Evropský soudní dvůr v řízení o otázce vztahující se k výkladu Směrnice 2006/112/ES, konkrétně článku 14 odst. 2 písm. b), ujasnil, že za dodání zboží z pohledu DPH je třeba chápat i takový pronájem zboží, kdy zákazník není povinen po skončení pronájmu zboží odkoupit, ale s ohledem na další okolnosti by nebylo ekonomicky racionální zboží neodkoupit.

V praxi se bude jednat zejména o smlouvy, které výslovně nestanoví povinnost odkupu předmětu pronájmu, ale zákazníkovi přiznají pouze opci na odkup, jejíž využití bude čistě v kompetenci zákazníka. Evropský soudní dvůr konstatoval, že pokud lze z finančních podmínek takové smlouvy vyvodit, že využití opce k odkupu se jeví jako jediná ekonomicky rozumná volba (např. pokud součet všech uhrazených splátek bude rovný pořizovací ceně předmětu pronájmu, pokud by byla smlouva plněna až do konce), je potřeba na takové plnění nahlížet jako na dodání zboží a ne poskytnutí služby.

Praktický přínos tohoto rozsudku spočívá ve stanovení okamžiku vzniku povinnosti odvést DPH ze smluv o finančním a operativním pronájmu. Zatímco finanční leasing je z hlediska DPH považován za „dodání zboží“ a DPH se vypořádá najednou při přenechání předmětu pronájmu do užívání, operativní pronájem je považován za „poskytnutí služby“ a DPH se vypořádá při každé dílčí platbě za pronájem.

Doposud se v praxi odlišovaly smlouvy o finančním pronájmu od smluv o operativním pronájmu právě na základě existence povinnosti předmět pronájmu odkoupit. Dle výkladu Evropského soudního dvora se však, za jistých okolností, může i na smlouvu obsahující pouze opci odkupu uplatnit stejný režim DPH jako u smluv o finančním pronájmu.

Budeme nadále sledovat vývoj v této věci a budeme Vás informovat.