení doměřené daně nebo řádné plnění povinností při průběhu daňového řízení.  V případě, že jste platební výměr na penále nebo úroky z prodlení obdrželi, doporučujeme prozkoumat podmínky jeho prominutí.