Rozhovor s Milanem Hanyšem

Publikováno:
14. září 2017
Autor:
  • Mercedes Wimmerová
Obor:

Milan Hanyš je pokračovatelem rodinné tradice.  Jeho otec Rostislav v roce 2005 založil obchodní společnost Hanyš, zabývající se poskytováním jeřábnických prací a těžkou přepravou. Začínal sám, dnes má největší vozový park v České republice a zaměstnává více než 140 lidí. Firma se kromě jiného podílela na rekonstrukci lanové dráhy na Petřín a realizovala nakládku generátoru do největšího letadla na světě. 

Kam sahá historie firmy Hanyš?
Otec začal s podnikáním v roce 1991. Založil si živnost a začal provozovat první jeřáb. Když viděl, že se mu v rámci oboru daří, začal firmu rozšiřovat.

Vy jste jeřábníci?
Nejsme. Otec sice obsluhoval svůj první jeřáb, ale v důsledku rožšiřování firmy nemohl dál tuto činnost vykonávat a musel se věnovat vedení a rozšiřování společnosti. 

Kolik stojí takový stroj?
V dnešní době je cena nejmenšího jeřábu cca 10 milionů. 

Jdete ve šlépějích svého otce?
Snažím se. Znám jeho vize a představy a přes veškeré překážky se mu je snažím pomoci realizovat. 

Jste ekonom?
Mam sice střední ekonomickou školu, ale ekonom rozhodně nejsem. Řekl bych, že především praxe mě naučila základy ekonomiky. 

Jaké byly začátky podnikání?
V době, kdy otec rozjel podnikání, nebyly velké komplikace nebo překážky. V té době začínala většina lidí stejným způsobem, se stejnou nulou na účtě. Snažili se sehnat nějaké finance a rozjet svoje podnikání. Do roku 2008, než přišla krize, se společnosti dařilo dobře bez nějakých výrazných komplikací a obraty jen rostly.

Postihla krize vaši společnost?
Výrazně. Krátce před krizí jsme ve velké míře obnovili a rozšířili vozový park. To mělo zásadní dopad na naší ekonomiku v následujícím období. Museli jsme řešit restrukturalizace úvěrů, leasingů a ořezávat náklady. Ale jak se říká všechno zlé je pro něco dobré, našli jsme spousty rezerv a poučili jsme se z vlastních chyb. 

Jak se díváte na dnešní podnikatelské prostředí?
Nevím, jak to funguje v jiných oborech, protože jsme hodně specializovaní a ve stavebnictví je to pořád náročné. V našem oboru je největší problematikou BOZP, tedy bezpečnost práce v rámci staveb, legislativa v rámci dopravy na pozemních komunikacích a některé nesmyslné předpisy. Teď momentálně se řeší zákon o ochraně osobních údajů, kdy člověk chce podnikat, chce dělat svoji činnost, ale musíme se odkloňovat od hlavní problematiky, protože musíme za pomocí právníků a odborníků řešit agendu, která nám není úplně blízká. To nás zdržuje a zbytečně to zvyšuje náklady. 

Co daňová problematika? Máte firmu nebo svoje lidi?
Odklonili jsme se od outsourcingu v rámci finančního oddělení, ale stále máme externisty na daňové poradenství, audit a advokátní kanceláře.

Máte konkurenci?
Máme převážně regionální konkurenci. Dá se říct, že v každém regionu je dnes firma která začínala jako my, akorát má méně techniky, menší zázemí a nemá pobočkovou síť po republice. De facto to je naše hlavní konkurence, v každém regionu se dnes nějaký konkureční jeřáb najde, ale je to především v segmentu menším jeřábů. 

Kdo je váš typický zákazník?
Může to být běžná fyzická osoba, která chce usadit bazén na zahradu, jímku nebo garáž, až po velké společnosti typu Metrostav, Eurovia, SMP. Jsou to vesměs střední a větší společnosti působící v celém spektru našeho průmyslu od stavebního po chemický. 

Máte nějakou raritu mezi stroji?
Máme jeřáb s nejdelším teleskopickým výložníkem 84 metrů, což je pětiset tunový kolos. Navíc dokážeme prodloužit teleskopické rameno příhradovým o dalších 91m. Kromě toho máme největší jeřáb v České republice. Ten má nosnost až 750 tun a je na pásovem podvozku. Jeho maximální výška zdvihu je až 192m a dosah má na vzdálenost až 136m.

Jak jste přišli na to mít takové stroje ve vozovém parku?
Vycházíme z potřeb trhu. I když na jeřáb s nosností 750t není tolik poptávek, snažíme se mít pro zákazníky široký sortiment jeřábů od nejmenších po největší. Tohle je taková specialita, protože standardně jsou to jeřáby s teleskopickým ramenem na kolovém podvozku, tento je na pásovém podvozku a navíc s příhradovým ramenem. Používá se na specifické zakázky. Jednou za čas je potřeba takovou zakázku udělat, a my můžeme nabídnout okamžitou službu a navíc nechceme, aby si domácí zákazníci museli poptávat zahraniční trh jenom proto, že česká společnost to neumí.  S touhle nosností jsme jediní v české republice. Jeřáb máme necelý rok a už má za sebou několik zajímavých zakázek. Poslední zakázka byla na výstavbě čistírny odpadních vod v Troji. To byla momentálně největší zakázka, na které jsme pracovali tři měsíce. 

Proč jste úspěšní? Co děláte jinak?
Důležité je, že už máme nějakou tradici. Otec se od začátku snažil dělat práci poctivě, kvalitně a spokojenost zákazníka pro něj byla vždy tou hlavní prioritou. Nedbal prioritně na sebe, ale hlavně na lidi a neustále firmu posouval kupředu. Rozvíjel pobočky a rozvíjel svou činnost po celé české republice. Snažíme se zákazníkům poskytovat od začátku kvalitní servis. Ne každá naše konkurence má takovou technickou podporu. Protože máme velký vozový park čítající skoro 60 jeřábů, můžeme také reagovat okamžitě a nemusíme zákazníkovi říkat, aby počkal měsíc nebo dva, až se nám stroj vrátí z akce. Poskytujeme nejen jeřáby, těžkou přepravu, skladování břemen, ale především kvalitní obsluhu strojů a technickou podporu zákazníkům. 

Jaké profese se uplatní ve vaší firmě?
Hlavní profesí je u nás jeřábník, řidič a mechanik. Dále kromě ekonomicky a obchodně zaměřených lidí máme technicky zaměřené profese, jako je dispečer, technik jeřábu, technik přepravy, ale de facto jsou to specialisté, kteří především jezdí na stavby a zaměřují si parametry zdvihu, jaké je vyložení, výška, kontrolují břemeno, jaký má způsob zavěšení a další technické parametry. Nejedná se samozřejmě pouze o zaměřování, ale především o celkové posouzení místa realizace a předcházení rizik při manipulaci a přepravě. 

To jsou vysokoškoláci?
Ne, to u nás rozhodně není podmínkou. Tady začínají lidé jak s výučním listem, tak se středoškolským či vysokoškolským vzděláním. Málokdo však přichází s nějakou praxí. Každého musíme zaučit komplexně od začátku. 

Máte nějakou ženu jeřábnici?
Měli jsme ženu řidičku, ale jeřábnici ne. Ženy se do těchto oborů moc nehrnou. Dříve byly ženy jeřábnice hlavně na mostových nebo portálových jeřábech. Dnes je ale již vidět mnoho žen za volanty dodávkových a nákladních vozidel, takže kdo ví, jak to bude v budoucnosti. 

Jaké musí mít vzdělání jeřábník?
Stačí odborné učiliště a my si lidi zaučíme. Projdou školením, musí odpracovat daný počet hodin na jeřábu při dozoru odborné obsluhy a potom teprve můžou usednout do jeřábu sami. 

Vzpomenete si na nějakou zajímavou zakázku?
Loni v květnu jsme nakládali generátor do největšího letounu světa Antonov An-225 Mrija, který vážil 117 tun. Letoun transportoval generátor do australské rafinérie. Řešili jsme to pro našeho obchodního partnera. 

Přemýšleli jste dlouho, jestli to vezmete?
Pro nás není překážkou váha nebo rozměry břemene a v tomto případě tam byla ideální plocha, kdy nebyl ani problém se zapatkováním jeřábů, což většinou překážkou pro uskutečnění zdvihů bývá obvyklé. Tady se spíš jednalo o profesní přípravu na zakázku a následný dozor nad celou realizací. 

Jak dlouho jste se připravovali?
Myslím, že jsme měli na přípravu několik týdnů. Museli jsme prostudovat veškeré výkresy, abychom dobře zhodnotili systém uchycení břemene a také řádně zkoordinovali návoz a přípravu jeřábů s požadavky na započetí zdihu v soulaudu s načasováním přepravy břemene. Vzhledem ke specifikaci jeřábu jsme řešili speciální dopravní omezení v rámci celkové hmotnosti. Takže jsme museli jeřáby rozebrat, odvézt na místo akce a tam je zase smontovat. Jeřáby se musí kompletně nastrojit, a připravit pro realizaci, aby mohly provádět zdvih, a k tomu tam jede třeba deset přepravním souprav s příslušenstvím jeřábů. 

Kdo doprovázel náklad?
Objednatel, který vezl náklad, zajišťoval i doprovod. Měl pro tento účel speciálně vyškolené lidi, kteří se doprovody zabývají. Bývají to jejich vlastní zaměstnanci, v případě abnormálních nadrozměrů ať už hmotnostních nebo rozměrových, jsou to velmi často i policejní doprovody v souladu s legislativou. 

Kam jste ho nakládali?
Zvedali jsme ho ve dvou jeřábech ze speciální přepravní soupravy na rampu letadla a letadlo si ho potom natáhlo dovnitř. Co se týkalo vykládky, to už řešila jiná společnost na místě doletu. 

Podíleli jste se na rekonstrukci lanové dráhy na Petřín. Jaká to byla práce?
To byla velmi komplikovaná zakázka. Ukládali jsme pomocí jeřábu betonové nosníky pod dráhu  lanovky.  Otec to řešil s týmem techniků. Proběhlo několik desítek technických prohlídek místa. Nejkomplikovanější byl výjezd nahoru petřínskými sady. Jeřáb jel terénem, kde sotva projede osobní vozidlo. A my jsme tam vyjížděli s třetím největším jeřábem, vážícím 96 tun! Bylo to velmi náročné na přípravu, ale zvládli jsme to. 

Budete pokračovat ve šlépějích otce a povedete jeho firmu?
Vzhledem k tomu, že po škole jsem nastoupil do firmy na místo dispečera a sbíral jsem tady praxi jak v komunikaci se zákazníky, kolegy či zaměstnanci, tak v tom hodlám pokračovat. Už tady pracuji šestnáct let. Chci firmě zachovat stejnou tvář, abychom stále byli ryze česká rodinná společnost bez jakéhokoli cizího majetkového podílu. Hlavní pro mě je, stále plnit a rozvíjet vize a představy mého otce, poskytovat kvalitní servis, posouvat společnost neustále kupředu, a především hlavní prioritou byla, je a stále bude spokojenost našich zákazníků a zaměstnanců. 

Jaký byl na vás otec jako váš první zaměstnavatel?
Řekl bych, že náročný. Ale myslím, že tak to funguje ve většině firem, kde se společnost předává mladší generaci. Nároky na vlastní rodinu jsou vždycky daleko vyšší než na ostatní, ale myslím si, že tak je to v pořádku. 

Jaké jsou vaše plány?
Chceme se rozvíjet také v rámci spektra jeřábů, ať už se to týká nosností nebo jiných parametrů. Musíme neustále reagovat na to, co výrobci nově vyrobí a pak to uvádět v život v rámci České republiky, abychom byli zákazníkům co nejblíže a měli jim neustále co nabídnout. Po krizi jsme také pochopili, že nejde vždy koukat jenom na expanzi a na rozvoj, ale především na stabilitu. Kam také směřujeme kromě techniky a stability, to jsou především zaměstnanci, kolegové. Bez nich jsou to pořád jenom stroje a prázdné budovy. Zaměstnanci jsou to nejdůležitější ve firmě a o ně se musíme starat především. 

Jaké benefity mají vaši zaměstnanci?
Benefity, to je projekt, který průběžně vypilováváme. Nastavovali jsme klouzavé pracovní doby, děláme speciální výjimky pro jednotlivé zaměstnance, když mají problém s vyzvedáváním dětí ze škol, školek, abychom jim vyšli vstříc. Mají k dispozici firemní vozidla, firemní telefony, počítače. Také se snažíme lidi motivovat bonusovými složkami a dalšími výhodami. Nově jsme zavedli i firemní půjčky. Chceme se více zaměřit na firemní kulturu a na rozvoj sportovních aktivit, abychom utužovali kolektiv. S většinou lidí si tykáme a fungujeme na přátelské bázi a i díky tou známe jejich potřeby a přání daleko lépe a můžeme pro ně udělat něco více než ostatní.

 

Autor: Mercedes Wimmerová