Rozhovor s Petrem Fučíkem

Publikováno:
20. prosinec 2017
Autor:
  • Mercedes Wimmerová
Obor:

Zemědělská a vinařská tradice rodiny Fučíků sahá až do 19. století. Vždy se vyznačovala důrazem na kvalitu a produkci těch nejlepších vín. Petr Fučík se rozhodl pokračovat v rodinné tradici vlastní cestou. Koupil si vlastní vinice a postavil vinařství. To vše teprve před třemi lety. 

  • Narodil se v Hradišti, mládí prožil v Mikulově
  • Vystudoval práva v Brně, potom odešel do Prahy
  • Pracoval ve společnosti PPF, potom odešel do advokacie
  • Je spolumajitel AK Pečený, Fučík, Langer

Jste pokračovatelem rodinné tradice?
Jsem i nejsem. Samozřejmě po mých předcích mám v duši vinaře. Ale Vinařství Fučík je zcela nové. Založil jsem novou společnost, koupil zcela nové vybavení, koupil pozemky a vysadil nové vinice. Z otcova vinařství jsem nepřevzal prakticky nic. Ve čtyřiceti letech jsem se rozhodl, že do toho půjdu naplno. Koupil jsem v Mikulově statek na krásném místě, kde jsem vybudoval vinařství a letos postavil hotel.

Jaké byly začátky?
Vzhledem k tomu, že jsem právník a radím svým klientům, jak začít podnikat a pomáhám ji při jejich podnikání, tak bezproblémové. Snad jediným problémem jsou dotace. Ač jsem právník, tak zorientovat se v jednotlivých dotačních programech, správně vyplnit dotační formuláře je nad mé síly…..
 
Na co dostáváte dotace?
Podpory jsou na různé věci, ale bohužel v okamžiku, kdy jsem začal podnikat, se změnilo jedno z dotačních kritérií, kdy žadatel o dotaci musí být minimálně dva roky v zisku. Což je pro začínajícího podnikatele prakticky nemožné a proto na ty pro mě nejdůležitější dotace nedosáhnu. Také v dotacích nikdo neví, co bude příští rok. Třeba teď kupuji nové sudy a nevím, jestli podpora na pořízení nových sudů bude i příští rok. Jestli si mám tedy teď raději koupit tři sudy, protože příští rok třeba dotace nebudou, to nám nikdo neřekne. A vinař potřebuje mít vizi delšího rozvoje, a ne jenom na rok.
Máte pokračovatele?
Mám dvě malé dcery. A jestli budou pokračovat? To je jejich věc, já nejsem ten typ, co dělá něco pro to, aby děti pokračovaly. Starší Anička má spíše umělecké sklony a mladší Amálka je na směřování ještě trochu malá.
 
Co říkáte současné vinařské legislativě?
Vyvíjí se, ale pomalu, já bych byl razantnější vůči dovozovým vínům pochybné kvality. Například bych uzákonil, že moravský vinař, který chce prodávat moravské víno, nesmí prodávat jiné dovozové víno.
 
Existuje rivalita mezi vinaři?
Já jsem to nezažil, jsem malý vinař, vyrábím cca třicet tisíc lahví, takže já nikomu po krku nejdu, ale nevím, jaké je to mezi velkými hráči na trhu. Já naopak díky vinařství poznal spoustu dobrých lidí. Kdo pracuje s vínem, tak je většinou dobrý člověk, protože víno je pozitivní a rozvíjí člověka dobrým směrem.
 
Máte hodně administrativy?
Zrovna nedávno jsem měl ve vinařství kontrolu a ke svému zděšení mi kontroloři sdělili, že veškerou evidenci musím vést v písemné podobě. Já jsem evidenci vedl elektronicky, takže jsem musel všechno ručně přepsat. Je třeba vyplňovat spoustu tabulek, a přitom spousta z nich se dubluje.
 
Jaké daně se odvádějí z vína? Jsou nějaké specifické?
Pokud dělám tiché víno, to znamená, že nedělám víno typu šampaňské, tak se mne netýká spotřební daň. Jinak se mě týkají všechny daně, ale žádná specifická (vinná) tam není.
 
Kdo se vám stará o daně?
O daních vím poměrně hodně, jelikož souvisejí s mou advokátní praxí, ale netroufnul bych si dělat daně sám, takže na to mám daňovou kancelář.
Co říkáte poslední novele vinařského zákona?
Podle mě nepřinesla nic zásadně nového, zpřísnila sice prodej sudového vína, ale rozhodně nezbavila trh od nepoctivých vín.
 
Diskutujete s vinaři o víně, legislativě, o práci?
Vídám se spíš s těmi menšími vinaři. Jako problémy vidíme právě černý trh s vínem a neuvěřitelně nízké prodejní ceny sudového vína, kdy za takové peníze víno nejsme schopni absolutně vyrobit.
 
Co je ve vaší vinařské práci nejdůležitější?
Největší umění je udělat ve správný okamžik správný krok, jak při sběru hroznů, tak při výrobě vína. Je potřeba odhadnout správně okamžik, kdy se mají hrozny posbírat, protože tam záleží, jakou máte kyselinu, jaké máte PH, kolik máte cukru, je to hotová alchymie. A to samé se týká výroby vína. Jakmile hrozny sklidíme, první měsíc výroby vína je nejdůležitější. Hrozny musíme co nejrychleji zpracovat a potom denně hlídat, kam se víno vyvíjí.
 
Kdo určuje ten správný okamžik sběru?
Společně s enologem děláme rozbory hroznů a rozhodujeme, kdy nastal ten správný čas sběru. Ale člověk míní a příroda mění, takže například letos jsme si mohli plánovat, jaké hrozny chceme sbírat, ale počasí rozhodlo za nás. Začalo pršet a my jsme museli během týdne všechno posbírat bez ohledu na rozbory.
 
Co je největší hrozbou pro vinaře?
Počasí, špačci a hlavně špatní zaměstnanci.
 
Pracujete také na vinohradu?
Pocházím ze staré zemědělské rodiny, jejíž kořeny sahají až do 16. století, takže mne práce ve vinohradě skutečně baví. Je krásné sledovat, jak se vinohrad vyvíjí a vzkvétá a je za Vámi vidět odvedená práce.
 
Jaké je špičkové víno od Fučíka?
Specializujeme se na ryzlinky, ať už vlašáky nebo rýňáky. Náš ryzlink rýnský 2014 vyhrál absolutního šampiona Krále vín v České republice 2016 a dostali jsme se s ním do Salónu vín ČR 2015. Vlašák děláme dvěma způsoby. Jeden děláme na nerezu reduktivně, tento je nádherně minerální a druhý vlašák, který děláme, je vlašák „surlie“, to znamená na sudu a devět měsíců na kvasnicích.
Děláme tři řady vín. Řadu Classic, to jsou odrůdová vína. Potom řada Exkluziv, do které jsou z každého ročníku vybrána 3 - 4 vína, která se nám nejvíce v daném roce líbí a potom řada Diamond, která je k dostání pouze ve vinařství a na hotelu. Nás baví si s vínem hrát. Každý rok děláme pro řadu Diamond dvě až tři vína, která jsou něčím specifická. Např. macerujeme vína na slupkách pět měsíců nebo vloni jsme dělali cuvee Anna pro mou osmiletou dceru z osmi druhů vín, a toto víno loni bylo vyhlášeno na soutěži Enofórum nejlepším cuveé ČR. Vína z řady Diamond jsou však velmi limitována, jde o vždy jenom 500 až 600 lahví.
 
Co děláte jinak, že k vám chodí tolik lidí?
Dělám to naplno! Navíc většina vinařů jsou rodinné firmy, kde se zkušenosti předávají z generace na generaci. Což je určitě krásné, ale dle mého jim chybí pohled zvenčí. Myslím, že je dobré, že mám v tomto směru nadhled z jiných oblastí a jsem schopen do toho přinést, jak se říká „čerstvý vítr“.
 
Co je noční můra podnikatele ve vinařství?
Problémem je stále podvádění. Je zde stále spousta firem, kteří vozí laciné víno bůhvíodkud. Mne však více zaráží, že i několik renomovaných vinařství, které dělají skvělé moravského vína, vozí cizí víno a prodávají ho pod stejnou značkou jako moravské víno. V tuto chvíli má moravské víno fantastickou pověst. Lidé ho mají rádi, jezdí za ním, Pokud však některý z dovozců doveze ze zahraničí něco zdravotně závadného (a nedej bože to bude vydávat za moravské víno), může to otřást trhem s vínem podobně, jako metylalkoholová aféra. V tomto směru je dle mého málo kontrol a kontrolorů. Osobně bych se nikdy nezabýval vínem z dovozu.
 
Máte oblíbené víno?
Je tolik vynikajících vín, že žádné nemohu mít jako nejoblíbenější. Mám ale oblíbené vína z obou ryzlinku, vlašák a rýňák. A proto i náš hotel se jmenuje Ryzlink.
 
Jaké Vaše víno je oblíbené u žen?
Aktuálně je to polosladká Frankovka rosé. Připomíná kapličku na Svatém kopečku nad Mikulovem ozářenou večerními červánky při západu slunce.
 
A co muži?
Ti mají rádi suchý minerální vlašák - připomíná Pálavu.
 
Šel byste do toho dneska znova?
Šel, stává se ze mě čím dál víc vinař a méně právník a baví mne to. Dnes už si nedovedu představit, že by můj pracovní život byl spojen pouze s právem
 
Kterou cenu považujete za nejcennější?
Nejprestižnější je cena absolutního championa Krále vín 2016. Letos jsme zase vyhrála dvě kategorie v soutěži Oenoforum 2017. To je jediná mezinárodní soutěž v České republice pod patronací OIV.
 
Jaké máte plány do budoucna?
Dělat vynikající víno.
Autor: Mercedes Wimmerová